Líza Dobrodružka porodila trojčata. Ekologové jsou nadšení z naděje pro ďábla

V Austrálii vyhynuli tasmánští čerti (správně ďábli medvědovití) asi před třemi tisíci lety. Roku 2020 tam přírodovědci zkusili tyto vačnatce vrátit a po třech letech mají dobrou zprávu: samice Adventurous Lisa neboli Líza Dobrodružka porodila v přírodě tři mláďata. Podle vědců to představuje nadějný symbol, že by se tato zvířata mohla na kontinentu znovu rozšířit.

Roku 2020 to byla velká sláva. Nezisková organizace Aussie Ark vypustila do australské přírody jedenáct ďáblů medvědovitých, které tam přepravila z Tasmánie, kde ještě žijí.  Od té doby tam vědci dopravili dalších jedenadvacet zvířat, roku 2021 se jim poprvé narodila mláďata. Letošní narození trojčat je podle ekologů dalším velmi dobrým znamením.

„Při rutinní kontrole zdravotního stavu ďáblů jsme zjistili, že Lisa má mladé,“ oznámil v tiskové zprávě ředitel Aussie Ark Tim Faulkner. „Je to vůbec první potvrzené mládě ďáblů v roce 2023 a další důkaz, že náš chovný program a program návratu tasmánských čertů opravdu funguje,“ dodal.

Sezona, kdy se mláďata rodí, ale letos teprve začíná. Vědci očekávají, že se s v rezervaci, kde čerti žijí, narodí pětačtyřicet mláďat. Populace by se tak pomalu mohla začít stávat stabilnější a za několik let by mohla přestat být zranitelnou.

Obnova celého ekosystému

Ďáblové medvědovití jsou největšími dnes žijícími masožravými vačnatci – od té doby, co člověk vyhubil vakovlky. V Austrálii je ale vytlačila silnější konkurence, větší invazivní druh, jímž se stal asi před třemi tisíci lety pes dingo, kterého tam přivezli lidé.

Přežili ale jinde, izolovaní na nedalekém ostrově Tasmánie. Jenže i tam se ocitli na hraně zániku, tentokrát ale nikoliv kvůli většímu konkurentovi, ale kvůli nemoci. Mezi ďábly se tam rozšířila rakovina; forma, která se přenáší mezi jednotlivými zvířaty. Jde o bujení, které zasahuje tváře zvířat a je vysoce smrtelné. Nemoc tak už zlikvidovala asi devadesát procent volně žijící populace tasmánských čertů.

Podle ekologů je tedy rozumné mít populací více, aby byla větší naděje na přežití. Současně věří, že pokud se do Austrálie vrátí tento predátor, mohl by omezit invazivní druhy, jako jsou lišky a zdivočelé kočky.  A protože se čerti často živí mršinami, mohou pomáhat chránit celý ekosystém.

„Je to úžasný příklad toho, jak návrat druhu do jeho původního domova může regenerovat celý ekosystém,“ doplnila Janice Chansonová z organizace Re:wild, která se na reintrodukci také podílí. Pokud se tato snaha podaří a návrat čertů se povede, chtějí ekologické organizace podobným způsobem do australské přírody vracet i další druhy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Život osídlí lávu jen pár hodin poté, co vychladne

„Život si vždycky najde cestu,“ zní slavná věta z filmu Jurský park. Nový výzkum života na sopkách ukazuje, jak pravdivý výrok z pera spisovatele Michaela Crichtona je. Tým ekologů popsal v odborném časopise Communications Biology, jak bleskurychle se vrhají mikrobi na čerstvou lávu, prakticky okamžitě po jejím vyhřeznutí na povrch. Sotva láva ztuhne a začne chladnout, hned se na ní objevují první kolonie.
před 4 hhodinami

Mlhoviny, galaxie, hvězdy. To nejlepší z kosmického teleskopu Jamese Webba

Před čtyřmi roky, na Vánoce roku 2021, vypustila evropská raketa Ariane 5 do kosmu Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Evropská vesmírná agentura k tomuto výročí zveřejnila video, které ukazuje ty nejkrásnější pohledy tohoto přístroje na vzdálené hvězdy, rozlehlé mlhoviny, podivné „porodnice hvězd“, ale také na ta nejvzdálenější místa, kam kdy lidské oko dohlédlo.
před 8 hhodinami

Šíření spalniček v USA kvůli poklesu proočkovanosti pokračuje

Spojené státy ani na konci roku nedokázaly zastavit šíření nakažlivých spalniček. Naopak, počet nakažených překonal dva tisíce a stále se tvoří další ohniska, což naznačuje, že Světová zdravotnická organizace (WHO) příští rok odejme Spojeným státům status země bez spalniček.
před 10 hhodinami

Můry srkají losům slzy přímo z očí. Láká je „minerálka“

Když američtí přírodovědci studovali, jak žijí ve vermontských lesích losi, narazili na videopastech na něco pozoruhodného – na můry, které se těmto sudokopytníkům pohybují kolem očí.
včera v 15:50

Nadávkami k úspěchu. Klení podle vědců pomáhá lidem překračovat vlastní hranice

Když člověk při sportovním výkonu nadává, zvyšuje to jeho úspěšnost podobně, jako by si pomáhal zakázanými substancemi – podle nové studie tento psychologický trik umožňuje lidem prorazit vlastní zábrany.
včera v 14:07

Zátěžový test klimatu Británie upozornil, na co se připravovat

Oficiální vědecká zpráva pro britskou vládu ukazuje, na jaké scénáře se Spojené království musí připravit ohledně klimatické změny. Dosavadní adaptační opatření jsou podle ní nedostatečná, týkají se totiž zatím jen scénářů oteplení do dvou stupňů Celsia. Možný je ale ještě extrémnější vývoj.
včera v 12:40

Lední medvědice adoptovala sirotka. Vědci popsali výjimečný případ

Vědci v severní Kanadě pořídili videozáznam volně žijící samice ledního medvěda, která kromě svého vlastního mláděte pečuje o další, adoptované mládě. Podobné případy jsou přitom velmi vzácné, informovala agentura AFP.
včera v 09:50

Bezhlavá těla ve slovenském pravěkém „velkoměstě“ jsou objev dekády, říká vědkyně

Většinou přízemní domy, malebný kostelík, továrna na automobilové díly. Ve slovenském městě Vráble ležícím asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Nitry nic neukazuje na to, že se právě tady nacházelo jedno z největších osídlení pravěkého světa a lokalita z doby kamenné, která poslední roky vydává jeden zajímavý archeologický objev za druhým. Začalo to přitom nenápadně.
28. 12. 2025
Načítání...