Egyptologové pomocí tomografie rozbalili mumii faraona, který zemřel před 3500 lety

Všechny královské mumie ze starého Egypta nalezené v 19. a 20. století už vědci dávno prostudovali. Až na jednu výjimku: egyptologové se nikdy neodvážili otevřít mumii faraona Amenhotepa I. Nikoliv kvůli nějakému mýtickému prokletí, ale proto, že je dokonale zabalená, nádherně zdobená květinovými girlandami a obličej i krk má zakryté nádhernou realistickou obličejovou maskou vykládanou barevnými kameny. Teď egyptští vědci poprvé použili trojrozměrné CT neboli výpočetní tomografii, aby tuto královskou mumii „digitálně rozbalili“ a prozkoumali její obsah, aniž by ji přitom jakkoliv poškodili.

Amenhotepovu mumii se podařilo otevřít poprvé po třech tisíciletích. Poprvé byla otevřena v 11. století př. n. l., tedy více než čtyři století po původní mumifikaci a pohřbu. Hieroglyfy popisují, jak během 21. dynastie kněží restaurovali a znovu pohřbívali královské mumie z dávnějších dynastií, aby napravili škody způsobené vykradači hrobů.

„Mumie Amenhotepa I. nebyla v moderní době nikdy rozbalena, a to nám poskytlo jedinečnou příležitost: nejen prostudovat, jak byl původně mumifikován a pohřben, ale také to, jak byl velekněžími Amona ošetřen a znovu pohřben podruhé, několik století po své smrti,“ uvedla radioložka Sahar Saleemová, hlavní autorka studie, která vyšla v odborném časopise Frontiers in Medicine.

  • Výpočetní tomografie (obecně nesprávně nazývaná „počítačová tomografie“) je radiologická vyšetřovací metoda, která pomocí rentgenového záření umožňuje neinvazivní zobrazení vnitřních orgánů a tkání člověka či zvířat s vysokou rozlišovací schopností a ve 3D projekci. Metoda se využívá hlavně v oblasti medicíny, kde slouží k diagnostice širokého spektra poranění a chorob. Dále se využívá v preklinickém výzkumu u laboratorních zvířat při vývoji nových léčiv a vakcín.

„Díky digitálnímu rozbalení mumie a 'odloupnutí' jejích virtuálních vrstev – tedy obličejové masky, obvazů a samotné mumie – jsme si mohli prohlédnout tohoto dobře zachovalého faraona v nebývalých detailech,“ řekla Saleemová.

Mumie Amenhotepa I.
Zdroj: Frontiers

„Potvrdili jsme, že Amenhotepovi I. bylo v době jeho smrti přibližně 35 let. Byl asi 169 centimetrů vysoký, obřezaný a měl dobré zuby. Pod svými obvazy nosil 30 amuletů a unikátní zlatý pás se zlatými korálky,“ popsali vědci.

„Zdá se, že Amenhotep I. se fyzicky podobal svému otci: měl úzkou bradu, malý úzký nos, kudrnaté vlasy a mírně vyčnívající horní zuby,“ doplňuje Saleemová. „Nenašli jsme žádná zranění ani znetvoření způsobená nemocí, která by vysvětlovala příčinu smrti. Mumie ale měla mnoho posmrtných zohavení, pravděpodobně způsobených vykradači hrobů po jeho prvním pohřbu. První mumifikátoři odstranili jeho vnitřnosti, ale ne mozek nebo srdce.“

Příběh mumie

Mumie Amenhotepa I. (jehož jméno znamená „Amon je spokojen“) byla objevena v roce 1881 společně s dalšími znovu pohřbenými královskými mumiemi v archeologické lokalitě Deir el Bahari v jižním Egyptě. Amenhotep byl druhým faraonem 18. egyptské dynastie, byl následovníkem svého otce Ahmose I., který znovu sjednotil Egypt a vyhnal z něj nájezdníky Hyksósy. Amenhotep vládl přibližně v letech 1525–1504 př. n. l.

V době, kdy umíral, zažíval Egypt svůj „zlatý věk“ – faraon nařídil masivní výstavbu chrámů a dalších náboženských objektů a vedl úspěšné vojenské výpravy do Libye a severního Súdánu. Po jeho smrti byli on i jeho matka Ahmose-Nefertari uctíváni jako bohové.

Stéla zobrazující krále s jeho matkou Ahmose-Nefertari
Zdroj: Wikimedia Commons

Faraon nebyl recyklovaný

Sahar Saleemová i spoluautor studie egyptolog Zahi Hawass v minulosti pracovali s hypotézou, že hlavním záměrem restaurátorů z 11. století bylo znovu použít královskou pohřební výbavu pro pozdější faraony. Nový výzkum ale tyto úvahy vyvrací.

„Ukázalo se, že přinejmenším u Amenhotepa I. kněží 21. dynastie s láskou opravili zranění způsobená vykradači hrobek, vrátili jeho mumii její dřívější lesk a ponechali mu nádherné šperky a amulety,“ argumentuje Saleemová.

CT mumie Amenhotepa I.
Zdroj: Frontiers

Hawass a Saleemová společně prostudovali více než čtyřicet královských mumií z Nové říše v rámci projektu Ministerstva egyptského starověku, který byl zahájen v roce 2005. Dvaadvacet královských mumií, včetně mumie Amenhotepa I., bylo v dubnu 2021 převezeno do nového muzea v Káhiře. Tvář mumie Amenhotepa I. s maskou byla ikonou velkolepého „průvodu královských zlatých mumií“ 3. března 2021 v Káhiře.

Nahrávám video
Velkolepý přesun mumií v Káhiře
Zdroj: ČT24

„Ukázali jsme, že počítačové tomografie lze využít při antropologických a archeologických výzkumech mumií, včetně těch z jiných civilizací, například z Peru,“ dodávají oba autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
před 14 hhodinami

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
před 16 hhodinami

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
před 17 hhodinami

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
před 19 hhodinami

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
před 20 hhodinami

Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi

Houby patří podle vědců k základním pilířům života na Zemi. Afričtí mykologové podle deníku The Guardian upozorňují, že bez systematického výzkumu a ochrany hub nelze účinně chránit ani lesy, půdu či klima.
před 21 hhodinami

Černobyl dnes: o život jde na místech, kde to voní jarem

O Černobylu a jeho dopadech na lidské zdraví vyprávěl pro Českou televizi jeden z lidí, kteří ho znají nejlépe. Alexandr Kupnyj podnikl do nitra zničené elektrárny několik expedic a dobře ji prozkoumal.
před 22 hhodinami

Nový lék může dětem s Duchennovou svalovou dystrofií oddálit ztrátu chůze

Dětem s Duchennovou svalovou dystrofií (DMD) by mohl pomoci nový přípravek, který zpomaluje postup nemoci a oddaluje ztrátu schopnosti chůze. V Česku ho pojišťovna zatím schválila prvnímu pacientovi. Onemocnění, při němž postupně odumírají svaly, zatím nelze zcela vyléčit. Nemocí trpí v zemi přes 350 lidí.
včera v 07:02
Načítání...