Dokážeme pomocí magnetu oddělit kvalitní spermie od vadných, oznámili čeští vědci

Čeští vědci přišli na metodu, jak odhalit poškozené spermie pomocí magnetu. Může lidem pomoci ke zvýšení úspěšnosti umělého oplodnění, ale dala by se využít také pro efektivnější inseminaci zvířat.

„Výsledky projektu budou využity nejen v centrech asistované reprodukce, ale také v inseminačních stanicích a chovech domácích a hospodářských zvířat. Mají tedy široké celospolečenské využití a tím i, mimo jiné, značný komerční potenciál,“ uvedl předseda Technologické agentury ČR (TA ČR) Petr Konvalinka. Ta projekt finančně podpořila.

Autoři získali dva české patenty, jeden užitný vzor, jednu certifikovanou metodiku, a požádali o registraci dvou mezinárodních patentů, které mají zásadní význam pro další využití výsledků výzkumu.

„Až doposud nebyla standardizovaná metodika selekce spermií pro následné využití jak v umělém oplození, tak při přenosu jediné spermie do vajíčka,“ vysvětlila vedoucí skupiny Reprodukční biologie z BIOCEV Kateřina Komrsková.

Vybrat tu nejlepší spermii

Diagnostické metody až doposud hodnotily vždy jenom kvalitu celého spermatu, ale už nebyly schopné rozlišit, jestli jsou dobré nebo špatné konkrétní spermie. Což znamenalo, že takové výsledky se daly jen špatně využít pro umělé oplodnění.

Nová metoda by to ale mohla zásadně změnit. „Náš výzkum přinesl zcela unikátní separační technologii na základě nenarušené integrity hlavičky spermie, takzvaného akrozomu, která je zásadním detekčním markerem její kvality,“ popsala Komrsková.

Technologie podle ní využívá přítomnosti proteinu CD46 na povrchu poškozených spermií a bílých krvinek přítomných v ejakulátu. Pokud se do vzorku ejakulátu přidají magnetické částice, poškozené spermie je možné magnetem ze vzorku odstranit a použít potom jenom ty kvalitní.

Analýza prokázala, že spermie s nepoškozeným akrozomem na hlavičce mají také nepoškozenou DNA a jsou pohyblivé. „Naše separační metoda přibližuje asistovanou reprodukci k přirozenému oplození, kdy jenom a pouze vítězná nepoškozená spermie pronikne obalem vajíčka a následně ho oplodní,“ dodala vědkyně.

Neplodnost trápí Česko i svět

Neplodnost postihuje asi sedm procent mužů, celosvětově je to přibližně 30 milionů osob v reprodukčním věku. Až u čtyřiceti procent z nich nejsou lékaři ani vědci schopni určit příčinu, spermie s různou mírou poškození mají totiž i muži bez omezené plodnosti. V běžném životě to takový problém není, ale komplikuje to snahy o umělé oplodnění, při něm totiž lékaři potřebují vybrat jenom ty nejkvalitnější.

Problémy s početím má v tuzemsku přibližně čtvrtina párů, příčina je shodně ze 40 procent na straně jednoho z partnerů, v pětině mají problém s početím oba. V Česku se rodí po umělém oplodnění asi pět procent dětí. Ženám do 39 let hradí základní cyklus zdravotní pojišťovny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
před 7 hhodinami

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
před 8 hhodinami

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
před 9 hhodinami

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
před 9 hhodinami

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
včera v 15:11

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
včera v 10:05

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
včera v 09:37

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
9. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.