Vyšší koncentrace oxidu uhličitého připraví rostliny o fosfor, úroda bude menší

Fosfor je nezbytným prvkem pro metabolismus a růst rostlin. Právě proto jsou klíčovým hnojivem fosfáty, jež jsou základem moderního zemědělství. Nová studie teď varuje, že pokud se zvýší koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, nemuselo by se do půdy uvolnit dost fosforu. Nedostatek této důležité živiny by pak mohl vést ke snížení výnosů plodin, zejména v chudších zemích.

„Náš výzkum naznačuje, že snížení výnosů rýže by mohlo být obzvláště silné v zemích s nízkými příjmy. Naznačují to scénáře budoucího vývoje oxidu uhličitého, podle nichž se do půdy v budoucnu nedostane dost fosforu. Země, které to nebudou schopné kompenzovat dodatečným hnojením fosfáty, se dostanou do velkých problémů,“ uvedl spoluautor studie Dengjun Wang z Auburnské univerzity. Výzkum vyšel v časopise Nature Geoscience.

Wangova práce se zaměřila na zkoumání a měření koncentrace fosforu v dlouhodobých experimentech. „Zkoumali jsme koncentrace fosforu ze dvou dlouhodobých (15 a 9 let) experimentů s rýží v podmínkách, kdy byl vzduch obohacený oxidem uhličitým,“ upřesnil.

„V prvních letech pokusů jsme nepozorovali žádné změny, ale na konci se množství dostupného fosforu v půdě snížilo o více než dvacet procent,“ upozornil Wang.

Získaná data byla podle něj cenná a velmi přesvědčivá, protože tak dlouhé pokusy se provádějí jen zcela výjimečně.

„Naše výsledky naznačují, že při dlouhodobě vyšší koncentraci CO2 bude rostlinám chybět fosfor. Ke kompenzaci nebude stačit ani zvýšené množství dostupného fosforu, který by mohly získat díky lidské činnosti,“ uvedl Wang. „To pro nás nemusí být dobré znamení vzhledem k předpokládanému globálnímu oteplování a tedy zvýšené úrovni CO2 v atmosféře.“

Autoři dodávají, že na druhou stranu bude mít tento efekt vliv i pozitivní – zejména na místa, kde je fosforu v půdě kvůli hnojení až příliš. Zamezí to tak kontaminaci okolí těmito zdroji, které mohou například při odtečení do jezer způsobovat abnormální růst sinic. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 2 hhodinami

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
před 2 hhodinami

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
před 5 hhodinami

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 9 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
včera v 14:21

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
včera v 12:06

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
včera v 08:13
Načítání...