Voda existovala už krátce po vzniku vesmíru, odhalily teleskopy

Astronomové oznámili, že našli zatím nejvzdálenější vodu v kosmu. Vědci vzácnou molekulu zřejmě nutnou pro vznik života hledali pomocí radioteleskopu ALMA. Našli ji v mohutné galaxii SPT0311-58, která leží 12,88 miliardy světelných let od Země. To znamená, že vesmír byl v době odrážení světla od těchto molekul vody starý méně než jednu miliardu let.

Vědci oznámili tento objev v článku, který vyšel v odborném časopise The Astrophysical Journal. Podle nich se molekuly H2O vyskytují v galaxii, která je jakousi porodnicí hvězd – vznikla srážkou dvou galaxií. Tento gravitační tanec obrovských energií tlačí plyn k sobě, vytváří spoustu nových hvězd a v prostoru mezi hvězdami díky tomu probíhá také spousta zajímavých chemických reakcí. Mezi nimi například interakce, při nichž vznikají molekuly vody a oxidu uhelnatého.

„Pozorovali jsme molekulární plyn pomocí radioteleskopu ALMA v dvojici galaxií známých pod souhrnným označením SPT0311-58. Ve větší z obou galaxií jsme detekovali molekuly vody i oxidu uhelnatého. Zejména kyslík a uhlík jsou prvky první generace a v molekulární formě oxidu uhelnatého a vody jsou rozhodující pro život, jak ho známe,“ uvedla hlavní autorka Sreevani Jarugulaová z University of Illinois.

Molekuly v dvougalaxii
Zdroj: ALMA

Zajímavý a důležitý je nejen samotný objev vody, ale i to, kde k němu došlo. Tato dvojitá galaxie je totiž pozoruhodná z více důvodů. „Je nejhmotnější v současnosti známou galaxií s vysokým červeným posuvem; to znamená, že pochází ještě z doby, kdy byl vesmír velmi mladý,“ popsala Jarugulaová.

Od ostatních podobných galaxií ze stejné doby se ale zásadně liší: ve srovnání s nimi má totiž více plynu a prachu, „což nám dává spoustu potenciálních příležitostí k pozorování nejčastějších molekul a k lepšímu pochopení toho, jak tyto živototvorné prvky ovlivnily vývoj raného vesmíru,“ dodala vědkyně.

Budiž voda

Přestože na Zemi je v současné době na mnoha místech vody nedostatek, ve skutečnosti je voda třetí nejčastější molekulou ve vesmíru. První je molekulární vodík (tedy dva atomy vodíku) a druhou oxid uhelnatý. Složitější molekuly známé jako „prach“ se zahřívají ultrafialovým světlem a to pak vyzařují v infračervené části elektromagnetického spektra. Astronomové zjistili, že existuje souvislost mezi vodou a emisemi prachu.

Světlo z galaxie SPT0311-58 pochází z období vesmíru, kterému věda stále ještě plně nerozumí. Tento objev naznačuje, že voda byla důležitým hráčem již na samotném počátku existence. Její role je sice ještě neznámá, ale už samotná informace o její existenci na úsvitu kosmu je důležitým kouskem skládačky, který může vědcům pomoci pochopit, co se dělo v raném vesmíru.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 4 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 22 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 23 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...