Lidé emocemi vytvářejí nová díla, to umělá inteligence nedokáže, říká fotograf Vocelka

9 minut
Fotograf Vocelka o umělé inteligenci a jejím úskalí
Zdroj: ČT24

O možnostech umělé inteligence se diskutuje ve světě stále více. Chatovací programy umožňují lidem, aby s ní vedli rozhovory, zkoumali její reakce i argumenty. Další projekty zase podle zadaných kritérií převádějí i absurdní představy do vizuální podoby. Svůj postoj k jejímu využití proto hledají například školy či pořadatelé fotografických soutěží.

Diskusi opět přiživil aktuální případ ze soutěže Sony World Photography Award, ve které v jedné z kategorií nečekaně zvítězil snímek vytvořený právě umělou inteligencí.

„Chtěl jsem zjistit, jestli jsou soutěže připravené na obrázky, které generuje umělá inteligence. A nejsou. Je důležité, aby si uvědomili, že takových snímků se bude objevovat mnohem víc a neměly by soutěžit mezi ostatními. Jsou to dvě naprosto odlišné věci,“ řekl k tomu německý fotograf Boris Eldagsen, který umělý snímek do soutěže přihlásil. Cenu odmítl a fotografii už v galerii vítězů nenajdete.

Zatímco fotografie zachycuje skutečnost, umělá inteligence tvůrcům rozvazuje ruce. Nemusí se omezovat výběrem prostředí, modelem, situací ani čekat na ten správný moment. Výraz obličeje, správné světlo nebo kompozici. Vše zajistí software.

„Krása tvorby pomocí umělé inteligence je v tom, že slovy popisujete, jak má vypadat požadovaný výsledek, který může být jednoduchý, nebo velice komplexní, a samo o sobě je to uměním,“ míní Eldagsen.

Zpravodajskou fotografii je nutno bránit, soudí Vocelka

Český fotograf a novinář Tomáš Vocelka byl přítomen na vyhlašování vítězů této soutěže a poznamenal, že to proběhlo bez většího povšimnutí. I proto, že nešlo o hlavní kategorii. Německý autor na případ upozornil až později.

Vocelka nepovažuje jeho přístup za vyložený podvod. Dílo Eldagsen přihlásil do kategorie „Open,“ kde je to podle českého tvůrce přípustné a kde jde o to ukázat směr mezi různými médii. „Bylo to v pořádku a podle pravidel soutěže,“ soudí Vocelka.

On sám se domnívá, že v současné chvíli se nemusejí umělé inteligence lidé bát, protože fotografují srdcem, dávají do tvorby emoce a vytvářejí věci, které ještě nevznikly. „Těm umělá inteligence nedokáže konkurovat,“ dodal. Naopak velký problém můžou mít ti, kteří dodávají snímky do fotobank. Vocelka upozornil, že „je nutno před tím bránit zpravodajskou fotografii“.

Překotný vývoj

Umělá inteligence ale nemusí tvořit jen obrázky. Jak se postavit k využití textů, které na základě zadání generuje, to v současnosti řeší školy i univerzity po celém světě. „Obáváme se, že skončíme s dětmi, které nebudou aktivní a nebudou pracovat na úkolech, jelikož budou nekriticky přebírat to, co chatboty vytvoří,“ uvedla předsedkyně Dánské asociace učitelů Ida Geertz-Jensenová. 

Islandská univerzita dokonce prověřuje, jestli část diplomových prací už dnes namísto jejích studentů nevytvořila právě uměla inteligence. „Děje se to velice rychle. Umělá inteligence si hledá cestu do našeho světa. Přestože je tu teprve chvíli, postupuje to značným tempem a už nyní vidíme první následky,“ řekl k tomu děkan Fakulty inženýrství a přírodních věd Islandské univerzity Sigurður Magnús Garðarsson. 

Vznikají také první galerie s uměleckými díly, která vzešla z útrob počítačů. Chatovací boty už nyní úspěšně využívá řada společností. Například podnikatel a vizionář Elon Musk ale upozorňuje, že umělá inteligence nezřídka jednoduše lže. Ať už kvůli zavádějícím podkladům, nebo špatnému zadání. Nekritické přejímání jejích výtvorů je, alespoň prozatím, velice riskantní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 2 mminutami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 9 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 11 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...