Archeologové u Stonehenge odkryli stovky velkých jam. Některé jsou mnohem starší než menhiry

Mezioborový vědecký tým objevil kolem Stonehenge lidmi vyhloubené jámy, které vznikly tisíce let před slavnou megalitickou stavbou. Podle autorů výzkum naznačuje, jak důležité bylo toto místo samo o sobě, ještě před vznikem stavby.

Nově objevené jámy nejsou zdaleka prvními, které byly u Stonehenge v poslední době odkryty.  Už v minulosti se zde povedlo vykopat tři příkopy staré asi deset tisíc let – našly se přímo na místě, kde v současnosti stojí parkoviště. Před dvěma roky odkryli archeologové dvacítku jam jen dva kilometry východně od kamenného kruhu. 

Nově objevené příkopy jsou zajímavé rozprostřeností v čase – ty nejstarší vznikly kolem roku 8200 před naším letopočtem, nejmladší z doby kolem roku 1300 před Kristem. Samotný komplex menhirů a kamenných kruhů známý jako Stonehenge přitom pochází z doby kolem roku 2500 před naším letopočtem.

Podle autorů studie, která nový objev popisuje v odborném časopise Journal of Archaeological Science, to naznačuje, jak dlouhou dobu zde lidé žili a oblast aktivně využívali.

Archeologický výzkum jam ve Stonehenge
Zdroj: University of Birmingham

Lov

Rozměry i tvar jam podle badatelů prozradily i jejich účel – jednalo se zřejmě o pasti na velká zvířata, která v té době v Anglii žila. Mohlo jít o velké divočáky, jeleny nebo dnes již vymřelé obří pratury. Lovci příkopy využívali, aby silná zvířata snadno ulovili – pokud se je podařilo nahnat správným směrem, zvířata se dala zabít, aniž by mohla ohrozit lovce.

Podobné velké pasti se začaly na různých místech Evropy objevovat právě v době před asi deseti tisíci lety. Zda skutečně šlo o lovecký nástroj, sice není úplně jisté, ale archeologická komunita tuto hypotézu přijímá jako věrohodnou. Pasti se našly například v Německu nebo ve Francii. Podobně lidé lovili velká zvířata i jinde, například v Saúdské Arábii lovci naháněli savce do jakýchsi kamenných ohrad.

Naopak není prokázané, že by se do jam chytali mamuti, jak to zobrazují starší představy. V současné době se vědci shodují na tom, že pravěcí lidé je spíše naháněli do bahnitých svahů, kde tito obři uvízli a kam se na ně daly svrhávat shora kameny.

Děravé Stonehenge

Výzkumníci nyní našli kolem Stonehenge 415 jam. Pro tento průzkum využili elektromagnetické detektory, které umí najít odchylky pod povrchem podle toho, jak odlišně se elektrické pole šíří půdou a odráží se zpět k senzoru. Odebrali pak vzorky z 62 míst, devět z jam vykopali a pomocí radiokarbonového datování zjistili jejich stáří. Zbytku děr se budou věnovat později.

Oblast je touto hustotou jam pro vědce velmi zajímavá, v severozápadní Evropě zatím nic takového neznali. Ukazuje to podle nich to, jaký význam region měl v průběhu tisícovek let, a vybízí k úvahám, čím vlastně přitahoval nejrůznější skupiny obyvatel, které se sem dostávaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 15 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 18 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...