Alpy mohou přijít o lyžování. Horské státy se snaží přizpůsobit

Změna klimatu s sebou v Evropě přináší menší nutnost topit. Vyšší teploty ale současně mají negativní dopad na lyžařský průmysl. V Alpách je podle současných studií jeho budoucnost neveselá.

Mnoho lidí považuje lyžování za něco, co tu bylo vždycky. V Alpách se ale začalo lyžovat až na konci 19. století a první vlek tam postavili v zimě roku 1934 v Davosu.

V té době se už atmosféra plnila oxidem uhličitým z průmyslové civilizace spalující fosilní paliva. Lidé o tom ještě nic netušili a nevěděli, že oteplování klimatu způsobené skleníkovým efektem může jejich nově objevenou zálibu ohrozit. A tak, když se lyžování stalo roku 1936 olympijským sportem, začalo se v těchto evropských horách intenzivně stavět potřebné zázemí pro tyto zimní sporty.

Celý tento rozvíjející se obchodní model byl založený na něčem, co tehdy vypadalo zcela samozřejmě – na pravidelné a předvídatelné zimní sezoně s čerstvým sněhem. Jenže podle řady prognóz lyžování z Alp docela brzy zase vymizí.

Změny přicházejí

V posledních letech je stále obtížnější v Alpách najít zimu a sníh. Malá francouzská vesnička Saint-Firmin nedávno zrušila svůj lyžařský vlek, který pocházel z roku 1964. Už více než deset let tam totiž chyběla sněhová pokrývka. A roku 2022 bylo zrušeno sedm z osmi závodů Světového poháru v lyžování hned na začátku sezony kvůli dalšímu velmi teplému létu v Alpách, kdy rekordní teploty připomněly, že ani vysokohorské prostředí není imunní vůči nadměrnému horku.

Předpovědi do budoucna jsou chmurné. Průměrné teploty se v Alpách od předindustriální doby zvýšily už o dva stupně Celsia, což je zhruba dvojnásobek celosvětového průměru. Protože led a sníh jsou odrazivější než skály a půda pod nimi, znamená jejich úbytek, že se více tepla pohlcuje a nevyzařuje pryč z pevniny. Teplejší půda zase ztěžuje shromažďování a udržování zmrzlého sněhu a to všechno zrychluje jeho úbytek.

Rok 2022 byl pro švýcarské ledovce obzvláště těžký, docházelo k jejich nadměrnému tání, či dokonce mizení. Větrem navátý saharský písek v polovině března zasypal bílý alpský sníh, který se zbarvil do podivné oranžové barvy podobné povrchu Marsu, a způsobil tak, že absorboval ještě více tepla.

Dlouhodobé prognózy naznačují, že Alpy by celkově mohly být do roku 2100 každé léto bez ledovců, zůstaly by tam už jen ty v nejvyšších polohách. Podle klimatologů je jedinou cestou, jak se tomuto scénáři vyhnout, rychlé snížení emisí.

Experimenty a inovace

Bez sněhu se lyžování ani další zimní aktivity neobejdou. Alpské země už kvůli tomu jsou pod tlakem, aby experimentovaly a inovovaly. Například ve Švýcarsku byly ledovce – třeba ledovec Rhone – pokryty přes léto propustnými látkami, které zpomalují tání. Ukazuje se ale, že to má vedlejší dopady v podobě degradace materiálu a místního znečištění.

Lyžařská střediska se snaží nekoncentrovat jen na zimní dovolené. Napříč Alpami roste zájem o rozvoj uhlíkově neutrálního turistického průmyslu, který klade mnohem menší důraz na cestování letadlem a autem.

S kratší lyžařskou sezonou se některá střediska snaží propagovat alternativy, jako je zimní pěší dovolená, zatímco jiná varují, že lyžování a snowboarding budou stále více výsadou bohatých a privilegovaných, protože střediska budou nucena investovat do intenzivnější výroby umělého sněhu a metod jeho ochrany.

Málo vody

Zimní aktivity jsou pro evropské horské země klíčové a Alpská úmluva, která vstoupila v platnost v roce 1995, byla pokusem signatářů, mezi něž patří Rakousko, Francie, Německo a Monako, o koordinaci přístupu ke zdrojům, dopravě a cestovnímu ruchu.

Rekordní teploty a ústup ledovců vytvářejí napětí, protože nedostatek vody ovlivňuje kapacitu pro výrobu energie ve vodních elektrárnách a narušuje dodávky vody pro obyvatele oblastí podél dolních toků v celém regionu. Ustupující sníh a led by se tak v budoucnu mohly stát zdrojem politických sporů – sousedské země budou muset řešit, že již neexistuje vydatný sezonní cyklus sladké a zmrzlé vody.

Vyhlídky pro lyžování a zimní sporty v evropských Alpách jsou neradostné. Podle švýcarských zpráv byla polovina lyžařských sjezdovek v zemi pro sezonu 2020–21 pokryta umělým sněhem, který vzniká vystřelováním drobných kapiček vody do vzduchu. A to je samozřejmě velmi náročné jak na spotřebu vody, tak i na energie.

I když v současné době existují energeticky účinnější přístupy k výrobě sněhu, tento proces bude vždy vyžadovat velké množství vody a dostatečně nízké teploty, aby mlha zmrzla a změnila se ve sníh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Praze voperovali jako první na světě kardiostimulátor, který se sám nabíjí

První implantaci bezdrátového kardiostimulátoru na světě provedl v prosinci 2012 tým profesora Petra Neužila v pražské Nemocnici Na Homolce. Teď stejní lékaři poprvé na světě implantoval pacientovi bezdrátový kardiostimulátor, který nepotřebuje dobíjet a mohl by tak vydržet po celý život.
před 21 mminutami

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 13 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.