Čínský vědec při úpravě DNA dvojčat zřejmě selhal. Kritika míří na zkreslení údajů i ignorování norem

Před rokem provedli čínští vědci genetickou úpravu dvou embryí, z nichž se narodily děti – cílem změn bylo darovat jim imunitu vůči viru HIV. Části studie zveřejnil na začátku prosince web MIT Technology Review a ukazuje, jak neetické bylo jednání vědeckého týmu.

Z dokumentu podle webu vyplývá, že Che Ťien-kchuej, který tým čínských genetiků vedl, se choval nesprávně po stránce vědecké i etické. Dětem imunitu vůči HIV nedokázal předat, navíc u nich způsobil neplánované mutace. Podle autorů článku čínský genetik zcela ignoroval existující vědecké normy.

Dvojčata Lula a Nana měly být prvními lidmi na Zemi, kteří se stanou díky vědě imunními vůči smrtící nemoci, kterou se stále ještě nepodařilo ani zdaleka porazit. Che Ťien-kchuej tehdy prohlásil, že jeho přelomová metoda je způsob, jak kontrolovat epidemii HIV. Ale již tehdy se objevila řada námitek, že tým vlastně vůbec nemusel uspět – nepodařilo se mu totiž reprodukovat mutaci genu, který tuto odolnost vytváří.

S imunitou vůči HIV se malé procento lidí již rodí: způsobuje ji mutace genu CCR5. Doktor Che tvrdí, že právě na tento gen namířil „genetické nůžky“ – nástroj jménem CRISPR. Pomocí něj měl mutaci vpravit do DNA embryí. Jenže zveřejněné informace říkají, že nic z toho není pravda.

Výzkum chybný vědecky i eticky

Expert na genetické úpravy z Kalifornské univerzity v Berkeley Fjodor Urnov uvedl pro MIT Technology Review: „Tvrzení, že se podařilo reprodukovat variantu CCR5 je do očí bijící dezinterpretace opravdových dat a dá se popsat pouze jediným výrazem: úmyslný podvod.“ Studie podle něj ukazuje, že vědecký tým selhal už v tom, aby vůbec reprodukoval vybranou variantu genu CCR5.

Čínští vědci sice zacílili správný gen, ale nedokázali už replikovat tu správnou variantu označovanou jako Delta 32. Místo toho stvořili úplně novou variantu, jejíž dopad na děti není známý.

Podle Urnova je to tím, že CRISPR je sice vynikající nástroj, ale stále ještě není bezchybný – občas vytváří nechtěné úpravy, což ho činí pro využití na lidech značně kontroverzním nástrojem.

V tomto případě našli vědci v embryích jen jednu takovou nechtěnou změnu, ale je možné, že jich bylo výrazně více – nebylo to ale reálné prozkoumat. Kdyby se o to genetici pokusili, došlo by k poškození buněk embrya a tedy k jeho zničení.

Manipulace s rodiči

Další kontroverzí je, že rodiče dvojčat zřejmě dostali špatné informace a souhlasili s experimentem pravděpodobně kvůli něčemu úplně jinému, než nakonec dostali. Otec dětí byl totiž HIV pozitivní, což je v Číně obrovské společenské stigma – a znemožňuje to v podstatě dostat se k umělému oplodnění. A to přesto, že již existuje funkční a osvědčená technika, jak v takovém případě zabránit spermiím, aby infekci přenesly na plod.

Endokrinoložka Jeanne O'Brienová se domnívá, že právě touha po umělém oplodnění byla tím, co manžele do tohoto experimentu přivedlo – byla to pro ně jediná možnost, jak získat vlastní děti. Nasvědčuje tomu i fakt, že se autoři pokusu snažili zamést řadu stop po této části experimentu; dokonce o ní záměrně nepravdivě informovali.

Profesor Che je přesto přesvědčený, že jeho experiment byl úspěšný a fungoval – studii se pokusil vydat v prestižních žurnálech Nature a JAMA, ty ji ale odmítly, takže zůstává oficiálně nevydaná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 20 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 21 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 23 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
včera v 10:03

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...