Vědci našli geny, které mohou mít souvislost s úmrtností na covid

I mnoho zdravých lidí ve špičkové formě mělo velké zdravotní problémy, když se nakazili covidem. A spousta osob s rizikovými faktory zase nemoc překonala nečekaně snadno. Tým amerických vědců teď oznámil, že má zřejmě odpověď na tuto hádanku. Jmenuje se APOE.

Je to možná nejzáhadnější zvláštnost covidu: u některých se tato nemoc projevuje lehkými příznaky podobnými rýmě, u jiných se zvrtne v závažné onemocnění a může končit až smrtí. Nová práce publikovaná v časopise Nature možná vysvětluje genetické základy tohoto rozdílu.

Vědci prokázali, že myši s variantami genů, které byly dříve spojovány s Alzheimerovou chorobou, měly při nákaze covidem vyšší riziko úmrtí. A další retrospektivní analýza pak naznačila, že pacienti se stejnými genovými variantami měli vyšší pravděpodobnost úmrtí na covid v průběhu celé pandemie. Vzhledem k tomu, že tyto genové varianty mají tři procenta světové populace, mohou mít zjištění dopad na zhruba 230 milionů lidí.

„Je jasné, že věk, pohlaví a některé předpoklady, jako je cukrovka, zvyšují riziko škodlivých následků, ale tyto faktory plně nevysvětlují široké spektrum následků covidu,“ nastínil hlavní autor studie Sohail Tavazoie z Rockefellerovy univerzity. „Je to poprvé, co jsme zaznamenali tak běžnou genetickou variantu spojenou s úmrtností na covid.“

Bližší pohled na APOE

V předchozí práci Tavazoieho laboratoř studovala gen zvaný APOE, který hraje roli při metastázování rakoviny. Poté, co prokázal, že tento gen potlačuje šíření melanomu a reguluje protinádorové imunitní reakce, začal vědec se svým týmem blíže zkoumat jeho různé formy neboli alely.

Většina lidí má formu zvanou APOE3, ale asi 40 procent populace nese alespoň jednu kopii varianty APOE2 nebo APOE4. Ti s APOE2 nebo APOE4 produkují bílkoviny, které se od bílkoviny APOE3 liší o jednu nebo dvě aminokyseliny.

Může se to sice zdát jako málo, ale i jedna nebo dvě aminokyseliny znamenají rozdíl. Někdy i mezi životem a smrtí. Lidé s APOE4 jsou totiž více ohroženi Alzheimerovou chorobou a aterosklerózou. Tavazoie a Benjamin Ostendorf, postdoktorand v jeho laboratoři, prokázali, že APOE4 a APOE2 ovlivňují také imunitní odpověď proti melanomu.

O myších a virech

S postupující pandemií se oba badatelé začali zajímat o to, jestli varianty APOE mohou mít vliv i na následky covidu. „Dříve jsme se zabývali pouze neinfekčními chorobami,“ říká. „Ale co kdyby varianty APOE způsobily, že by lidé byli zranitelní i vůči infekčnímu agens, jako je SARS-CoV-2? Mohly by způsobit odlišné imunitní reakce proti viru?“ ptali se.

Aby to Tavazoie a jeho kolegové zjistili, vystavili nejprve více než tři stovky upravených myší, které nesly lidské APOE, myší verzi viru SARS-CoV-2, kterou vytvořili kolegové Hans-Heinrich Hoffmann a Charles Rice.

Zjistili, že myši s alelami APOE4 a APOE2 umíraly častěji než myši s běžnější alelou APOE3. „Ty výsledky byly překvapivé,“ říká Ostendorf. „Rozdíl v pouhé jedné nebo dvou aminokyselinách v genu APOE stačil k tomu, aby způsobil zásadní rozdíly v přežívání myší vykazujících covid.“

Myši s APOE2 a APOE4 měly také více virů replikujících se v plicích a více známek zánětu a poškození tkání. Na buněčné úrovni vědci zjistili, že APOE3 zřejmě snižuje množství viru vstupujícího do buňky, zatímco zvířata s ostatními variantami měla slabší imunitní odpověď. „Souhrnně tyto výsledky naznačují, že genotyp APOE ovlivňuje dopady covidu dvěma způsoby,“ vysvětluje Ostendorf, „a to modulací imunitní odpovědi a tím, že zabraňuje SARS-CoV-2 infikovat buňky.“

Očkování mění situaci

Laboratoř se pak zaměřila na retrospektivní studie na lidech. Při analýze třinácti tisíc pacientů z britské biobanky vědci zjistili, že jedinci se dvěma kopiemi APOE4 nebo APOE2 měli vyšší pravděpodobnost úmrtí na covid než ti se dvěma kopiemi APOE3.

Tavazoie zdůrazňuje, že neexistují žádné důkazy o tom, že by 40 procent jedinců nesoucích pouze jednu z těchto alel bylo vystaveno zvýšenému riziku. Navíc říká, že ti, kteří mají dvě alely APOE2 nebo APOE4, jsou dnes pravděpodobně ohroženi méně, než naznačují údaje.

„Očkování mění situaci,“ vysvětluje. „Údaje v britské databance Biobank pokrývají celou dobu trvání pandemie a mnoho osob, které zemřely na počátku pandemie, by pravděpodobně bylo přežilo, kdyby byly očkovány.“

„Udělali jsme první krok,“ dodává Tavazoie. „Ale aby byly tyto výsledky klinicky užitečné, bude třeba je vyhodnotit v prospektivních studiích na lidech, které budou testovat jedince na jejich genotypy APOE a zohlední dostupnost očkování, což na počátku pandemie nebylo k dispozici a zlepšilo by to výsledky u všech genotypů APOE.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
před 12 hhodinami

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
před 21 hhodinami

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
před 22 hhodinami

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
před 23 hhodinami

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
před 23 hhodinami

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
10. 9. 2026

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
10. 9. 2026

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.