Vyšší koncentrace oxidu uhličitého připraví rostliny o fosfor, úroda bude menší

Fosfor je nezbytným prvkem pro metabolismus a růst rostlin. Právě proto jsou klíčovým hnojivem fosfáty, jež jsou základem moderního zemědělství. Nová studie teď varuje, že pokud se zvýší koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, nemuselo by se do půdy uvolnit dost fosforu. Nedostatek této důležité živiny by pak mohl vést ke snížení výnosů plodin, zejména v chudších zemích.

„Náš výzkum naznačuje, že snížení výnosů rýže by mohlo být obzvláště silné v zemích s nízkými příjmy. Naznačují to scénáře budoucího vývoje oxidu uhličitého, podle nichž se do půdy v budoucnu nedostane dost fosforu. Země, které to nebudou schopné kompenzovat dodatečným hnojením fosfáty, se dostanou do velkých problémů,“ uvedl spoluautor studie Dengjun Wang z Auburnské univerzity. Výzkum vyšel v časopise Nature Geoscience.

Wangova práce se zaměřila na zkoumání a měření koncentrace fosforu v dlouhodobých experimentech. „Zkoumali jsme koncentrace fosforu ze dvou dlouhodobých (15 a 9 let) experimentů s rýží v podmínkách, kdy byl vzduch obohacený oxidem uhličitým,“ upřesnil.

„V prvních letech pokusů jsme nepozorovali žádné změny, ale na konci se množství dostupného fosforu v půdě snížilo o více než dvacet procent,“ upozornil Wang.

Získaná data byla podle něj cenná a velmi přesvědčivá, protože tak dlouhé pokusy se provádějí jen zcela výjimečně.

„Naše výsledky naznačují, že při dlouhodobě vyšší koncentraci CO2 bude rostlinám chybět fosfor. Ke kompenzaci nebude stačit ani zvýšené množství dostupného fosforu, který by mohly získat díky lidské činnosti,“ uvedl Wang. „To pro nás nemusí být dobré znamení vzhledem k předpokládanému globálnímu oteplování a tedy zvýšené úrovni CO2 v atmosféře.“

Autoři dodávají, že na druhou stranu bude mít tento efekt vliv i pozitivní – zejména na místa, kde je fosforu v půdě kvůli hnojení až příliš. Zamezí to tak kontaminaci okolí těmito zdroji, které mohou například při odtečení do jezer způsobovat abnormální růst sinic. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 16 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...