Tajemství hafgufy skončilo. Vědci vysvětlili, co bylo zač bájné středověké monstrum

Lidé na moři začali před několika lety pozorovat zvláštní způsob krmení velryb. Když ho vědci studovali, zjistili, že velmi dobře odpovídá tomu, jak se ve středověku popisovala mytologická bestie.

Roku 2011 vědci popsali do té doby neznámou strategii, jakou využívají velryby při krmení. Teď s překvapením zjistili, že toto zvláštní chování vysvětluje starověkou legendu o obřích mytologických monstrech.

Čekání na oběd

Přírodovědci popsali chování velryb už dávno: obří savci plují oceánem a nasávají při tom vodu z okolí, kterou filtrují – v tlamě jim pak zůstane směs všeho živého. Ale před dvanácti lety biologové pozorovali do té doby neznámé chování. Velryby ležely pod hladinou, přičemž měly čelisti doširoka otevřené v pravém úhlu – a pak jenom pasivně vyčkávaly, až jim do tlamy potrava sama nateče.

Podle pozdějších analýz to vypadá, že tato strategie funguje; rybky považují čelisti za úkryt a samy do nich ochotně vplují. Největší záhadou je, proč si nikdo tohoto chování nevšiml dříve. Vědci spekulují, že příčinou je fakt, že to prostě kytovci dříve nedělali a že jde o adaptaci na měnící se podmínky v jejich životním prostředí. Samozřejmě je ale také možné, že díky dronům a dalším moderním technologiím mají jen mnohem více dat o chování kytovců.

Bestie z hlubin

John McCarthy je archeolog specializovaný na hledání podmořských artefaktů. Když si četl severské ságy, narazil tam na zmínku o mořském monstru jménem hafgufa. A protože krátce před tím viděl video s nových chováním velryb, jež se stalo na sociálních sítích virálním, hned ho udeřila do očí nápadná podoba.

Krmící se kytovec
Zdroj: Flinders University/John McCarthy

„Zarazilo mě, že severský popis tvora jménem hafgufa je velmi podobný chování, které ukazují videa velryb. Nejdřív jsem si myslel, že je to jenom zajímavá shoda okolností. Ale jakmile jsem se tím začal podrobněji zabývat a diskutovat o tom s kolegy, kteří se specializují na středověkou literaturu, uvědomili jsme si, že nejstarší verze těchto mýtů vůbec nepopisují mořské příšery, ale výslovně popisují druh velryby,“ říká McCarthy. „A tehdy jsme se o to začali opravdu zajímat. Čím více jsme to zkoumali, tím zajímavější byly souvislosti. A mořským biologům, s nimiž jsme mluvili, připadala tato myšlenka fascinující.“

Staroseverské rukopisy popisující tohoto tvora pocházejí ze 13. století a nazývají ho „hafgufa“. Stal se součástí islandských mýtů a zůstal v nich až do 18. století; často se objevoval ve vyprávěních vedle slavnějších krakenů a mořských panen.

Mapa Islandu z roku 1658. Hafgufa je vyobrazená dole
Zdroj: Wikimedia Commons

Podle literárních vědců ale není tato bestie islandský originál; severské rukopisy podle nich mohly čerpat ze středověkých bestiářů, což byl ve středověku oblíbený typ textu. Bestiáře popisují velké množství skutečných i fantastických zvířat a často obsahují popis tvora velmi podobného hafgufovi, obvykle pojmenovaného jako „aspidochelone“.

Jak o hafgufovi, tak o aspidochelonovi se někdy říká, že vydávají zvláštní vůni, která jim pomáhá přitahovat ryby k jejich nehybným ústům. Některé velryby sice opravdu produkují ambru, která je základní složkou parfémů, neplatí to ale pro plejtvákovité kytovce. Pravděpodobněji tedy tento intenzivní pach mohl pocházet z odfiltrované kořisti, kterou velryby vyvrhují.

Středověcí lidé znali pravdu

Spoluautorka výzkumu Erin Sebová, která je specialistkou na středověkou literaturu, říká, že se může jednat o další příklad přesných znalostí o přírodním prostředí zachovaných ve formách, které předcházely moderní vědě. „Je to úžasné, protože otázka, jak dlouho velryby tuto techniku používaly, je klíčová pro pochopení řady behaviorálních, a dokonce i evolučních otázek. Mořští biologové předpokládali, že neexistuje žádný způsob, jak tyto údaje získat, ale pomocí středověkých rukopisů se nám podařilo na některé jejich otázky odpovědět, uvedla.“

Hafgufa v knize Physiologus (kolem roku 200)
Zdroj: Reykjavík AM 673 a II 4to fol. 3v Public Domain

„Zjistili jsme, že fantasknější zprávy o této mořské příšeře jsou relativně nedávné, pocházejí ze 17. a 18. století. Mezi vědci se objevilo mnoho spekulací o tom, jestli tyto zprávy nemohly být vyvolány přírodními jevy, jako jsou optické klamy nebo podvodní sopky. Ve skutečnosti je chování, které se zdálo zcela nepravděpodobné, popsané ve středověkých textech. Je to přesně to chování velryb, které jsme v moderní době nepozorovali, ale středověcí a starověcí lidé ano,“ dodává vědkyně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 19 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 21 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 22 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...