Egyptologové pomocí tomografie rozbalili mumii faraona, který zemřel před 3500 lety

Všechny královské mumie ze starého Egypta nalezené v 19. a 20. století už vědci dávno prostudovali. Až na jednu výjimku: egyptologové se nikdy neodvážili otevřít mumii faraona Amenhotepa I. Nikoliv kvůli nějakému mýtickému prokletí, ale proto, že je dokonale zabalená, nádherně zdobená květinovými girlandami a obličej i krk má zakryté nádhernou realistickou obličejovou maskou vykládanou barevnými kameny. Teď egyptští vědci poprvé použili trojrozměrné CT neboli výpočetní tomografii, aby tuto královskou mumii „digitálně rozbalili“ a prozkoumali její obsah, aniž by ji přitom jakkoliv poškodili.

Amenhotepovu mumii se podařilo otevřít poprvé po třech tisíciletích. Poprvé byla otevřena v 11. století př. n. l., tedy více než čtyři století po původní mumifikaci a pohřbu. Hieroglyfy popisují, jak během 21. dynastie kněží restaurovali a znovu pohřbívali královské mumie z dávnějších dynastií, aby napravili škody způsobené vykradači hrobů.

„Mumie Amenhotepa I. nebyla v moderní době nikdy rozbalena, a to nám poskytlo jedinečnou příležitost: nejen prostudovat, jak byl původně mumifikován a pohřben, ale také to, jak byl velekněžími Amona ošetřen a znovu pohřben podruhé, několik století po své smrti,“ uvedla radioložka Sahar Saleemová, hlavní autorka studie, která vyšla v odborném časopise Frontiers in Medicine.

  • Výpočetní tomografie (obecně nesprávně nazývaná „počítačová tomografie“) je radiologická vyšetřovací metoda, která pomocí rentgenového záření umožňuje neinvazivní zobrazení vnitřních orgánů a tkání člověka či zvířat s vysokou rozlišovací schopností a ve 3D projekci. Metoda se využívá hlavně v oblasti medicíny, kde slouží k diagnostice širokého spektra poranění a chorob. Dále se využívá v preklinickém výzkumu u laboratorních zvířat při vývoji nových léčiv a vakcín.

„Díky digitálnímu rozbalení mumie a 'odloupnutí' jejích virtuálních vrstev – tedy obličejové masky, obvazů a samotné mumie – jsme si mohli prohlédnout tohoto dobře zachovalého faraona v nebývalých detailech,“ řekla Saleemová.

Mumie Amenhotepa I.
Zdroj: Frontiers

„Potvrdili jsme, že Amenhotepovi I. bylo v době jeho smrti přibližně 35 let. Byl asi 169 centimetrů vysoký, obřezaný a měl dobré zuby. Pod svými obvazy nosil 30 amuletů a unikátní zlatý pás se zlatými korálky,“ popsali vědci.

„Zdá se, že Amenhotep I. se fyzicky podobal svému otci: měl úzkou bradu, malý úzký nos, kudrnaté vlasy a mírně vyčnívající horní zuby,“ doplňuje Saleemová. „Nenašli jsme žádná zranění ani znetvoření způsobená nemocí, která by vysvětlovala příčinu smrti. Mumie ale měla mnoho posmrtných zohavení, pravděpodobně způsobených vykradači hrobů po jeho prvním pohřbu. První mumifikátoři odstranili jeho vnitřnosti, ale ne mozek nebo srdce.“

Příběh mumie

Mumie Amenhotepa I. (jehož jméno znamená „Amon je spokojen“) byla objevena v roce 1881 společně s dalšími znovu pohřbenými královskými mumiemi v archeologické lokalitě Deir el Bahari v jižním Egyptě. Amenhotep byl druhým faraonem 18. egyptské dynastie, byl následovníkem svého otce Ahmose I., který znovu sjednotil Egypt a vyhnal z něj nájezdníky Hyksósy. Amenhotep vládl přibližně v letech 1525–1504 př. n. l.

V době, kdy umíral, zažíval Egypt svůj „zlatý věk“ – faraon nařídil masivní výstavbu chrámů a dalších náboženských objektů a vedl úspěšné vojenské výpravy do Libye a severního Súdánu. Po jeho smrti byli on i jeho matka Ahmose-Nefertari uctíváni jako bohové.

Stéla zobrazující krále s jeho matkou Ahmose-Nefertari
Zdroj: Wikimedia Commons

Faraon nebyl recyklovaný

Sahar Saleemová i spoluautor studie egyptolog Zahi Hawass v minulosti pracovali s hypotézou, že hlavním záměrem restaurátorů z 11. století bylo znovu použít královskou pohřební výbavu pro pozdější faraony. Nový výzkum ale tyto úvahy vyvrací.

„Ukázalo se, že přinejmenším u Amenhotepa I. kněží 21. dynastie s láskou opravili zranění způsobená vykradači hrobek, vrátili jeho mumii její dřívější lesk a ponechali mu nádherné šperky a amulety,“ argumentuje Saleemová.

CT mumie Amenhotepa I.
Zdroj: Frontiers

Hawass a Saleemová společně prostudovali více než čtyřicet královských mumií z Nové říše v rámci projektu Ministerstva egyptského starověku, který byl zahájen v roce 2005. Dvaadvacet královských mumií, včetně mumie Amenhotepa I., bylo v dubnu 2021 převezeno do nového muzea v Káhiře. Tvář mumie Amenhotepa I. s maskou byla ikonou velkolepého „průvodu královských zlatých mumií“ 3. března 2021 v Káhiře.

3 minuty
Velkolepý přesun mumií v Káhiře
Zdroj: ČT24

„Ukázali jsme, že počítačové tomografie lze využít při antropologických a archeologických výzkumech mumií, včetně těch z jiných civilizací, například z Peru,“ dodávají oba autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 6 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 8 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 9 hhodinami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
12. 12. 2025

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025
Načítání...