Kavky se rozhodují demokraticky, ukázala studie

Kavky se při hromadném opouštění hnízdišť rozhodují „demokratickým“ způsobem. Tito pěvci z místa odlétnou až tehdy, když se na tom shodnou pomocí hlasitého krákání. Vyplývá to z nové studie vědců z Exeterské univerzity.

Tisíce kavek někdy v zimě náhle vzlétnou k ranní obloze a vytvoří vířící černý mrak. Podle vědců tomu ale předchází volání ptáků, kteří chtějí odletět. Když hluk dosáhne kritické úrovně, je to signál, že je hejno připraveno k odletu, a kavky odlétají.

Jde o vzácný pohled na to, jak se zvířata rozhodují ve skupině, vysvětlil Alex Thornton z Exeterské univerzity. Jeho studii vydal odborný časopis Current Biology.

Kavka obecná
Zdroj: Wikimedia Commons

V ptačí demokracii vítězí silnější hlas

„Když se pták ozve, tak hlasuje nebo dává najevo, že chce odletět,“ řekl Thornton. Kolektivní rozhodnutí o odletu pak závisí na dvou věcech. První je hlasitost hluku a druhou je crescendo neboli rychlost, s jakou se hladina hluku zvyšuje.

Jakmile ptáci dosáhnou konsenzu, tisíce krákajících kavek se v průměru během pěti sekund spustí ze stromu a vytvoří jednu ze známých zimních podívaných. Pěvci místo opustí dříve, když se hladina zvuku zvyšuje rychleji.

Autoři studie to zjistili pomocí nahrávacích zařízení, která připevnili na stromy, kde kavky v Cornwallu dvě zimy po sobě hřadovaly. Poté analyzovali zaznamenané zvuky a porovnávali je s časy, kdy ptáci stromy opouštěli. Aby ověřili svá zjištění, vědci poté nahrávky kavkám přehráli a zjistili, že na zvuky reagují a odlétají v průměru o šest minut dříve. Když místo toho přehráli zvuky větru, ptáci neodlétali, což naznačuje, že kavky reagovaly jen na svůj zpěv, nikoli na rušení hlukem.

Kavky chtějí opouštět stromy společně, protože je to chrání před predátory nebo je to užitečné pro „výměnu informací“, domnívá se Thornton.

„Pokud odlétáte společně, můžete si všimnout, že jiný jedinec je obzvlášť dobře najedený, nebo z jeho zpěvu poznáte, že se najedl. Možná si uvědomíte, že je to pták, kterého stojí za to sledovat a hledat s ním vhodné místo pro potravu,“ vysvětluje profesor Thornton. Podobně se mohou chovat i jiní ptáci, ale vědci to zatím podle něj podrobně nezkoumali.

Díky ptákům rozumíme lépe lidem

Zjištění pomohou podle Thorntona vědcům pochopit vliv lidských činností na populace zvířat. Lidé stále častěji ruší ptáky světelným a hlukovým znečištěním, které může narušovat jejich schopnost vzájemně komunikovat.

„Představte si velké hnízdo v blízkosti města nebo rušné silnice. Pokud se ptáci navzájem neslyší a nemohou se dohodnout na společném odletu, může to mít velký dopad na jejich populaci,“ řekl Thornton.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Praze voperovali jako první na světě kardiostimulátor, který se sám nabíjí

První implantaci bezdrátového kardiostimulátoru na světě provedl v prosinci 2012 tým profesora Petra Neužila v pražské Nemocnici Na Homolce. Teď stejní lékaři poprvé na světě implantoval pacientovi bezdrátový kardiostimulátor, který nepotřebuje dobíjet a mohl by tak vydržet po celý život.
před 2 hhodinami

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 15 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.