Ostravští vědci chtějí odhalovat poškození očí diabetiků. Využijí neuronové sítě

Poškozené oči má každý desátý pacient s cukrovkou. Odhalit včas takzvanou diabetickou retinopatii i bez návštěvy očního lékaře má pomoci nový nástroj, který využívá počítačovou neuronovou síť a matematicko-statistické metody.

Aby člověk s tímto problémem nepřišel o zrak úplně, musí se na něj přijít co nejdříve. Jen tak je možná další včasná diagnostika a také co nejrychlejší nasazení účinné léčby. Ta sice existuje, ale když se nepoužije včas, je k ničemu.

Vzhledem k masivnímu počtu osob, které v Česku i ve světě diabetem trpí, je podpora podobných vývojových projektů pro společnost důležitá. „A také pro ekonomiku,“ upozorňuje Petr Konvalinka z Technologické agentury ČR, která projekt vědců z Technické univerzity Ostrava a firmy Bonmedix Holding podpořila sumou více než 8,5 milionu korun.

Cukrovkou v tuzemsku trpí přes milion lidí, každoročně jich přibývá zhruba třicet tisíc. Nejčastěji ji zachytí jako první praktický lékař, lékař diabetolog nebo internista, kterých je v Česku dohromady přes 6800. „V každé této ordinaci dochází k primárnímu záchytu cukrovky a k jejímu průběžnému monitoringu. Jedná se o ideální místo, kde vyšetření sítnice za pomoci našeho přístroje je možné provádět,“ uvedl vedoucí řešitelského týmu Petr Švrček.

Cílem výzkumu je podle lékaře prokázat schopnost systému automaticky vyhodnocovat patologie při diabetické retinopatii na obrazových záznamech vnitřní části oka. Nejdříve zkoumaný snímek oka vyhodnotí oční lékaři a určí nalezené patologie, poté se porovnávají s výsledky systému a případně upravují algoritmus. Na projektu spolupracují pracoviště z Polska, Slovenska, Izraele nebo Číny.

V letošním roce by podle Technologické agentury měl tento nástroj vstoupit do procesu certifikace jako zdravotnického prostředku, který je nutnou podmínkou uvedení do lékařské praxe.

V současné době není možné léčit diabetickou retinopatii pomocí léčiv – žádné přímé léky neexistují. V závislosti na stadiu nemoci se proto používají různá léčebná opatření: injekce léků do oka (takzvaná nitrooční injekce), ošetření postižených cév laserem nebo operativní zákrok (odstranění sklivce, vitrektomie). Je-li zároveň diagnostikován zákal čočky, pak lze původní čočku při operaci nahradit umělou. Za jistých okolností může být nutná i operace, jejímž účelem je snížení nitroočního tlaku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...