Před několika staletími Vatikán umlčoval a nechával upálit katolické hvězdáře, kteří zpochybňovali tehdejší přesvědčení o Zemi jako středu vesmíru, dnes jezuitští astronomové bádají v observatoři přímo ve Vatikánu a jména členů řádu nesou už tři desítky planetek. Nedávno takto zvěčnili další tři jezuitské učence. Podle amerického deníku The New York Times tím relativizují přetrvávající přesvědčení, že církev a věda si spolu příliš nerozumí.
I zástupci kléru mohou rozšiřovat obzory vědy, dokazují už staletí vatikánští jezuité
Vatikán, v jehož čele stojí papež František, první jezuitský papež v dějinách, nedávno oznámil, že nově objevené planetky ponesou jména polského kněze a fyzika Roberta Janusze, amerického duchovního Williama R. Stoegera a rakouského jezuity Johanna Georga Hagena, který svými experimenty přinesl další důkazy o zemské rotaci, a potvrdil tak teorie Mikuláše Koperníka a Galilea Galileiho.
Všichni tři pracují nebo pracovali ve vatikánské observatoři Specola Vaticana, která se nachází vedle zahrad papežského sídla Castel Gandolfo nedaleko Říma. Observatoř je pokračovatelem několika staletí vesmírného bádání a jedinou vatikánskou institucí, která provádí vědecký výzkum.
Její historie, která je od 30. let 20. století pevně spojena s jezuitským řádem, pomáhá doložit, že katolická církev vždy nestála v cestě vědeckému pokroku – což je přesvědčení, k jehož zakořenení přispěly známé renesanční případy Galilea Galileie a Giordana Bruna, kteří kvůli svému bádání skončili v rukou inkvizice.
Události, komentáře: I v srdci katolické církve se dělá špičková věda (zdroj: ČT24)
„Máme instituce, jako je například Papežská akademie věd, která Vatikánu sděluje, co se děje ve světě vědy, my ale vědu skutečně děláme,“ říká ředitel observatoře a jezuitský řádový bratr Guy Consolmagno. I jeho jméno nese jedna z planetek a on sám prosazuje tezi, že víra a věda mohou jít ruku v ruce.
Galileo měl pravdu
Je výmluvné, že bývalý šéf observatoře, jezuitský astrofyzik George V. Coyne, který zemřel v roce 2020, hrál významnou roli v tom, že Vatikán oficiálně změnil svou pozici a v roce 1992 formálně uznal, že Galileiho přesvědčení o fungování vesmíru bylo správné. „Jednou věcí bible není. Není to vědecká učebnice. Písmo sestává z mýtů, poezie a historie. Ale nejde jednoduše o vědeckou příručku,“ řekl Coyne v roce 1994 v rozhovoru s The New York Times Magazine.
Pavel Gábor se narodil roku 1969 v Košicích. Před vstupem do Tovaryšstva Ježíšova v roce 1995 vystudoval fyziku elementárních částic na MFF UK v Praze. Po dvouletém noviciátě v Kolíně studoval filozofii na Ignatianu v Krakově. V akademickém roce 1999−2000 učil na VOŠ Caritas v Olomouci. Základní studium teologie absolvoval na Centre Sèvres v Paříži v letech 2000−2003. Po kněžském svěcení, dvou letech pastorační praxe a postgraduálního studia teologie na CMTF Univerzity Palackého v Olomouci se vrátil do Paříže, kde v roce 2009 získal doktorát z astrofyziky. Třetí probaci absolvoval od ledna do srpna 2010 v Austrálii. Od roku 2010 působí ve Vatikánské observatoři v arizonském Tucsonu. Od roku 2012 je zástupcem ředitele observatoře.
Pavel Gábor
Historie vatikánské observatoře se začala psát za papeže Řehoře XIII., který nechal postavit takzvanou Věž větrů (Torre dei Venti), již používali astronomové při práci na reformě juliánského kalendáře. Gregoriánský kalendář, který z bádání vzešel, se používá od roku 1582. Papež Řehoř, vlastním jménem Ugo Boncompagni, byl podporovatelem jezuitů a také jeho jméno nese jedna z planetek – 560794 Ugoboncompagni.
Na reformě kalendáře pracoval například i jezuita Christopher Clavius, po němž bylo taktéž pojmenováno jedno z vesmírných těles. Další nese jméno astronoma Giovanniho Battisty Riccioliho, který v roce 1647 vydal mapu Měsíce a zavedl některé dosud používané topografické názvy. Když Neil Armstrong při prvním přistání člověka na Měsíci hlásil „Houstone, tady základna Tranquility. Orel přistál,“ použil právě jméno zavedené Ricciolim. Ten poprvé pojmenoval měsíční planinu Moře klidu (Mare Tranquilitas).
Rozkročení jezuité
Současní vatikánští astronomové dělí svůj čas mezi pobyty v Castel Gandolfo a na hoře Mount Graham v americké Arizoně, kde Vatikán společně s arizonskou univerzitou provozuje teleskop. S teleskopem pracuje i jezuita Jean-Baptiste Kikwaya Eluo, který tvrdí, že být zároveň vědcem a věřícím člověkem mění pohled na svět. „Protože skutečně věříme, že všechno stvořil Bůh, máme jiný vztah k věcem, které pozorujeme,“ říká prostřednictvím videokonference.
Na pojmenovávání planetek dohlíží Mezinárodní astronomická unie (IAU). Ta schvaluje návrhy na pojmenování těles, které se ale řídí určitými pravidly. Planetky nesou zejména jména vědců, ale i známých osobností, existují však i některá omezení. Pojmenovat planetku po politikovi či příslušníkovi armády lze nejdříve sto let po jeho smrti, IAU také silně nedoporučuje pojmenování podle představitelů církve.
Gareth Williams, tajemník komise, která má jména planetek v gesci, přitom upozorňuje, že rozpor je jen zdánlivý, protože jména jezuitských řádových bratří se na obloze objevila proto, že šlo o vědce, nikoli proto, že jsou představiteli církevního řádu.
Vědci zatím pozorováním zaznamenali asi 620 tisíc planetek, které nesou číselné označení. Jen 3,8 procenta z nich má i jméno.
Vatikánská observatoř