Je tu první lék na nemoc motýlích křídel. Úlevu od bolesti přinese pacientům v USA

Nahrávám video
Události: Nový lék na nemoc motýlích křídel
Zdroj: ČT

Nemoc motýlích křídel byla až doposud neléčitelná. Naději nyní přináší nový lék, který byl teď schválený ve Spojených státech a brzy zřejmě zamíří i do Evropy.

Neznají jediný den bez bolesti. Lidé s nemocí motýlích křídel trpí a medicína pro ně až doposud neměla řešení.

Toto vzácné genetické onemocnění způsobuje vznik puchýřů a otevřených ran na kůži i sliznicích. Současné metody nemoc neléčí, pouze mírní projevy choroby. Americká léková agentura teď ale schválila přípravek Vyjuvek, který by mohl nabídnout novou formu terapie.

U Kateřiny Vlastové se nemoc projevila hned po porodu, už od raného dětství je její kůže extrémně zranitelná. „Já jsem po každém pádu měla strženou kůži na celé dlani, to samé kolena,“ popisuje.

Navzdory chorobě vystudovala hru na saxofon a hudbou se živí. Musí se ale neustále hlídat. „Musím dávat pozor úplně při všem, i při jídle, protože mám zúžený jícen na pět milimetrů, takže ani s polykáním to není úplně jednoduché,“ doplňuje.

Léčba v USA, brzy snad i v Evropě

To všechno by mohl změnit nový přípravek ve formě gelu, jenž je dostupný ve Spojených státech. „Je to výrazný mezník, nebo bych řekla revoluce v té léčbě, protože to už je léčba přímo příčiny toho porušeného genu,“ komentuje výsledky přípravku primářka Hana Bučková z Fakultní nemocnice Brno.  

Pomoci by se už brzy mohli dočkat i evropští pacienti. V druhé polovině tohoto roku by totiž žádost o registraci léku měla posoudit i Evropská léková agentura. Pacientská organizace Debra už oznámila, že bude usilovat, aby se dostal tento přípravek i do Česka. „Zároveň ale zmírňujeme nadšení, protože dobře víme, že je před námi ještě dlouhý kus cesty,“ upozornila.

Nemoc s odborným názvem Epidermolysis bullosa je genetické onemocnění, jehož příčinou jsou změny (mutace) v genech pro specifické bílkoviny pojivové tkáně. Následkem mutací je narušená soudržnost jednotlivých vrstev kůže, sliznic a vnitřních orgánů.

V Česku jí trpí přibližně tři stovky pacientů, v celé Evropě má tuto diagnózu asi třicet tisíc lidí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 20 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026
Načítání...