Voda existovala už krátce po vzniku vesmíru, odhalily teleskopy

Astronomové oznámili, že našli zatím nejvzdálenější vodu v kosmu. Vědci vzácnou molekulu zřejmě nutnou pro vznik života hledali pomocí radioteleskopu ALMA. Našli ji v mohutné galaxii SPT0311-58, která leží 12,88 miliardy světelných let od Země. To znamená, že vesmír byl v době odrážení světla od těchto molekul vody starý méně než jednu miliardu let.

Vědci oznámili tento objev v článku, který vyšel v odborném časopise The Astrophysical Journal. Podle nich se molekuly H2O vyskytují v galaxii, která je jakousi porodnicí hvězd – vznikla srážkou dvou galaxií. Tento gravitační tanec obrovských energií tlačí plyn k sobě, vytváří spoustu nových hvězd a v prostoru mezi hvězdami díky tomu probíhá také spousta zajímavých chemických reakcí. Mezi nimi například interakce, při nichž vznikají molekuly vody a oxidu uhelnatého.

„Pozorovali jsme molekulární plyn pomocí radioteleskopu ALMA v dvojici galaxií známých pod souhrnným označením SPT0311-58. Ve větší z obou galaxií jsme detekovali molekuly vody i oxidu uhelnatého. Zejména kyslík a uhlík jsou prvky první generace a v molekulární formě oxidu uhelnatého a vody jsou rozhodující pro život, jak ho známe,“ uvedla hlavní autorka Sreevani Jarugulaová z University of Illinois.

Molekuly v dvougalaxii
Zdroj: ALMA

Zajímavý a důležitý je nejen samotný objev vody, ale i to, kde k němu došlo. Tato dvojitá galaxie je totiž pozoruhodná z více důvodů. „Je nejhmotnější v současnosti známou galaxií s vysokým červeným posuvem; to znamená, že pochází ještě z doby, kdy byl vesmír velmi mladý,“ popsala Jarugulaová.

Od ostatních podobných galaxií ze stejné doby se ale zásadně liší: ve srovnání s nimi má totiž více plynu a prachu, „což nám dává spoustu potenciálních příležitostí k pozorování nejčastějších molekul a k lepšímu pochopení toho, jak tyto živototvorné prvky ovlivnily vývoj raného vesmíru,“ dodala vědkyně.

Budiž voda

Přestože na Zemi je v současné době na mnoha místech vody nedostatek, ve skutečnosti je voda třetí nejčastější molekulou ve vesmíru. První je molekulární vodík (tedy dva atomy vodíku) a druhou oxid uhelnatý. Složitější molekuly známé jako „prach“ se zahřívají ultrafialovým světlem a to pak vyzařují v infračervené části elektromagnetického spektra. Astronomové zjistili, že existuje souvislost mezi vodou a emisemi prachu.

Světlo z galaxie SPT0311-58 pochází z období vesmíru, kterému věda stále ještě plně nerozumí. Tento objev naznačuje, že voda byla důležitým hráčem již na samotném počátku existence. Její role je sice ještě neznámá, ale už samotná informace o její existenci na úsvitu kosmu je důležitým kouskem skládačky, který může vědcům pomoci pochopit, co se dělo v raném vesmíru.

Nahrávám video
Marian Karlický k radioteleskopu ALMA
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
před 21 hhodinami

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...