Vědci začali testovat první vakcínu proti oparu. Je na principu mRNA

Opar se zatím nedá léčit, jen se potlačují jeho příznaky, které se nakaženému vracejí po celý život. Teď ale první stovka lidí na vlastní kůži zkouší, jestli by nemohlo pomoci očkování.

Opar si umí vybrat to nejhorší možné načasování – objeví se nejčastěji před důležitým pracovním pohovorem, důležitou schůzkou nebo setkáním s příbuznými. Je to jedno z nejrozšířenějších onemocnění vůbec, trpí jím až 95 procent lidstva. A až doposud se před ním nedalo účinně bránit. To se ale nyní může změnit – společnost BioNTech totiž začala testovat na lidech vakcínu proti herpesvirům, které tuto nemoc způsobují. 

Společnost BioNTech SE to oznámila 21. prosince. Spouští klinickou studii fáze jedna s vakcínou BNT163, která by mohla zabránit virům HSV-1 a HSV-2 nakazit člověka. Vakcína by měla zabránit vstupu a šíření HSV do buněk a také působit proti vlastnostem těchto virů potlačovat a narušovat lidskou imunitu. Studie bude hodnotit bezpečnost, snášenlivost a účinnost této očkovací látky založené na principu mRNA. Společnost BioNTech má s touto biotechnologií řadu zkušeností, vyvinula totiž například očkovací látku Comirnaty proti covidu založenou na stejném principu.

Hrozba jménem opar

Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že každý rok se nakazí genitálními infekcemi způsobenými herpesviry přibližně 500 milionů lidí na celém světě. Výsledné opary způsobují bolestivé genitální léze, vedou ke zvýšenému riziku meningitidy a pro nemocné představují i vysokou míru emočního utrpení.

Pokud se už člověk jednou virem HSV nakazí, vydrží v těle po celý život, přičemž se mu pak nemoc opakovaně vrací. Infekce virem HSV-2 navíc přibližně trojnásobně zvyšuje riziko získání infekce HIV způsobující AIDS; souběžná infekce HIV i HSV-2 přitom podle WHO zvyšuje pravděpodobnost přenosu HIV na další osoby. Tento problém zatím neměl řešení, protože pro prevenci genitálních lézí způsobených HSV neexistovala žádná vakcína. Dostupná léčba jenom snižuje závažnost příznaků a to, jak často se vracejí.

  • Herpes Simplex Virus-1 (HSV-1) a Herpes Simplex Virus-2 (HSV-2) způsobují dvě celosvětově velmi rozšířené virové infekce. Odhaduje se, že se jimi nakazí až 95 % světové populace, přičemž většina infekcí zůstává bez příznaků. 
  • Mezi příznaky herpesu patří bolestivé puchýře nebo vředy, které se mohou časem opakovat. HSV-1 se přenáší především orálním kontaktem a způsobuje léze v okolí úst, ale v některých případech může vést také k infekcím genitálií a příslušným lézím. HSV-2 je pohlavně přenosné onemocnění, které způsobuje genitální herpes. Oba viry jsou vysoce nakažlivé a mohou se přenášet i při porodu. Infekce HSV-2 dále zvyšují riziko získání a přenosu infekce HIV. Jako neurotropní a neuroinvazivní viry přetrvávají HSV-1 a -2 v těle tím, že se před imunitním systémem ukrývají v buněčných tělech neuronů, kde přebývají po celý život, a proto je nelze současnou léčbou vymýtit.

Podle zprávy společnosti BioNTech se testů zúčastní stovka zdravých dobrovolníků ve věku 18 až 55 let, proběhnou ve Spojených státech. „BNT163 je založen na třech neinfekčních glykoproteinech HSV-2 kódovaných mRNA. Naším cílem je vyvolat širokou imunitní odpověď, která je namířena proti více antigenům viru a mobilizuje různé imunitní efektory na podporu neutralizace viru,“ uvedl Özlem Türeci, který výzkum vede a současně je spoluzakladatelem společnosti BioNTech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 16 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.