Pravěký krokodýl spolykal dinosaura, brzy poté byl také mrtvý. Vědci popsali unikátní objev

Paleontologové objevili v Austrálii výjimečnou fosilii pravěkého krokodýla, který těsně před svou smrtí pozřel dinosaura. Jeho zbytky se nacházely v žaludku plaza.

Roku 2011 kopali paleontologové v australském státě Queensland a povedlo se jim objevit kostu pravěkého plaza, který žil přibližně před 93 miliony let. Bohužel byla kostra během vykopávek poškozená. Teprve další výzkum ukázal, že fosilie je opravdu zvláštní: skládala se totiž z částí dvou tvorů.

Kostry jsou neoddělitelně spojené
Zdroj: Gondwana Research.

Tím větším z nich byl neznámý druh krokodýla, který byl dlouhý asi 2,5 metru –⁠ ve své době tedy patřil k menším. Detailní analýza ukázala, že šlo zřejmě o mladší zvíře. V žaludku měl malého dinosaura, velkého asi jako dnešní slepice –⁠ vážil asi jeden kilogram. Tento dinosaurus patřil mezi ornitopody, tedy ještěry vzhledem blízké moderním ptákům. K jakému druhu patřil, se nedá říci, protože pobyt v krokodýlím zažívacím traktu ho značně poškodil.

Nově objeveného krokodýla pak vědci pojmenovali Confractosuchus sauroktonos, což znamená „rozlámaný zabiják dinosaurů“.

Proč je to důležité?

Moderní krokodýli jsou známí tím, že jsou schopní sežrat prakticky cokoliv. Paleontologové předpokládali, že stejnou schopností disponovali také jejich pravěcí předkové, kteří se dinosaury mohli živit pravidelně. Jenže k tomu až doposud chyběly důkazy: zatím se totiž podařilo najít jen dva pravěké krokodýly s nějak identifikovatelným obsahem žaludku. Ani v jednom případě nešlo o dinosaura.

Nový objev je tedy unikátní v tom, že konečně vědcům přinesl jasný důkaz, že alespoň některé druhy dinosaurů se stávaly potravou krokodýlů.  

Současně ale zkamenělina přináší i hádanku. Proč krokodýl zahynul tak brzy poté, co pozřel dinosaura? Odpověď na ni zatím vědci neznají, ale mají zajímavou hypotézu: nejchutnější částí krokodýlího těla je jeho ocas –⁠ je velký, svalnatý a plný energie. Jenže confractosuchovi ocas úplně chybí; je tedy možné, že přežraný plaz se stal kořistí nějakého většího dinosaura. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
před 1 hhodinou

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
před 4 hhodinami

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
před 5 hhodinami

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
před 6 hhodinami

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
před 7 hhodinami

Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi

Houby patří podle vědců k základním pilířům života na Zemi. Afričtí mykologové podle deníku The Guardian upozorňují, že bez systematického výzkumu a ochrany hub nelze účinně chránit ani lesy, půdu či klima.
před 9 hhodinami

Černobyl dnes: o život jde na místech, kde to voní jarem

O Černobylu a jeho dopadech na lidské zdraví vyprávěl pro Českou televizi jeden z lidí, kteří ho znají nejlépe. Alexandr Kupnyj podnikl do nitra zničené elektrárny několik expedic a dobře ji prozkoumal.
před 10 hhodinami

Nový lék může dětem s Duchennovou svalovou dystrofií oddálit ztrátu chůze

Dětem s Duchennovou svalovou dystrofií (DMD) by mohl pomoci nový přípravek, který zpomaluje postup nemoci a oddaluje ztrátu schopnosti chůze. V Česku ho pojišťovna zatím schválila prvnímu pacientovi. Onemocnění, při němž postupně odumírají svaly, zatím nelze zcela vyléčit. Nemocí trpí v zemi přes 350 lidí.
před 11 hhodinami
Načítání...