Voda existovala už krátce po vzniku vesmíru, odhalily teleskopy

Astronomové oznámili, že našli zatím nejvzdálenější vodu v kosmu. Vědci vzácnou molekulu zřejmě nutnou pro vznik života hledali pomocí radioteleskopu ALMA. Našli ji v mohutné galaxii SPT0311-58, která leží 12,88 miliardy světelných let od Země. To znamená, že vesmír byl v době odrážení světla od těchto molekul vody starý méně než jednu miliardu let.

Vědci oznámili tento objev v článku, který vyšel v odborném časopise The Astrophysical Journal. Podle nich se molekuly H2O vyskytují v galaxii, která je jakousi porodnicí hvězd – vznikla srážkou dvou galaxií. Tento gravitační tanec obrovských energií tlačí plyn k sobě, vytváří spoustu nových hvězd a v prostoru mezi hvězdami díky tomu probíhá také spousta zajímavých chemických reakcí. Mezi nimi například interakce, při nichž vznikají molekuly vody a oxidu uhelnatého.

„Pozorovali jsme molekulární plyn pomocí radioteleskopu ALMA v dvojici galaxií známých pod souhrnným označením SPT0311-58. Ve větší z obou galaxií jsme detekovali molekuly vody i oxidu uhelnatého. Zejména kyslík a uhlík jsou prvky první generace a v molekulární formě oxidu uhelnatého a vody jsou rozhodující pro život, jak ho známe,“ uvedla hlavní autorka Sreevani Jarugulaová z University of Illinois.

Molekuly v dvougalaxii
Zdroj: ALMA

Zajímavý a důležitý je nejen samotný objev vody, ale i to, kde k němu došlo. Tato dvojitá galaxie je totiž pozoruhodná z více důvodů. „Je nejhmotnější v současnosti známou galaxií s vysokým červeným posuvem; to znamená, že pochází ještě z doby, kdy byl vesmír velmi mladý,“ popsala Jarugulaová.

Od ostatních podobných galaxií ze stejné doby se ale zásadně liší: ve srovnání s nimi má totiž více plynu a prachu, „což nám dává spoustu potenciálních příležitostí k pozorování nejčastějších molekul a k lepšímu pochopení toho, jak tyto živototvorné prvky ovlivnily vývoj raného vesmíru,“ dodala vědkyně.

Budiž voda

Přestože na Zemi je v současné době na mnoha místech vody nedostatek, ve skutečnosti je voda třetí nejčastější molekulou ve vesmíru. První je molekulární vodík (tedy dva atomy vodíku) a druhou oxid uhelnatý. Složitější molekuly známé jako „prach“ se zahřívají ultrafialovým světlem a to pak vyzařují v infračervené části elektromagnetického spektra. Astronomové zjistili, že existuje souvislost mezi vodou a emisemi prachu.

Světlo z galaxie SPT0311-58 pochází z období vesmíru, kterému věda stále ještě plně nerozumí. Tento objev naznačuje, že voda byla důležitým hráčem již na samotném počátku existence. Její role je sice ještě neznámá, ale už samotná informace o její existenci na úsvitu kosmu je důležitým kouskem skládačky, který může vědcům pomoci pochopit, co se dělo v raném vesmíru.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
před 5 hhodinami

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
před 6 hhodinami

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
před 7 hhodinami

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
před 7 hhodinami

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
včera v 15:11

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
včera v 10:05

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
včera v 09:37

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
9. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.