Čínský vědec při úpravě DNA dvojčat zřejmě selhal. Kritika míří na zkreslení údajů i ignorování norem

Před rokem provedli čínští vědci genetickou úpravu dvou embryí, z nichž se narodily děti – cílem změn bylo darovat jim imunitu vůči viru HIV. Části studie zveřejnil na začátku prosince web MIT Technology Review a ukazuje, jak neetické bylo jednání vědeckého týmu.

Z dokumentu podle webu vyplývá, že Che Ťien-kchuej, který tým čínských genetiků vedl, se choval nesprávně po stránce vědecké i etické. Dětem imunitu vůči HIV nedokázal předat, navíc u nich způsobil neplánované mutace. Podle autorů článku čínský genetik zcela ignoroval existující vědecké normy.

Dvojčata Lula a Nana měly být prvními lidmi na Zemi, kteří se stanou díky vědě imunními vůči smrtící nemoci, kterou se stále ještě nepodařilo ani zdaleka porazit. Che Ťien-kchuej tehdy prohlásil, že jeho přelomová metoda je způsob, jak kontrolovat epidemii HIV. Ale již tehdy se objevila řada námitek, že tým vlastně vůbec nemusel uspět – nepodařilo se mu totiž reprodukovat mutaci genu, který tuto odolnost vytváří.

S imunitou vůči HIV se malé procento lidí již rodí: způsobuje ji mutace genu CCR5. Doktor Che tvrdí, že právě na tento gen namířil „genetické nůžky“ – nástroj jménem CRISPR. Pomocí něj měl mutaci vpravit do DNA embryí. Jenže zveřejněné informace říkají, že nic z toho není pravda.

Výzkum chybný vědecky i eticky

Expert na genetické úpravy z Kalifornské univerzity v Berkeley Fjodor Urnov uvedl pro MIT Technology Review: „Tvrzení, že se podařilo reprodukovat variantu CCR5 je do očí bijící dezinterpretace opravdových dat a dá se popsat pouze jediným výrazem: úmyslný podvod.“ Studie podle něj ukazuje, že vědecký tým selhal už v tom, aby vůbec reprodukoval vybranou variantu genu CCR5.

Čínští vědci sice zacílili správný gen, ale nedokázali už replikovat tu správnou variantu označovanou jako Delta 32. Místo toho stvořili úplně novou variantu, jejíž dopad na děti není známý.

Podle Urnova je to tím, že CRISPR je sice vynikající nástroj, ale stále ještě není bezchybný – občas vytváří nechtěné úpravy, což ho činí pro využití na lidech značně kontroverzním nástrojem.

V tomto případě našli vědci v embryích jen jednu takovou nechtěnou změnu, ale je možné, že jich bylo výrazně více – nebylo to ale reálné prozkoumat. Kdyby se o to genetici pokusili, došlo by k poškození buněk embrya a tedy k jeho zničení.

Manipulace s rodiči

Další kontroverzí je, že rodiče dvojčat zřejmě dostali špatné informace a souhlasili s experimentem pravděpodobně kvůli něčemu úplně jinému, než nakonec dostali. Otec dětí byl totiž HIV pozitivní, což je v Číně obrovské společenské stigma – a znemožňuje to v podstatě dostat se k umělému oplodnění. A to přesto, že již existuje funkční a osvědčená technika, jak v takovém případě zabránit spermiím, aby infekci přenesly na plod.

Endokrinoložka Jeanne O'Brienová se domnívá, že právě touha po umělém oplodnění byla tím, co manžele do tohoto experimentu přivedlo – byla to pro ně jediná možnost, jak získat vlastní děti. Nasvědčuje tomu i fakt, že se autoři pokusu snažili zamést řadu stop po této části experimentu; dokonce o ní záměrně nepravdivě informovali.

Profesor Che je přesto přesvědčený, že jeho experiment byl úspěšný a fungoval – studii se pokusil vydat v prestižních žurnálech Nature a JAMA, ty ji ale odmítly, takže zůstává oficiálně nevydaná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 10 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 13 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 16 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 23 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...