V úspěšném filmu Marťan se hlavní hrdina zachránil po uvíznutí na Rudé planetě pěstováním brambor. Podle nové studie ale tato plodina pro tamní podmínky není moc vhodná – mnohem výhodnější by měla být vojtěška.
Člověk na Mars nevkročí určitě do roku 2030 a možná ani o deset let později, ale přípravy na tento moment probíhají už teď. Protože návštěva Marsu by neměla být jednorázová, lidstvo by podle plánů americké kosmické agentury na této planetě mělo zůstat dlouhodobě.
Aby to dokázalo, musí se naučit využívat místní zdroje, zejména k získávání potravy. Jak ilustroval výše zmíněný film Marťan z roku 2015, nebude to nic snadného, zejména proto, že marťanské půdě odborně nazývané regolit chybí dostatek živin pro drtivou většinu pozemských plodin.
Podle nové studie zveřejněné v časopise PLOS One je první plodinou, která by na Rudé planetě mohla vyrůst, vojtěška dobře známá i z českých polí. Tým vědců z Iowa State University zjistil, že tato pícnina s odborným názvem tolice vojtěška dokáže přežít v tvrdé vulkanické půdě podobné té, která se nachází na Marsu. To znamená, že by v ní mohla vyrůst a její organické zbytky by se daly využít jako důležitá složka hnojiva pro pěstování dalších plodin „druhé generace“ – těmi by podle tohoto výzkumu mohly být například ředkvičky, tuříny nebo salát.
„Nízký obsah živin v marťanské půdě a vysoká slanost vody v ní ji dělá nevhodnou pro přímé použití k pěstování hospodářských plodin,“ píší vědci ve studii. „Je proto nutné vytvořit strategie pro zvýšení obsahu živin v marsovské půdě a technologie pro odsolování vody pro dlouhodobé mise.“
Mars na Zemi
Vyrobit kopii marťanského regolitu, tedy sypké, nezpevněné půdy na horninovém podloží, na Zemi je náročné až nemožné. Vědci se pokusili vytvořit co nepřesnější dvojče této hmoty ze zvětralého čediče – a věří, že jde o zatím nejvěrnější napodobeninu.
Když do něj pak zasadili vojtěšku, ukázalo se, že k růstu nepotřebuje žádné další hnojivo, aby rostla stejně dobře jako v pozemské půdě. Vojtěšku pak použili jako hnojivo v simulované marťanské půdě a úspěšně vypěstovali salát, tuřín a ředkvičky. Tyto typy rostlin jsou pro „vesmírné zemědělství“ vhodné, protože nepotřebují mnoho vody ani údržby a mohou rychle růst.
Tato studie rozhodně neznamená, že by astronauti byli připraveni začít farmařit na Marsu. Experiment totiž vyžadoval dost velké množství sladké vody, která na Marsu v současné době není snadno dostupná. Vědci nicméně předpokládají, že slaná voda na Marsu by mohla být potenciálně upravena pomocí některých druhů mořských bakterií a přefiltrována pak přes hojné sopečné horniny – výsledkem by měla být normální sladká voda. Ale to je zatím jen hypotéza.
„Tato studie nám prozradila, že pro dlouhodobé účely je možné upravit půdu a vodní zdroje pro zemědělství přímo na Marsu, aby bylo možné udržet zde lidské mise a trvalé osídlení,“ dodává tým.
