Delfíní mozky jsou natolik podobné těm lidským, že mohou trpět i podobnými problémy. Vědci teď našli u těchto kytovců příznaky, které odpovídají tomu, co se u lidí spojuje s Alzheimerovou chorobou.
Na stolech v laboratořích skotského Mordun Research Institute ležely dvě desítky mozků. Většinou podobně velké, jako jsou ty lidské – jen vzhledem na první pohled úplně jiné. Patřily kytovcům, u nichž měli vědci podezření, že mohli mít nějakou mozkovou poruchu. A ukázalo se, že u některých měli pravdu.
Za cíl svého výzkumu si vědci vybrali kytovce, kteří z neznámých příčin uvázli na skotském pobřeží. Biologové uvažovali o tom, že zvířata tam zahynula proto, že u nich došlo k nějakému závažnému zdravotního problému. A spojili to s hypotézou, že mozky těchto tvorů jsou natolik podobné těm lidským, že by mohli trpět i podobnými nemocemi. Včetně Alzheimerovy.
Výsledky vědce proto nepřekvapily: u tří druhů delfínů našli důkazy o tom, že opravdu mají klasické znaky Alzheimerovy choroby. Podle autorů by to mohlo vysvětlit, proč tito inteligentní savci tak často uváznou na souši. Jestli se ale u delfínů opravdu choroba plně rozvine, zatím autoři studie nevědí – chtějí ve výzkumu pokračovat a ověřit to.
Nemoc 21. století
Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence u lidí. Je výsledkem zatím ne zcela vysvětlených změn v mozku – ví se, že souvisejí s hromaděním deformované formy dvou bílkovin, které se běžně vyskytují v lidském těle a nazývají se amyloid beta a tau.
Když se tyto zašmodrchané proteiny nahromadí, začnou poškozovat mozek a omezovat kvalitu procesů v něm. To vede k poruchám typickým pro demenci. Pozoruhodné je, že velmi podobné změny se podařilo vědcům najít také u několika druhů zvířat, zejména těch inteligentních. Jde například o psy a některé druhy lidoopů. Jenže přestože u nich tyto změny probíhají, neobjevují se u nich žádné problémy, jaké zažívají lidé. To vede řadu expertů k závěru, že Alzheimer je unikátní lidská nemoc.
Ale co když jsou delfíni inteligencí natolik podobní lidem, že se jich to může také týkat? Skotští vědci proto prozkoumali mozky 22 ozubených velryb pěti druhů. Identifikovali čtyři zvířata tří druhů, která měla v mozku všechny nebo většinu stop spojených s Alzheimerovou chorobou.
Následovat dementního vůdce
Podle autorů by tyto výsledky mohly být velmi silným důkazem pro hypotézu „nemocného vůdce“. Ta říká, že zdraví delfíni a velryby se na mělčinu dostanou, když následují na smrt do nebezpečného místa nemocného, zmateného nebo jinak postiženého vůdce. Vůdci bývají častěji starší zvířata, která mají zkušenosti a sílu – a je proto i logické, že právě tato zvířata by mohla častěji trpět obdobou lidské demence. A v důsledku toho třeba přicházet o schopnost bezpečně navigovat.
Autoři ale zatím varují, že jejich výsledky neprokazují, že delfíni opravdu Alzheimerovou chorobou trpí. Ani u lidí totiž propojení mezi shluky bílkovin a samotnými projevy nemoci není zatím úplně jasné. Jde ale o první výsledky, které naznačují, že by se něco takového u kytovců mohlo dít.
