Nový výzkum odhalil nečekaný důsledek změny klimatu. Krabi mohou přicházet o čich

Kyselejší oceány znamenají pro řadu druhů zvířat problémy. Vědci teď ukázali, jak to může dopadnout na ekonomicky důležité kraby.

Změna klimatu způsobená lidskou činností se na pevnině projevuje hlavně vyššími teplotami. Ale její dopad je cítit i pod vodou. S tím, jak do oceánu proniká stále více oxidu uhličitého, se voda stává kyselejší. Tato změna je velmi rychlá. Řada organismů žijících v moři se s ní proto nedokáže vyrovnat. 

Patří mezi ně i krabi. V kyselejší vodě podle výzkumu přicházejí o čich, který je pro ně důležitý, jelikož pomocí něj vyhledávají svou potravu.

Pokud bude tento trend pokračovat, mohlo by to mít dopad i na velikost krabích populaci, což v důsledku znamená problém i pro člověka, protože krabi patří mezi hospodářsky velmi důležitá zvířata.

Vědci to popsali v odborném časopise Global Change Biology, přičemž se cíleně zaměřili právě na hodně využívaného kraba Metacarcinus magister, který žije na západním pobřeží Severní Ameriky. Říká se jim tam Dungeness a na západním pobřeží USA jde o jednu z nejčastějších kořistí rybářů.

Metacarcinus magister
Zdroj: Wikimedia Commons

Problém pod hladinou

Populace těchto krabů v posledních letech klesá. Když vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) zkoumali příčiny, zjistili, že jich je rovnou víc. Tito tvorové totiž jen špatně snášejí vyšší výskyt řas, nízký obsah kyslíku ve vodě a vlny mořských veder. Všechny tři tyto faktory se přitom zhoršují vlivem klimatických změn. 

Nový výzkum odhalil ještě jednu hrozbu, a to acidifikaci neboli okyselování oceánů vlivem vyšší koncentrace oxidu uhličitého. To škodí celé řadě druhů od korálů až po měkkýše, jimž zhoršuje vytváření a udržování jejich vápenatých schránek, ve kterých se ukrývají. Kyselá voda narušuje jejich pevnost, zvířata potřebují mnohem více energie na to, aby je udržovala. A také podle některých studií ovlivňuje chování části druhů ryb. 

U krabů je narušení jejich smyslů velký problém. Mají špatný zrak, takže se při všem důležitém spoléhají na čich – hlavně při hledání kořisti a při úniku před predátory. Každý krab má sadu malých tykadel, pomocí nichž umí vycítit chemické signály, jež se šíří vodou. Když se k němu dostane zápach, který by ho mohl zajímat, začne tykadly mávat intenzivněji – jako by člověk začal rozšiřovat nozdry.

V experimentu vědci otestovali, jak krabi reagují na dva druhy prostředí – jedno s normálními podmínkami vody a druhé se zvýšenou koncentrací oxidu uhličitého. Biologové sledovali, jak se krabi chovají, když se do vody vypustí chemické signály.

Zjistili, že v normálním prostředí krabi mrskají tykadly velmi živě, více než v jejich přirozeném prostředí, kde je voda kyselejší. A naopak, bylo-li ve vodě více CO2, tykadla se v nich téměř nepohybovala. Zvířata začala v tomto prostředí reagovat teprve tehdy, když se do vody dostala asi desetinásobně vyšší koncentrace chemických podnětů, než je běžné.

Přímý útok na krabí smysly

Přesná příčina toho, proč zvířata reagují slaběji, není zatím úplně jasná. Ale všechny doposud získané důkazy směřují k vysvětlení, že zvýšená hladina CO2 zřejmě narušuje nervovou reakci, jež podněcuje kraby k rychlejšímu mrskání tykadly. Neboli – kyselejší oceány přímo snižují schopnost těchto korýšů vnímat svět kolem sebe.

Další velkou a klíčovou neznámou je to, jak moc to v reálném světě kraby ovlivňuje. Spoluautorka studie Cosima Porteusová přiznává, že to zatím není prozkoumané, ale logicky by to mít vliv mělo: pokud mají problém s hledáním potravy, pak jim musí chybět energie například na rozmnožování. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 1 hhodinou

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 3 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...