Čínský vědec při úpravě DNA dvojčat zřejmě selhal. Kritika míří na zkreslení údajů i ignorování norem

Před rokem provedli čínští vědci genetickou úpravu dvou embryí, z nichž se narodily děti – cílem změn bylo darovat jim imunitu vůči viru HIV. Části studie zveřejnil na začátku prosince web MIT Technology Review a ukazuje, jak neetické bylo jednání vědeckého týmu.

Z dokumentu podle webu vyplývá, že Che Ťien-kchuej, který tým čínských genetiků vedl, se choval nesprávně po stránce vědecké i etické. Dětem imunitu vůči HIV nedokázal předat, navíc u nich způsobil neplánované mutace. Podle autorů článku čínský genetik zcela ignoroval existující vědecké normy.

Dvojčata Lula a Nana měly být prvními lidmi na Zemi, kteří se stanou díky vědě imunními vůči smrtící nemoci, kterou se stále ještě nepodařilo ani zdaleka porazit. Che Ťien-kchuej tehdy prohlásil, že jeho přelomová metoda je způsob, jak kontrolovat epidemii HIV. Ale již tehdy se objevila řada námitek, že tým vlastně vůbec nemusel uspět – nepodařilo se mu totiž reprodukovat mutaci genu, který tuto odolnost vytváří.

S imunitou vůči HIV se malé procento lidí již rodí: způsobuje ji mutace genu CCR5. Doktor Che tvrdí, že právě na tento gen namířil „genetické nůžky“ – nástroj jménem CRISPR. Pomocí něj měl mutaci vpravit do DNA embryí. Jenže zveřejněné informace říkají, že nic z toho není pravda.

Výzkum chybný vědecky i eticky

Expert na genetické úpravy z Kalifornské univerzity v Berkeley Fjodor Urnov uvedl pro MIT Technology Review: „Tvrzení, že se podařilo reprodukovat variantu CCR5 je do očí bijící dezinterpretace opravdových dat a dá se popsat pouze jediným výrazem: úmyslný podvod.“ Studie podle něj ukazuje, že vědecký tým selhal už v tom, aby vůbec reprodukoval vybranou variantu genu CCR5.

Čínští vědci sice zacílili správný gen, ale nedokázali už replikovat tu správnou variantu označovanou jako Delta 32. Místo toho stvořili úplně novou variantu, jejíž dopad na děti není známý.

Podle Urnova je to tím, že CRISPR je sice vynikající nástroj, ale stále ještě není bezchybný – občas vytváří nechtěné úpravy, což ho činí pro využití na lidech značně kontroverzním nástrojem.

V tomto případě našli vědci v embryích jen jednu takovou nechtěnou změnu, ale je možné, že jich bylo výrazně více – nebylo to ale reálné prozkoumat. Kdyby se o to genetici pokusili, došlo by k poškození buněk embrya a tedy k jeho zničení.

Manipulace s rodiči

Další kontroverzí je, že rodiče dvojčat zřejmě dostali špatné informace a souhlasili s experimentem pravděpodobně kvůli něčemu úplně jinému, než nakonec dostali. Otec dětí byl totiž HIV pozitivní, což je v Číně obrovské společenské stigma – a znemožňuje to v podstatě dostat se k umělému oplodnění. A to přesto, že již existuje funkční a osvědčená technika, jak v takovém případě zabránit spermiím, aby infekci přenesly na plod.

Endokrinoložka Jeanne O'Brienová se domnívá, že právě touha po umělém oplodnění byla tím, co manžele do tohoto experimentu přivedlo – byla to pro ně jediná možnost, jak získat vlastní děti. Nasvědčuje tomu i fakt, že se autoři pokusu snažili zamést řadu stop po této části experimentu; dokonce o ní záměrně nepravdivě informovali.

Profesor Che je přesto přesvědčený, že jeho experiment byl úspěšný a fungoval – studii se pokusil vydat v prestižních žurnálech Nature a JAMA, ty ji ale odmítly, takže zůstává oficiálně nevydaná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 13 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 15 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
před 17 hhodinami

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
8. 6. 2026

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
8. 6. 2026

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
8. 6. 2026
Načítání...