Obří vombat byl velký jako lev. Paleontologové popsali jeho rozměry i vlastnosti

Australští vědci popsali obřího vombata. Pravěký vačnatec vážil až 180 kilogramů a po tomto kontinentu se procházel svobodně ještě před 80 tisíci lety.

Tento druh žil zřejmě alespoň nějakou část svého života v jeskyních – v jedné z nich, v jeskyni Rockhampton v Queenslandu, byla totiž nalezena jeho lebka. 

Podle vědců, kteří ji teď popsali a zařadili do kontextu „stromu života“, vrhá objev úplně nové světlo na evoluci těchto „něžných obrů“. 

Výzkum vedl docent Julien Louys z australského výzkumného centra pro evoluci člověka na Griffithově univerzitě. „Vyhynulá megafauna Austrálie nepřestává udivovat a fascinovat nejen Australany, ale lidi na celém světě,“ řekl. Podle Louyse  je mezi veřejností nejoblíbenějším pravěkým vombatem Diprotodon – až třímetrový obr, který dosahoval velikosti osobního auta.

  • Diprotodon byl největší dosud známý vačnatec. Žil v Austrálii a vyhynul asi před 40 tisíci lety. Velikostí a způsobem života připomínal hrochy nebo nosorožce. Samci dorůstali výšky dva metry, délky přes tři metry a vážili až tři tuny. Tito tvorové vymřeli ze zatím neznámých důvodů.

„Diprotodon je sice jedním z nejcharismatičtějších vyhynulých obřích savců, a běžně se mu říká obří vombat. Jenže to je špatně, protože Diprotodon patří do úplně jiné čeledi; v podstatě bychom tak mohli ekvivalentně špatně říkat, že hroch je jen obří prase,“ upozorňuje vědec.

„Existovali ale skuteční obří vombati. Tyto druhy byly málo známé, ale objev nejkompletnější lebky jednoho z těchto obrů, Ramsayia, nám poskytl příležitost rekonstruovat, jak tento tvor vypadal, kde a kdy žil a jak probíhala evoluce obřích vombatů v Austrálii,“ vysvětluje paleontolog.

Lebka a dolní čelist fosilie pravombata druhu Ramsayia magna byly objeveny v zadní části přední komory Dolní Johanssonovy jeskyně v Rockhamptonu už na počátku roku 2000, ale teprve následné vykopávky a nyní nová analýza týmu docenta Louyse potvrdily, že patří k dříve popsanému, ale velmi málo známému druhu.

Pravěký vombat
Zdroj: Griffith University/Eleanor Pease

Vyhynulí vombati z čeledi Vombatidae byli asi dvakrát větší než moderní vombati, samci tedy mohli vážit až 180 kilogramů. O jejich způsobu života je možné jen spekulovat – dokladů o jejich životě je velmi málo.

  • Kromě obřího pravěkého vombata váží kolem 180 kilogramů také:
  • srdce  plejtváka obrovského
  • samec lva
  • samec gorily
  • motor osobního automobilu
  • pneumatika od traktoru

Podle Louyse má Ramsayia rozsáhlé lebeční dutiny, což u vombatů dosud nebylo zaznamenáno. „To naznačuje, že měl velkou, zaoblenou lebku pro uchycení specifických a silných žvýkacích svalů,“ řekl. „Měl také takzvanou premaxilární páteř, což naznačuje, že měl velký, masitý nos,“ dokresluje Louyes vzhled pravěkého vačnatce.

„Dokázali jsme, že u všech pravých vombatů obrovských se nejprve vyvinuly velké tělesné rozměry, a až poté se individuálně zcela specializovali na požírání různých druhů trav. Tento druh jsme také datovali do doby před 80 tisíci lety. To je nejstarší datum pro tento druh a je mnohem dřívější než příchod člověka do Austrálie, i když stále přesně nevíme, kdy a proč tento druh vyhynul,“ uzavřel docent Louys.

Vědci zatím nejsou schopní odpovědět na otázku, zda se i pravěcí vombati pyšnili schopností, která lidstvo fascinuje na těch moderních – tedy produkovat výkaly ve tvaru zcela geometricky pravidelných krychlí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 13 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 17 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 20 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...