Sonda Perseverance našla na Marsu organické molekuly. Na místě, kde byly podmínky pro život

Vozítko NASA Perseverance zkoumá známky dávného života na Marsu. Nyní se mu podařilo získat jedny z nejslibnějších vzorků z rudé planety – podle vědců obsahují organické látky. Vozítko je navíc našlo v oblasti, kde před miliardami let byly podmínky vhodné pro život.

Podle NASA se v kráteru Jezero povedlo nalézt několik vzorků hornin obsahujících organické látky. Jezero je asi 28 kilometrů široký kráter, kde se v minulosti zřejmě nacházela říční delta, která vznikla před přibližně 3,5 miliardy let.

„Jezero jsme pro tuto misi vybrali, protože nám umožňuje prozkoumat prastaré prostředí, které mohlo být obyvatelné nějakými formami života. A umožňuje nám tak hledat důkazy o životě na Marsu, v horninách usazených v té době, tedy asi před třemi miliardami let,“ uvedl Ken Farley, který se na misi Perseverance podílí.

„Chci zdůraznit, že tato mise nehledá existující život – tedy věci, které žijí dnes. Místo toho se díváme do velmi vzdálené minulosti, kdy bylo klima na Marsu zcela jiné než dnes,“ dodal Farley.

Sonda Perseverance odstartovala v červenci 2020 a v únoru 2021 přistála v kráteru Jezero. Od 7. července letošního roku podle NASA rover odebral čtyři vzorky z delty – celkový počet odebraných „vědecky přesvědčivých vzorků hornin“ se tak zvýšil na dvanáct.

Co znamená organická hmota?

Perseverance v současné době zkoumá v kráteru Jezero usazeniny, neboli sediment. Vozítko už dříve našlo na dně kráteru vyvřelé horniny. Rozdílné druhy „kamení“ jsou pro vědce důležité – poskytuje jim to mnoho informací o složité geologické minulosti kráteru Jezero.

Mezi nejvýznamnější nálezy patřil kámen, který podle Farleyho obsahuje „zajímavé organické sloučeniny“. Pomocí přístroje nazvaného SHERLOC (Scanning Habitable Environments with Raman & Luminescence for Organics & Chemicals) se jeho týmu povedlo objevit organické molekuly v asi metr velkém kameni, který dostal přezdívku „Wildcat Ridge“. Vědci předpokládají, že tato hornina se vytvořila s bahnem a jemným pískem ve vypařujícím se slaném jezeře před miliardami let.

„Je zřejmé, že odhalujeme větší příběh, než je ten, který se odehrává v kráteru Jezero. Na každém cíli, který jsme doposud pomocí SHERLOC pozorovali, jsme našli signály, o nichž se domníváme, že pravděpodobně pocházejí z organické hmoty,“ uvedla na tiskové konferenci Sunanda Sharmaová, která má přístroj SHERLOC na starosti.

Dodala, že to nebylo úplně neočekávané, protože tyto výsledky odpovídají předchozím výzkumům. „Ale důležité a zajímavé je, že organické látky zřejmě přetrvávají ve velmi drsném prostředí marsovského povrchu,“ doplnila.

Podle NASA už marsovské vozítko Curiosity v roce 2013 nalezlo důkazy o přítomnosti organických látek ve vzorcích horninového prachu. Sonda Perseverance také už dříve detekovala organické látky v kráteru Jezero. Nejnovější nález se liší tím, že pochází z oblasti s podmínkami, které by umožňovaly existenci života v dávné minulosti rudé planety, vysvětlují vědci.

„To, že organické látky byly nalezeny v sedimentární hornině – známé tím, že se v ní na Zemi zachovaly zkameněliny dávného života – je opravdu důležité,“ řekl Farley. Samotné zbytky organických molekul ještě neznamenají automaticky život, mohou totiž vznikat i jinými způsoby, ale kombinace podmínek vhodných pro život a existence organických molekul na stejném místě, je už pro vědce docela silným náznakem, že zde život opravdu kdysi existovat mohl. 

„Na další závěry ohledně toho, co je obsaženo ve vzorku z Wildcat Ridge, si ale budeme muset počkat, dokud se nevrátí na Zemi k důkladnému studiu v rámci mise Mars Sample Return,“ dodává Farley.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
včera v 04:19‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
30. 10. 2026‌‌

Silné krvácení či bolesti v podbřišku. Jaké účinky má slzný plyn na ženské zdraví?

Vyvolání děložních bolestí, záchvaty endometriózy, výrazné krevní ztráty, narušení menstruačního cyklu… Na sociálních sítích tisíce lidí popisují potíže s reprodukčním zdravím, které přičítají masivnímu používání slzného plynu ze strany bezpečnostních složek během nedávných protestních akcí ve Francii a Belgii. Někdy již několik hodin po kontaktu s látkou hlásí ženy silné křeče, abnormální krvácení, předčasný nástup menstruace nebo naopak její úplné vynechání. Ve Francii nyní kolektiv „Lacrymo de sang“, který sdružuje zdravotníky, aktivisty a osoby se vzděláním v oblasti reprodukčního zdraví, provádí šetření s cílem shromáždit svědectví o účincích slzného plynu na menstruační cyklus. Cílem je shromáždit empirická data a následně zvýšit povědomí o menstruačním zdraví. Dosud formulář vyplnilo více než devět tisíc zájemců.
29. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.