Vědci začali testovat první vakcínu proti oparu. Je na principu mRNA

Opar se zatím nedá léčit, jen se potlačují jeho příznaky, které se nakaženému vracejí po celý život. Teď ale první stovka lidí na vlastní kůži zkouší, jestli by nemohlo pomoci očkování.

Opar si umí vybrat to nejhorší možné načasování – objeví se nejčastěji před důležitým pracovním pohovorem, důležitou schůzkou nebo setkáním s příbuznými. Je to jedno z nejrozšířenějších onemocnění vůbec, trpí jím až 95 procent lidstva. A až doposud se před ním nedalo účinně bránit. To se ale nyní může změnit – společnost BioNTech totiž začala testovat na lidech vakcínu proti herpesvirům, které tuto nemoc způsobují. 

Společnost BioNTech SE to oznámila 21. prosince. Spouští klinickou studii fáze jedna s vakcínou BNT163, která by mohla zabránit virům HSV-1 a HSV-2 nakazit člověka. Vakcína by měla zabránit vstupu a šíření HSV do buněk a také působit proti vlastnostem těchto virů potlačovat a narušovat lidskou imunitu. Studie bude hodnotit bezpečnost, snášenlivost a účinnost této očkovací látky založené na principu mRNA. Společnost BioNTech má s touto biotechnologií řadu zkušeností, vyvinula totiž například očkovací látku Comirnaty proti covidu založenou na stejném principu.

Hrozba jménem opar

Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že každý rok se nakazí genitálními infekcemi způsobenými herpesviry přibližně 500 milionů lidí na celém světě. Výsledné opary způsobují bolestivé genitální léze, vedou ke zvýšenému riziku meningitidy a pro nemocné představují i vysokou míru emočního utrpení.

Pokud se už člověk jednou virem HSV nakazí, vydrží v těle po celý život, přičemž se mu pak nemoc opakovaně vrací. Infekce virem HSV-2 navíc přibližně trojnásobně zvyšuje riziko získání infekce HIV způsobující AIDS; souběžná infekce HIV i HSV-2 přitom podle WHO zvyšuje pravděpodobnost přenosu HIV na další osoby. Tento problém zatím neměl řešení, protože pro prevenci genitálních lézí způsobených HSV neexistovala žádná vakcína. Dostupná léčba jenom snižuje závažnost příznaků a to, jak často se vracejí.

  • Herpes Simplex Virus-1 (HSV-1) a Herpes Simplex Virus-2 (HSV-2) způsobují dvě celosvětově velmi rozšířené virové infekce. Odhaduje se, že se jimi nakazí až 95 % světové populace, přičemž většina infekcí zůstává bez příznaků. 
  • Mezi příznaky herpesu patří bolestivé puchýře nebo vředy, které se mohou časem opakovat. HSV-1 se přenáší především orálním kontaktem a způsobuje léze v okolí úst, ale v některých případech může vést také k infekcím genitálií a příslušným lézím. HSV-2 je pohlavně přenosné onemocnění, které způsobuje genitální herpes. Oba viry jsou vysoce nakažlivé a mohou se přenášet i při porodu. Infekce HSV-2 dále zvyšují riziko získání a přenosu infekce HIV. Jako neurotropní a neuroinvazivní viry přetrvávají HSV-1 a -2 v těle tím, že se před imunitním systémem ukrývají v buněčných tělech neuronů, kde přebývají po celý život, a proto je nelze současnou léčbou vymýtit.

Podle zprávy společnosti BioNTech se testů zúčastní stovka zdravých dobrovolníků ve věku 18 až 55 let, proběhnou ve Spojených státech. „BNT163 je založen na třech neinfekčních glykoproteinech HSV-2 kódovaných mRNA. Naším cílem je vyvolat širokou imunitní odpověď, která je namířena proti více antigenům viru a mobilizuje různé imunitní efektory na podporu neutralizace viru,“ uvedl Özlem Türeci, který výzkum vede a současně je spoluzakladatelem společnosti BioNTech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
před 5 hhodinami

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
před 11 hhodinami

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
před 12 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
včera v 06:00

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.