Čína zpřísnila pravidla omezující genetické úpravy dětí. Některé sporné body zůstávají

Čínský vědec před několika lety využil mezer v regulaci genetického inženýrství a nechal přijít na svět dvě holčičky s upravenou DNA. Čína teď v obavě před dalšími podobnými situacemi pravidla zpřísnila. I ta však mají díry.

Čína aktualizovala pravidla pro úpravu genů u lidí. Joy Zhangová z Kentské univerzity, která se čínským úpravám genů věnuje dlouhodobě, však uvedla pro BBC, že ani nová regulace není dostatečná.  

Aktualizace přišla poté, co se v Číně objevil skandál s nepovolenými úpravami lidských embryí. Před pěti lety čínský vědec Che Ťien-kchuej oznámil, že geneticky upravil několik lidských embryí a že se z nich narodila dvojčata. Cílem této úpravy bylo zajistit dětem odolnost proti nemoci AIDS. 

Čína tvrdí, že nové zákony jsou v souladu s mezinárodními pravidly. Stanovují požadavky na etické schvalování, dohled a kontrolu. Problém je, že se týkají jen státem kontrolovaných firem – odborníci ale upozornili, že se nemusejí vztahovat na soukromý sektor.

Podle Zhangové je to slabina, která do značné míry obchází platící pravidla. Vědkyně se obává, že tato nová pravidla budou mít problém udržet krok s prudce se rozvíjejícími inovacemi, které se v Číně odehrávají.

Čemu pomůže úprava lidí

Úprava lidských genů je biotechnologie, která vyvolává naděje i znepokojení. Pokud by se použila už u embryí, tak jak to udělal Che Ťien-kchuej, daly by se dětem, jež se z nich narodí, změnit prakticky jakékoliv vlastnosti.

Vědci už znají místa v DNA, která jsou zodpovědná za geneticky podmíněné nemoci, výšku, ale třeba i barvu očí, nebo dokonce inteligenci. A má nástroje, které umí konkrétní geny z DNA vyjmout, nebo je do ní naopak vložit. Rodiče by si pak teoreticky mohli nechat vytvářet „děti na míru“, přičemž ti bohatí by měli prostředky investovat do vlastností, které by daly jejich potomkům evoluční výhodu. 



Další obavou je, že takové změny se přenášejí i na potomky – kdyby došlo k nějakému omylu, přenášel by se geneticky dál. Navíc věda stále ještě neví o genomu všechno; cílený zásah může způsobit nepředvídané změny. 

Dobrý byznys

Výše zmíněný Che Ťien-kchuej tímto způsobem přivedl na svět dvě holčičky; ale čínské úřady jeho experiment shledaly natolik znepokojivým a neetickým, že dostal vysokou pokutu a navíc trest tři roky vězení.

Na začátku letošního roku byl z vězení propuštěný – a hned oznámil, že plánuje založit v Hongkongu kliniku, která by pomocí editace genů zkoumala možnosti léčby dětí se vzácnou dědičnou svalovou poruchou – Duchennovou svalovou dystrofií. 

  • Duchennova nemoc neboli Duchennova muskulární dystrofie (DMD) je vrozená genetická vada, která postihuje pouze chlapce. Jak již název napovídá, nemoc je charakteristická ochabováním a ztrátou aktivní svalové hmoty.
    Duchennova svalová dystrofie se projevuje během prvních let života nemocného, zrádná je především tím, že zpočátku je dítě zdravé a příznaky nastupují velmi plíživě. Jedná se o nejčastější onemocnění z kategorií dystrofií, uvádí se, že na 3500 narozených chlapců připadá jeden nemocný.
    Nemoc popsal v roce 1868 francouzský neurolog Guillaume Benjamin Amand Duchenne, po kterém je onemocnění také pojmenováno.

Západní vědci kritizují, že čínská pravidla jsou nedostatečně transparentní, ale současně přiznávají, že stejné díry jsou v pravidlech i dalších zemí, například Spojených států.