Australští vědci popsali obřího vombata. Pravěký vačnatec vážil až 180 kilogramů a po tomto kontinentu se procházel svobodně ještě před 80 tisíci lety.
Obří vombat byl velký jako lev. Paleontologové popsali jeho rozměry i vlastnosti
Tento druh žil zřejmě alespoň nějakou část svého života v jeskyních – v jedné z nich, v jeskyni Rockhampton v Queenslandu, byla totiž nalezena jeho lebka.
Podle vědců, kteří ji teď popsali a zařadili do kontextu „stromu života“, vrhá objev úplně nové světlo na evoluci těchto „něžných obrů“.
Výzkum vedl docent Julien Louys z australského výzkumného centra pro evoluci člověka na Griffithově univerzitě. „Vyhynulá megafauna Austrálie nepřestává udivovat a fascinovat nejen Australany, ale lidi na celém světě,“ řekl. Podle Louyse je mezi veřejností nejoblíbenějším pravěkým vombatem Diprotodon – až třímetrový obr, který dosahoval velikosti osobního auta.
- Diprotodon byl největší dosud známý vačnatec. Žil v Austrálii a vyhynul asi před 40 tisíci lety. Velikostí a způsobem života připomínal hrochy nebo nosorožce. Samci dorůstali výšky dva metry, délky přes tři metry a vážili až tři tuny. Tito tvorové vymřeli ze zatím neznámých důvodů.
„Diprotodon je sice jedním z nejcharismatičtějších vyhynulých obřích savců, a běžně se mu říká obří vombat. Jenže to je špatně, protože Diprotodon patří do úplně jiné čeledi; v podstatě bychom tak mohli ekvivalentně špatně říkat, že hroch je jen obří prase,“ upozorňuje vědec.
„Existovali ale skuteční obří vombati. Tyto druhy byly málo známé, ale objev nejkompletnější lebky jednoho z těchto obrů, Ramsayia, nám poskytl příležitost rekonstruovat, jak tento tvor vypadal, kde a kdy žil a jak probíhala evoluce obřích vombatů v Austrálii,“ vysvětluje paleontolog.
Lebka a dolní čelist fosilie pravombata druhu Ramsayia magna byly objeveny v zadní části přední komory Dolní Johanssonovy jeskyně v Rockhamptonu už na počátku roku 2000, ale teprve následné vykopávky a nyní nová analýza týmu docenta Louyse potvrdily, že patří k dříve popsanému, ale velmi málo známému druhu.
Pravěký vombat
Vyhynulí vombati z čeledi Vombatidae byli asi dvakrát větší než moderní vombati, samci tedy mohli vážit až 180 kilogramů. O jejich způsobu života je možné jen spekulovat – dokladů o jejich životě je velmi málo.
- Kromě obřího pravěkého vombata váží kolem 180 kilogramů také:
- srdce plejtváka obrovského
- samec lva
- samec gorily
- motor osobního automobilu
- pneumatika od traktoru
Podle Louyse má Ramsayia rozsáhlé lebeční dutiny, což u vombatů dosud nebylo zaznamenáno. „To naznačuje, že měl velkou, zaoblenou lebku pro uchycení specifických a silných žvýkacích svalů,“ řekl. „Měl také takzvanou premaxilární páteř, což naznačuje, že měl velký, masitý nos,“ dokresluje Louyes vzhled pravěkého vačnatce.
„Dokázali jsme, že u všech pravých vombatů obrovských se nejprve vyvinuly velké tělesné rozměry, a až poté se individuálně zcela specializovali na požírání různých druhů trav. Tento druh jsme také datovali do doby před 80 tisíci lety. To je nejstarší datum pro tento druh a je mnohem dřívější než příchod člověka do Austrálie, i když stále přesně nevíme, kdy a proč tento druh vyhynul,“ uzavřel docent Louys.
Vědci zatím nejsou schopní odpovědět na otázku, zda se i pravěcí vombati pyšnili schopností, která lidstvo fascinuje na těch moderních – tedy produkovat výkaly ve tvaru zcela geometricky pravidelných krychlí.