Vědci našli nejstarší pohřebiště na Zemi. Pravěký příbuzný předstihl homo sapiens o sto tisíc let

Paleontologové našli v Jihoafrické republice nejstarší známé pohřebiště na světě. Obsahuje pozůstatky vzdáleného příbuzného člověka, o kterém si dříve mysleli, že není schopný složitějšího kulturního chování.

Vědci pod vedením renomovaného paleoantropologa Lee Bergera uvedli, že objevili několik exemplářů homo naledi pohřbených asi třicet metrů pod zemí v jeskynním systému nedaleko Johannesburgu.

Homo naledi byl vzdálený bratranec homo sapiens, ale mnohem menší a „hloupější“. Měřil do jednoho a půl metru, jeho mozek byl velký jako u moderních goril a většinou žil zřejmě na stromech. Po nich obratně šplhal, současně už ale byly jeho horní končetiny dobře uzpůsobené k používání primitivních nástrojů – výrazně lépe, než je tomu o současných primátů.

  • Hominidé jsou skupina shrnující v sobě člověka a jeho nejbližší příbuzné v rámci čeledi Hominidae. Z žijících hominidů sem patří oba druhy šimpanzů a člověk moudrý. Dále je do tohoto taxonu zahrnováno i množství vyhynulých předků obou skupin včetně jejich posledního společného předka.

„Jedná se o nejstarší pohřby, které byly dosud zaznamenány v poznatcích o homininech a které jsou starší než důkazy o pohřbech homo sapiens nejméně o sto tisíc let,“ napsali vědci v sérii článků, které by měly brzy vyjít v odborném žurnálu eLife. Zatím tyto studie procházejí recenzním řízením a jsou na takzvaných preprintových serverech, kde je může odborná veřejnost komentovat.

Výsledky zpochybňují dosavadní chápání evoluce člověka. Obecně se totiž předpokládá, že teprve vývoj větších mozků umožnil vykonávání složitějších činností, jako je například právě pohřbívání mrtvých.

Lidé pohřbívání možná jen okoukali

Nejstarší dosud objevená pohřebiště, nalezená na Blízkém východě a v Africe, obsahovala ostatky homo sapiens a byla stará přibližně sto tisíc let. Hroby, které výzkumný tým vedený Bergerem objevil v Jižní Africe, pocházejí z doby nejméně 200 tisíc let před naším letopočtem.

„Homo naledi nám říká, že nejsme tak výjimeční,“ řekl Berger tiskové agentuře AFP. „Přes to se jen tak nepřeneseme.“ Podle paleoantropologa by to totiž znamenalo, že lidé nejenže nejsou ve vývoji symbolických zvyků, jako jsou pohřby, jedineční, ale že takové chování možná ani nevymysleli.

Právě profesor Berger je tím vědcem, který stojí za objevem homo naledi. Na první důkazy jeho existence narazil teprve roku 2013 – a pomohl tím změnit paradigma o vývoji inteligence. 

Dekáda objevů

Tento druh primitivního hominida dostal jméno podle jeskynního systému „Vycházející hvězda“, kde byly v roce 2013 nalezeny první kosti. Nově objevené pozůstatky pohřebních rituálů pocházejí ze stejného místa. Vědci je tam našli roku 2018 a od té doby je analyzovali a popisovali.

V jámách, které byly podle vědců záměrně vykopány a poté zasypány, aby se těla zakryla, se nachází nejméně pět jedinců druhu homo naledi. „Tyto nálezy ukazují, že pohřební praktiky se neomezovaly pouze na homo sapiens nebo jiné homininy s velkým mozkem,“ poznamenali vědci.

Dodali, že pohřebiště není zdaleka jediným důkazem, že homo naledi byl schopen složitého emočního a kognitivního chování. Tím hlavním je stavba jeho ruky, která umožňovala výrobu kamenných nástrojů – podobně složitých, jako vytvářel raný homo sapiens. Na konci loňského roku se také objevily první náznaky toho, že tento druh uměl využívat i oheň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 14 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 18 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 21 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...