Na konci duhy ne poklad, ale emise. Světelných úkazů kvůli klimatické změně přibude

Klimatické změny ovlivní lidskou společnost ve 21. století zcela zásadním způsobem, většinou k horšímu. Shodují se na tom všechny klimatické modely. Nový výzkum ale přece jen našel drobné pozitivum – v řadě oblastí zřejmě přibude duh.

„Já to vidím tak, že když chceš duhu, musíš vydržet déšť,“ říká americká zpěvačka Dolly Parton. A má pravdu nejen symbolicky, ale i fakticky.

Duha je důsledkem lomu a vnitřního odrazu slunečního, případně měsíčního světla na vodních kapkách v atmosféře. Jinými slovy je nutné, aby současně svítilo slunce nebo měsíc a padaly dešťové kapky. Podle čerstvé studie amerických vědců klimatické změny ovlivní právě i výskyt duhy.

Většina studií a odborných prací se  zabývá spíše fyzickými dopady změny klimatu na člověka, například vlnami veder nebo mrazů, případně vlivem měnícího se počasí na lidské aktivity. Ale jen málo se jich týká dopadů na estetickou kvalitu našeho životního prostředí. A duze se dosud nevěnovala žádná odborná práce.

V současnosti sice barevnému úkazu většina lidí nepřisuzuje velkou pozornost, ale dříve se mu často připisoval pozitivní vliv. Například staří Řekové, Římané ale i Polynésané v duze viděli cestu mezi zemí a nebem stvořenou bohy. V Bibli se o duze hovoří jako o slibu Boha už nikdy nezaplavit Zemi. V současnosti pak duha bývá spojována s mírem, štěstím a rovností. A samozřejmě asi každý slyšel, že na konci duhy je zakopán poklad.

Krásná a ignorovaná

Z hlediska odborného je problém, že duha nepatří k jevům, které by profesionální pozorovatelé na meteorologických stanicích systematicky zaznamenávali. Proto autoři studie museli využít jiných zdrojů.

Tým se zaměřil na fotografie duhy publikované na sociálních sítích, především na serveru Flickr, kde lidé sdílejí fotografie. Autoři přitom museli roztřídit desítky tisíc fotek a odlišit reálné snímky duhy od fotek, kde duha měla jiný než meteorologický význam.

Starý zákon považuje duhu za boží závazek
Zdroj: Wikimedia Commons

Poté vědci připravili model předpovídající duhu, který trénovali na základě informací o geografické poloze místa, kde byla vyfocena, a dále zahrnuli výskyt srážek, oblačnosti a úhel slunce. Nakonec aplikovali tento model k předpovědi současného a budoucího výskytu duhy na celém světě.

Na základě modelových výsledků zjistili, že obecně se duhám daří na ostrovech. To souvisí s tím, že zvlněný terén na většině ostrovů nutí stoupat vzduch, který tam během dne v rámci místní brízové cirkulace proudí, do výšky, čímž podporuje vznik oblaků s přeháňkami. Jde ale o lokální oblaky obklopené modrým nebem, čímž je splněna podmínka současného výskytu deště a slunečních paprsků. V této souvislosti vynikají zejména tropické vlhké ostrovy – ať už jde například o Havajské ostrovy, ale i Karibik, nebo třeba ostrovy na západě Pacifiku.

Změna počtu dní s duhou během tohoto století pro předpoklad vysokých emisí skleníkových plynů
Zdroj: Ars-els

Z výsledků studie vyplývá, že během tohoto století by se počet dnů, kdy bude možné pozorovat duhu na obloze, měl zvýšit zhruba o pět procent. Platí přitom, že změny budou větší při výraznějších emisích skleníkových plynů. Jak už to ale na naší planetě bývá, v některých oblastech bude takových dnů víc (asi na dvou třetinách), v jiných (asi jedna třetina, ale s výrazně větším počtem obyvatel) naopak méně.

Někde více, jinde méně

Více dnů s duhou přibude zejména ve vyšších zeměpisných šířkách a výše položených oblastech v horách, hlavně v oblasti Tibetu, Aljašky a na severu euroasijského kontinentu od Norska po Čukotku a Kamčatku.

Příčinou bude zejména víc dnů s deštěm na úkor dnů se sněžením při vyšších teplotách, případně se projeví celkové zvýšení srážek a dnů s jejich výskytem. Výjimkou bude oblast jihovýchodní a východní Asie – především Borneo a Japonsko, kde by nárůst počtu dní s duhou měl být spojen s kombinací celkově většího množství srážek, ale v menším počtu dní.

Naopak na méně častý výskyt duhy by se měli připravit obyvatelé oblastí, kde celkově klesne množství srážek. Bude se to týkat zejména nedalekého Středomoří, hlavně jeho západní poloviny – od Portugalska přes Španělsko, jižní Francii až po severozápadní Afriku.

Výrazněji dnů s duhou ubude taky ve střední Africe, na Madagaskaru nebo v centrální Jižní Americe, kde to ale bude souviset spíše s poklesem oblačnosti a nárůstem dnů beze srážek, ačkoliv celkové množství spadlé vody za rok by se moc měnit nemělo.

Duha nafocená z vrtulníku
Zdroj: Wikimedia Commons

Je samozřejmě otázkou, jak se zmíněný výskyt duhy dotkne místních obyvatel. Například v hustě osídleném Středomoří může mít úbytek těchto dnů určitý dopad, neboť vnímání duhy je zde obecně bráno pozitivně.

Naopak v severských státech může duha mít příznivý vliv na pohodu tamních obyvatel, případně podpořit i turismus směřující k tamním přírodním krásám. Na druhé straně se tento pozitivní dopad bude vzhledem k hustotě osídlení týkat mnohem menšího počtu lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brněnští vědci objevili mezi spermiemi netopýrů neznámého parazita

Vědci z Veterinární univerzity v Brně popsali nový druh parazita, který napadá netopýry. Patří mezi filárie neboli hlístice. Dosud neznámý druh nese latinský název Litomosa vetuni. Druhové jméno vetuni je zároveň oficiálním zkráceným názvem Veterinární univerzity.
před 28 mminutami

Nejhorší vzduch je v Pákistánu a Bangladéši. Česko je na tom průměrně

Nejznečištěnější vzduch na světě má podle švýcarské analýzy Pákistán. Koncentrace jemných částic v ovzduší tam překročila doporučené hodnoty Světové zdravotnické organizace (WHO) až třináctkrát. Česko se umístilo přibližně v polovině žebříčku.
před 4 hhodinami

Asi jsme našli kostru d'Artagnana, oznámili francouzští archeologové

Kostra nalezená při opravách kostela v Maastrichtu může patřit slavnému francouzskému mušketýrovi d'Artagnanovi, informovala agentura AFP s odkazem na místní média. Šlechtic, který se stal předobrazem pro titulní postavu románu Tři mušketýři spisovatele Alexandra Dumase staršího, zemřel v nizozemském městě před více než 350 lety.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rusko připravuje vlastní Starlink, využívat ho bude i armáda

Rusko připravuje vlastní satelitní internet. Společnost Bjuro 1440, která má projekt Rassvet na starosti, tento týden oznámila, že na oběžnou dráhu bylo vyneseno prvních šestnáct družic určených pro obdobu komunikačního systému Starlink společnosti SpaceX. Podle médií i expertů bude Moskva systém využívat i pro vojenské účely.
před 18 hhodinami

Brněnská botanická zahrada nasadila proti škůdcům dravá slunéčka

Botanická zahrada v Brně zahájila přechod na biologickou ochranu rostlin. Ve sklenících nově proti červcům nasadila dravá slunéčka, která škůdce aktivně vyhledávají a požírají. Důvodem změny je klesající účinnost chemických postřiků – červci si vůči nim postupně vytvořili odolnost.
před 20 hhodinami

Ultrazpracované potraviny poškozují plodnost, naznačuje výzkum

Čokoládové tyčinky, zmrzlina, slazené nápoje, sladké pečivo, chipsy, uzeniny, salámy, kuřecí nugetky – to všechno jsou takzvané ultrazpracované potraviny (UPF). Ty dnes tvoří v Evropě asi polovinu potravy a podle nové studie mohou mít vliv na početí i těhotenství. Souvisí nejen se sníženou plodností u mužů, ale také se zpomaleným růstem raných embryí a menšími žloutkovými váčky, které jsou pro raný embryonální vývoj nezbytné.
před 21 hhodinami

Vědci poprvé natočili, jak vorvaň dává hlavičku

Dospělý vorvaň může vážit až 52 tun. Když plnou rychlosti narazí do nějakého jiného tvora nebo objektu, může to být hodně bolestivé. O tomto chování vědci zatím slyšeli jen nepotvrzené historky, teď ho ale poprvé nafilmovali ve vysoké kvalitě.
před 23 hhodinami

Moře u Špicberků může stvořit bakterie vzdorující antibiotikům

Výzkum usazenin na dně u norského souostroví Špicberky odhalil obrovské množství mikroskopického života, včetně organismů s geny, které umožňují vznik i přenos odolnosti proti většině známých antibiotik.
včera v 10:11
Načítání...