Protilátky proti horečce dengue chrání i před virem zika. A mohou vydržet tisíce let, ukázal výzkum

Vědci zjistili, že zkřížené ochranné protilátky proti horečce dengue a viru zika přetrvávají mnohem déle, než se dosud předpokládalo. Ukázala to rozsáhlá studie, která zkoumala více než čtyři tisíce dětí v Nikaragui.

Brazilka trpící horečkou dengue
Zdroj: ČT24

Výzkum trval dlouhých jedenáct let. Ukázal, že existují protilátky, které chrání jak proti viru zika, tak proti horečce dengue, a že tyto protilátky v těle zůstanou stabilní celé roky, aniž by jich nějak výrazně ubývalo.

Zatímco horečka dengue je pro vědce a lékaře „starý známý“, virus zika je relativně novým nepřítelem. Když se náhle objevil v roce 2015, zaskočilo tehdy celý svět, když se lékaři v mnoha zemích potýkali s explozivním počtem dětí narozených s mikrocefalií, tedy malou hlavou a mozkem.

Teprve nyní, šest let po ničivé epidemii, se začaly objevovat nové údaje o tom, jak lidský imunitní systém reaguje na horečku dengue a jejího virového bratrance ziku.

„Zkoumali jsme vývoj protilátek u 4189 dětí po dobu jedenácti let. Šlo o infekce viry dengue a zika v Nikaragui,“ popsala svou práci Leah Katzelnicková z oddělení infekčních nemocí a vakcinologie na Kalifornské univerzitě v Berkeley.

Dva viry, dva problémy

Dengue se endemicky vyskytuje ve Střední Americe i jinde v takzvaném „pásu dengue“. Jedná se o rozsáhlý pruh na Zemi, který zahrnuje tropické a subtropické oblasti a kvůli klimatické změně se stále rozšiřuje. Horečka způsobuje bolesti svalů a kloubů a v závažných případech také vnitřní krvácení a šok. Její nejhorší vlastností je, že každý, kdo se nakazí podruhé, je ohrožen závažnějšími projevy.

Naproti tomu virus zika nikdy nebyl zjištěn na západní polokouli, dokud se náhle neobjevil v roce 2015. Virus přenášený komáry ohrožoval zejména těhotné ženy a jejich nenarozené děti, i když nebyly jedinými ohroženými osobami.

Co dělají protilátky

Nová studie, která se oběma zdravotním rizikům věnuje, vyšla v časopise Science Translational Medicine. „Dříve se předpokládalo, že první nákaza viry dengue nebo zika vede k tvorbě protilátek, které jsou zpočátku ochranné, ale postupem času slábnou až do bodu, kdy naopak viru pomáhají a jsou tak příčinou závažných onemocnění,“ uvedla Katzelnicková.

Starší výzkumy naznačovaly, že protilátky ztrácejí svou neutralizační účinnost přibližně za dva roky. V takových případech mohou být lidé zranitelní vůči infekci jinými sérotypy horečky dengue.

Už roku 2015 se ale ukázalo, že to bude složitější. Tehdy totiž lékaři viděli, že během epidemie ziky dramaticky poklesl počet onemocnění horečkou dengue. Naznačovalo to, že tady zafungovala takzvaná zkřížená imunita. To znamená, že protilátky proti jedné nemoci pomáhají i proti jiné. Dengue a zika patří do stejné rodiny flavivirů, takže pacienti, kteří se zotavili z infekce dengue, měli zkřížené ochranné protilátky schopné neutralizovat dengue i ziku. Oba viry přenášejí komáři Aedes aegypti.

Předchozí studie naznačovaly, že zkříženě reagující protilátky vydrží pouze dva roky, než klesnou na úroveň, která ve skutečnosti zvyšuje pravděpodobnost budoucích infekcí horečkou dengue. Jenže nikaragujská práce ukázala, že místo toho, aby se jejich počet snížil, zůstávají zkřížené ochranné protilátky stabilní po dobu celých jedenácti let, co studie trvala.

Množství protilátek se asi osm měsíců po nemoci stabilizovalo, ubývaly potom tak pomalu, že by nezmizely ani za celý lidský život, úplně by o ně člověk přišel za 130 tisíc let. Pro vědce je to velmi důležité, protože tyto výsledky pomáhají položit kvalitní základy pro řešení budoucích epidemií těchto chorob nebo nemocí jim blízkým.