Vědci změnili chování křečků tím, že jim přepsali geny. Stala se z nich společenská zvířata

Vědci ze Georgijské státní univerzity upravili genetiku křečků zlatých ve snaze zasáhnout do toho, jak hlodavci reagují. Při experimentu zjistili, že biologie sociálního chování může být výrazně složitější, než se předpokládalo.

Použité technologii známé jako CRISPR-Cas9 se říká genetické nůžky; z DNA umí vystřihnout skupinu genů, odstranit ji, anebo ji dokonce vyměnit za jinou. A právě tak v nejnovější studii postupovali američtí vědci.

Zaměřili se na hormon vazopresin a receptor jménem Avpr1a, na který tato látka působí. U savců řídí nejrůznější jevy – od spolupráce, přes agresi a dominanci až po partnerské vazby. Když se jim povedlo tento receptor geneticky zablokovat, vedlo to u pokusných zvířat k dramatickým změnám jejich sociálního chování.

 „Výsledky nás opravdu překvapily,“ poznamenává profesor Elliott Albers, který výzkum vedl. „Předpokládali jsme, že pokud eliminujeme vazopresin, snížíme tím u zvířat jejich agresivitu a také sociální komunikaci. Ale stal se pravý opak.“

Chemie vztahu

Křečci bez zmíněného receptoru vykazovali mnohem silnější sociální komunikaci než zvířata, na nichž žádný experiment neproběhl. Ještě zajímavější ale podle Alberse je, že zmizely i typické pohlavní rozdíly v agresivitě; jak samci, tak samice křečků projevovaly vysokou míru agrese vůči jiným jedincům stejného pohlaví.

„Vyplývá z toho dost překvapivý závěr,“ řekl Albers. „I když víme, že vazopresin zvyšuje společenské chování tím, že působí v řadě oblastí mozku, je možné, že globálnější účinky receptoru Avpr1a ve skutečnosti sociální chování spíše potlačují.“

To podle něj znamená, že dosavadní věda tomuto systému nerozumí zdaleka tak dobře, jak si myslela. „Protichůdná zjištění nám ukazují, že musíme začít přemýšlet o působení těchto receptorů v celých mozkových okruzích, a ne jen v některých izolovaných oblastech mozku,“ dodal vědec.

Zjednodušeně řečeno: to, že nějaká látka má nějaký dobře prozkoumaný dopad v jednom místě mozku, vůbec nemusí znamenat, že stejný efekt bude mít v jiných oblastech. Právě genetické inženýrství, které může například pomocí genetických nůžek vliv této látky úplně odbourat, může pomoci k lepšímu pochopení toho, jak funguje chemie, na níž je založena lidská společnost, ale třeba i vztahy mezi rodiči a dětmi nebo partnery. 

Křeček jako model člověka

V tomto výzkumu autoři využili křečky zlaté – tedy drobné hlodavce, kteří se v poslední době stále intenzivněji využívají pro studium společenského chování, agresivity i komunikace. Výzkumníci využívají toho, že se sociální chování křečků přibližuje tomu lidskému víc než v případě myší, které až donedávna v laboratořích dominovaly.

„Reakce křečků na stres je podobnější reakci člověka než reakce ostatních hlodavců. Uvolňují stresový hormon kortizol stejně jako lidé. Také se u nich vyskytuje mnoho druhů rakoviny, které se vyskytují u lidí,“ uvedli autoři. „A navíc se mohou nakazit virem SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19.“

Vyvinout křečky s upravenými geny nebylo snadné, zdůrazňují vědci. Stálo to ale za to – pochopit, jaké nervové okruhy a jaké chemické látky ovlivňují základy lidského chování, a tedy i osobnosti a společnosti, je klíčové pro celou řadu oborů medicíny, ale třeba i ekologie, nebo sociálních věd. Už jen krátkodobě se tento výzkum vyplatí; lepší pochopení funkce vazopresinu by mohlo pomoci s vývojem účinnějších látek proti depresím nebo apatickým stavům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 7 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 9 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
včera v 22:37

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...