Pandemie covidu-19 se podepisuje na zkracování střední délky života v řadě zemí. Naděje dožití klesla v západní Evropě nejvíc od druhé světové války. Ve východní a střední Evropě se snížila pod hodnoty registrované po rozpadu Sovětského svazu. Vyplývá to ze studie zveřejněné ve vědeckém časopise International Journal of Epidemiology.
Naděje dožití klesla v Evropě kvůli covidu nejvíc od druhé světové války. Propad se týká i Česka, ukázala studie
Naděje dožití čili střední délka života vyjadřuje průměrný počet let, kterých se může dožít osoba daného věku. Výzkum se zaměřil na sedmadvacet evropských zemí, USA a jihoamerické Chile.
Střední délka života klesla u lidí narozených v roce 2020 oproti narozeným v roce 2019 ve 27 z 29 zkoumaných zemí. Autoři studie zaznamenali největší pokles u amerických mužů narozených v roce 2020, naděje dožití se u nich v průměru snížila o 2,2 roku na 74,5 roku.
Následovali je litevští (pokles o 1,7 roku), bulharští (o 1,6 roku) a polští (o 1,5 roku) muži. Vědci registrovali pokles pravděpodobného věku dožití o více než rok u mužů v jedenácti zemích a u žen v osmi. Přičítají ho vysoké úmrtnosti na nemoc covid-19 u osob starších šedesáti let.
O rok kratší život
Čeští muži narození v roce 2020 by se mohli dožít v průměru 75,4 roku, naděje dožití se u nich snížila v průměru o 1,1 roku. České ženy narozené v roce 2020 by se mohly dožít 81,2 roku, střední délka života se u nich oproti roku 2019 snížila o necelý rok.
Pokles střední délky života u mužů (modře) a žen (červeně)
Vědci zaznamenali největší pokles střední délky života v případě žen u Američanek narozených v roce 2020, naděje dožití se u nich snížila v průměru o 1,7 roku na 80 let. Následovaly Španělky (o 1,5 roku) a Bulharky s Litevkami, u obou se naděje dožití snížila o 1,3 roku.
Střední délka života se nepatrně zvýšila pouze ve třech sledovaných zemích – u obou pohlaví v Dánsku a Norsku a u finských žen. Vědci rovněž porovnali střední délku života s nedávnými trendy a zjistili, že v porovnání s rokem 2015 se snížila u žen v patnácti zemích a u mužů v deseti. Naději dožití v roce 2015 poznamenala chřipková sezona.
Pokles střední délky života je ve střední a východní Evropě vyšší než po rozpadu Sovětského svazu, s výjimkou Maďarska a Litvy. V západní Evropě byly podobné ztráty zaznamenány naposledy během druhé světové války, uvedli autoři studie.
Největší zhoršení od války
„Západoevropské země, jako jsou mimo jiné Španělsko, Anglie, Wales, Itálie a Belgie, zaznamenaly tak velký pokles střední délky života během jednoho roku naposledy během druhé světové války,“ řekl listu The Guardian hlavní autor studie José Manuel Aburto z Oxfordské univerzity. „Ženy v osmi zemích a muži v jedenácti zemích zaznamenali ztráty větší než rok. Abychom to uvedli do kontextu, těmto zemím trvalo v průměru 5,6 roku, než prodloužily střední délku života o jeden rok,“ uvedl Aburto.
Výzkumníci ve studii zohlednili problémy související s počty obětí nemoci covid-19, jako je nedostatečné testování nebo špatná klasifikace příčiny úmrtí, řekl spoluautor studie Ridhi Kashyap. I tak se ale podle nich ukazuje, jak velký dopad měla pandemie covidu-19.