Archeologové u Stonehenge odkryli stovky velkých jam. Některé jsou mnohem starší než menhiry

Mezioborový vědecký tým objevil kolem Stonehenge lidmi vyhloubené jámy, které vznikly tisíce let před slavnou megalitickou stavbou. Podle autorů výzkum naznačuje, jak důležité bylo toto místo samo o sobě, ještě před vznikem stavby.

Nově objevené jámy nejsou zdaleka prvními, které byly u Stonehenge v poslední době odkryty.  Už v minulosti se zde povedlo vykopat tři příkopy staré asi deset tisíc let – našly se přímo na místě, kde v současnosti stojí parkoviště. Před dvěma roky odkryli archeologové dvacítku jam jen dva kilometry východně od kamenného kruhu. 

Nově objevené příkopy jsou zajímavé rozprostřeností v čase – ty nejstarší vznikly kolem roku 8200 před naším letopočtem, nejmladší z doby kolem roku 1300 před Kristem. Samotný komplex menhirů a kamenných kruhů známý jako Stonehenge přitom pochází z doby kolem roku 2500 před naším letopočtem.

Podle autorů studie, která nový objev popisuje v odborném časopise Journal of Archaeological Science, to naznačuje, jak dlouhou dobu zde lidé žili a oblast aktivně využívali.

Archeologický výzkum jam ve Stonehenge
Zdroj: University of Birmingham

Lov

Rozměry i tvar jam podle badatelů prozradily i jejich účel – jednalo se zřejmě o pasti na velká zvířata, která v té době v Anglii žila. Mohlo jít o velké divočáky, jeleny nebo dnes již vymřelé obří pratury. Lovci příkopy využívali, aby silná zvířata snadno ulovili – pokud se je podařilo nahnat správným směrem, zvířata se dala zabít, aniž by mohla ohrozit lovce.

Podobné velké pasti se začaly na různých místech Evropy objevovat právě v době před asi deseti tisíci lety. Zda skutečně šlo o lovecký nástroj, sice není úplně jisté, ale archeologická komunita tuto hypotézu přijímá jako věrohodnou. Pasti se našly například v Německu nebo ve Francii. Podobně lidé lovili velká zvířata i jinde, například v Saúdské Arábii lovci naháněli savce do jakýchsi kamenných ohrad.

Naopak není prokázané, že by se do jam chytali mamuti, jak to zobrazují starší představy. V současné době se vědci shodují na tom, že pravěcí lidé je spíše naháněli do bahnitých svahů, kde tito obři uvízli a kam se na ně daly svrhávat shora kameny.

Děravé Stonehenge

Výzkumníci nyní našli kolem Stonehenge 415 jam. Pro tento průzkum využili elektromagnetické detektory, které umí najít odchylky pod povrchem podle toho, jak odlišně se elektrické pole šíří půdou a odráží se zpět k senzoru. Odebrali pak vzorky z 62 míst, devět z jam vykopali a pomocí radiokarbonového datování zjistili jejich stáří. Zbytku děr se budou věnovat později.

Oblast je touto hustotou jam pro vědce velmi zajímavá, v severozápadní Evropě zatím nic takového neznali. Ukazuje to podle nich to, jaký význam region měl v průběhu tisícovek let, a vybízí k úvahám, čím vlastně přitahoval nejrůznější skupiny obyvatel, které se sem dostávaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KVÍZ: Poznáte česká města podle mapy jejich tramvajových tratí?

V Praze začal v sobotu pro linky MHD sloužit nově otevřený Dvorecký most. Krátký kvíz prověří vaše znalosti map a dopravních systémů. Dokážete jen ze zjednodušené grafiky tramvajových sítí poznat, o jaké tuzemské město se jedná?
před 15 hhodinami

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
18. 4. 2026

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
18. 4. 2026

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
17. 4. 2026Aktualizováno17. 4. 2026
Načítání...