Pokud by se podařilo kočkám odstranit z těla geny, které vyrábí určitý protein, přestaly by u lidí tato domácí zvířata vyvolávat alergie. Týmu amerických genetiků se to teď v laboratorních podmínkách podařilo, k reálnému užití je ale ještě daleko.
V posledních letech se mluví o možnosti použití genetického nástroje CRISPR na úpravu lidských zárodečných buněk.
Tyto „genetické nůžky“ by mohly měnit vlastnosti novorozených dětí. Už se o to pokusil čínský vědec, který takto upravil dvojčata, aby u nich vyvolal imunitu vůči viru HIV. Jeho práce skončila vědeckým skandálem a vyvolala spoustu etických otázek ohledně celého oboru. I díky tomu se od tohoto výzkumu lidských embryí upustilo.
Pokusy s úpravou genomu ovšem pokračují na zvířatech, zejména na těch domácích. Tým amerických vědců se nyní snaží vytvořit hypoalergenní kočky.
Všudypřítomné alergie
Podle Státního zdravotního ústavu nějaká alergie postihuje asi čtvrtinu populace a toto procento stále roste – některé predikce říkají, že do konce desetiletí bude mít některou formu alergie až padesát procent české populace.
Příznaky alergie jsou způsobené alergeny, což jsou molekulární struktury, které zmatou imunitní systém – ten proti nim spustí obrannou reakci, při které zaútočí na alergeny stejným způsobem jako na virus.
Imunitní systém potom začne produkovat protilátky, aby alergeny zničil, a tyto protilátky zase spustí uvolňování histaminů bílými krvinkami. Histaminy způsobují zánět a pomáhají tak reakcím, které se snaží dostat alergeny z těla ven – nejčastěji kýcháním, kašláním, slzením očí nebo svěděním kůže. Je to v podstatě dlouhá řetězová reakce, která má člověka ochránit před potenciálním problémem.
Hlavním alergenem u koček je protein jménem Fel d 1, který vylučují prostřednictvím slinných a kožních žláz. Bohužel deset až dvacet procent lidí má imunitní systém, který nemá Fel d 1 rád. Řešením by podle genetických inženýrů bylo „vyrábět“ kočky bez Fel d 1.
Tým biotechnologické firmy InBio na konci dubna zveřejnil v časopise CRISPR Journal článek, který podrobně popisuje výzkum genů, jež by bylo nutné upravit, aby se protein způsobující alergie vyřadil. Při své práci sekvenovali DNA padesáti domestikovaných koček a porovnali ji s DNA osmi různých druhů divokých koček. Cílem bylo jednak určit, který gen je zodpovědný za tvorbu proteinu Fel d 1, a také zjistit, jestli kočky tento gen nepotřebují k přežití.
Obecně platí, že zásadní geny, které jsou nezbytné pro kvalitní život nějakého druhu, se v čase příliš nemění. Když autoři tohoto výzkumu porovnali divoké kočky s těmi domestikovanými, našli důkazy, které naznačují, že to platí i v tomto případě a že kočky, jimž by se geny pro tvorbu proteinu z DNA „vystřihly“, by změnu zvládly.
Tým našel dva geny – CH1 a CH2 – které kódují výstavbu proteinu Fel d 1. V laboratoři pak ve zkumavce pomocí genetických nůžek CRISPR-Cas9 oba geny odstranil z kočičích buněk. Tato úprava opravdu dokázala Fel d 1 zablokovat. A co je stejně důležité: na buněčné úrovni se neobjevily žádné bezprostřední negativní vedlejší účinky.
Vědci z tohoto týmu plánují vytvořit kočky, které nebudou mít geny CH1 a CH2. Přistoupí k tomu ale až po provedení dalších testů na buněčných kulturách. Konečným cílem je vyvinout přípravek, který by se kočkám injekčně vpravil do těla. Ten by zařídil, že jejich organismus přestane tvořit Fel d 1 a kočky se tak stanou hypoalergenními, lidé na ně tedy nebudou mít alergie.
