Na konci duhy ne poklad, ale emise. Světelných úkazů kvůli klimatické změně přibude

Klimatické změny ovlivní lidskou společnost ve 21. století zcela zásadním způsobem, většinou k horšímu. Shodují se na tom všechny klimatické modely. Nový výzkum ale přece jen našel drobné pozitivum – v řadě oblastí zřejmě přibude duh.

„Já to vidím tak, že když chceš duhu, musíš vydržet déšť,“ říká americká zpěvačka Dolly Parton. A má pravdu nejen symbolicky, ale i fakticky.

Duha je důsledkem lomu a vnitřního odrazu slunečního, případně měsíčního světla na vodních kapkách v atmosféře. Jinými slovy je nutné, aby současně svítilo slunce nebo měsíc a padaly dešťové kapky. Podle čerstvé studie amerických vědců klimatické změny ovlivní právě i výskyt duhy.

Většina studií a odborných prací se  zabývá spíše fyzickými dopady změny klimatu na člověka, například vlnami veder nebo mrazů, případně vlivem měnícího se počasí na lidské aktivity. Ale jen málo se jich týká dopadů na estetickou kvalitu našeho životního prostředí. A duze se dosud nevěnovala žádná odborná práce.

V současnosti sice barevnému úkazu většina lidí nepřisuzuje velkou pozornost, ale dříve se mu často připisoval pozitivní vliv. Například staří Řekové, Římané ale i Polynésané v duze viděli cestu mezi zemí a nebem stvořenou bohy. V Bibli se o duze hovoří jako o slibu Boha už nikdy nezaplavit Zemi. V současnosti pak duha bývá spojována s mírem, štěstím a rovností. A samozřejmě asi každý slyšel, že na konci duhy je zakopán poklad.

Krásná a ignorovaná

Z hlediska odborného je problém, že duha nepatří k jevům, které by profesionální pozorovatelé na meteorologických stanicích systematicky zaznamenávali. Proto autoři studie museli využít jiných zdrojů.

Tým se zaměřil na fotografie duhy publikované na sociálních sítích, především na serveru Flickr, kde lidé sdílejí fotografie. Autoři přitom museli roztřídit desítky tisíc fotek a odlišit reálné snímky duhy od fotek, kde duha měla jiný než meteorologický význam.

Starý zákon považuje duhu za boží závazek
Zdroj: Wikimedia Commons

Poté vědci připravili model předpovídající duhu, který trénovali na základě informací o geografické poloze místa, kde byla vyfocena, a dále zahrnuli výskyt srážek, oblačnosti a úhel slunce. Nakonec aplikovali tento model k předpovědi současného a budoucího výskytu duhy na celém světě.

Na základě modelových výsledků zjistili, že obecně se duhám daří na ostrovech. To souvisí s tím, že zvlněný terén na většině ostrovů nutí stoupat vzduch, který tam během dne v rámci místní brízové cirkulace proudí, do výšky, čímž podporuje vznik oblaků s přeháňkami. Jde ale o lokální oblaky obklopené modrým nebem, čímž je splněna podmínka současného výskytu deště a slunečních paprsků. V této souvislosti vynikají zejména tropické vlhké ostrovy – ať už jde například o Havajské ostrovy, ale i Karibik, nebo třeba ostrovy na západě Pacifiku.

Změna počtu dní s duhou během tohoto století pro předpoklad vysokých emisí skleníkových plynů
Zdroj: Ars-els

Z výsledků studie vyplývá, že během tohoto století by se počet dnů, kdy bude možné pozorovat duhu na obloze, měl zvýšit zhruba o pět procent. Platí přitom, že změny budou větší při výraznějších emisích skleníkových plynů. Jak už to ale na naší planetě bývá, v některých oblastech bude takových dnů víc (asi na dvou třetinách), v jiných (asi jedna třetina, ale s výrazně větším počtem obyvatel) naopak méně.

Někde více, jinde méně

Více dnů s duhou přibude zejména ve vyšších zeměpisných šířkách a výše položených oblastech v horách, hlavně v oblasti Tibetu, Aljašky a na severu euroasijského kontinentu od Norska po Čukotku a Kamčatku.

Příčinou bude zejména víc dnů s deštěm na úkor dnů se sněžením při vyšších teplotách, případně se projeví celkové zvýšení srážek a dnů s jejich výskytem. Výjimkou bude oblast jihovýchodní a východní Asie – především Borneo a Japonsko, kde by nárůst počtu dní s duhou měl být spojen s kombinací celkově většího množství srážek, ale v menším počtu dní.

Naopak na méně častý výskyt duhy by se měli připravit obyvatelé oblastí, kde celkově klesne množství srážek. Bude se to týkat zejména nedalekého Středomoří, hlavně jeho západní poloviny – od Portugalska přes Španělsko, jižní Francii až po severozápadní Afriku.

Výrazněji dnů s duhou ubude taky ve střední Africe, na Madagaskaru nebo v centrální Jižní Americe, kde to ale bude souviset spíše s poklesem oblačnosti a nárůstem dnů beze srážek, ačkoliv celkové množství spadlé vody za rok by se moc měnit nemělo.

Duha nafocená z vrtulníku
Zdroj: Wikimedia Commons

Je samozřejmě otázkou, jak se zmíněný výskyt duhy dotkne místních obyvatel. Například v hustě osídleném Středomoří může mít úbytek těchto dnů určitý dopad, neboť vnímání duhy je zde obecně bráno pozitivně.

Naopak v severských státech může duha mít příznivý vliv na pohodu tamních obyvatel, případně podpořit i turismus směřující k tamním přírodním krásám. Na druhé straně se tento pozitivní dopad bude vzhledem k hustotě osídlení týkat mnohem menšího počtu lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 17 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 20 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 23 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...