Voda existovala už krátce po vzniku vesmíru, odhalily teleskopy

Astronomové oznámili, že našli zatím nejvzdálenější vodu v kosmu. Vědci vzácnou molekulu zřejmě nutnou pro vznik života hledali pomocí radioteleskopu ALMA. Našli ji v mohutné galaxii SPT0311-58, která leží 12,88 miliardy světelných let od Země. To znamená, že vesmír byl v době odrážení světla od těchto molekul vody starý méně než jednu miliardu let.

Vědci oznámili tento objev v článku, který vyšel v odborném časopise The Astrophysical Journal. Podle nich se molekuly H2O vyskytují v galaxii, která je jakousi porodnicí hvězd – vznikla srážkou dvou galaxií. Tento gravitační tanec obrovských energií tlačí plyn k sobě, vytváří spoustu nových hvězd a v prostoru mezi hvězdami díky tomu probíhá také spousta zajímavých chemických reakcí. Mezi nimi například interakce, při nichž vznikají molekuly vody a oxidu uhelnatého.

„Pozorovali jsme molekulární plyn pomocí radioteleskopu ALMA v dvojici galaxií známých pod souhrnným označením SPT0311-58. Ve větší z obou galaxií jsme detekovali molekuly vody i oxidu uhelnatého. Zejména kyslík a uhlík jsou prvky první generace a v molekulární formě oxidu uhelnatého a vody jsou rozhodující pro život, jak ho známe,“ uvedla hlavní autorka Sreevani Jarugulaová z University of Illinois.

Molekuly v dvougalaxii
Zdroj: ALMA

Zajímavý a důležitý je nejen samotný objev vody, ale i to, kde k němu došlo. Tato dvojitá galaxie je totiž pozoruhodná z více důvodů. „Je nejhmotnější v současnosti známou galaxií s vysokým červeným posuvem; to znamená, že pochází ještě z doby, kdy byl vesmír velmi mladý,“ popsala Jarugulaová.

Od ostatních podobných galaxií ze stejné doby se ale zásadně liší: ve srovnání s nimi má totiž více plynu a prachu, „což nám dává spoustu potenciálních příležitostí k pozorování nejčastějších molekul a k lepšímu pochopení toho, jak tyto živototvorné prvky ovlivnily vývoj raného vesmíru,“ dodala vědkyně.

Budiž voda

Přestože na Zemi je v současné době na mnoha místech vody nedostatek, ve skutečnosti je voda třetí nejčastější molekulou ve vesmíru. První je molekulární vodík (tedy dva atomy vodíku) a druhou oxid uhelnatý. Složitější molekuly známé jako „prach“ se zahřívají ultrafialovým světlem a to pak vyzařují v infračervené části elektromagnetického spektra. Astronomové zjistili, že existuje souvislost mezi vodou a emisemi prachu.

Světlo z galaxie SPT0311-58 pochází z období vesmíru, kterému věda stále ještě plně nerozumí. Tento objev naznačuje, že voda byla důležitým hráčem již na samotném počátku existence. Její role je sice ještě neznámá, ale už samotná informace o její existenci na úsvitu kosmu je důležitým kouskem skládačky, který může vědcům pomoci pochopit, co se dělo v raném vesmíru.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 7 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 10 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 12 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 12 hhodinami
Načítání...