Pandemie covidu-19 se podepisuje na zkracování střední délky života v řadě zemí. Naděje dožití klesla v západní Evropě nejvíc od druhé světové války. Ve východní a střední Evropě se snížila pod hodnoty registrované po rozpadu Sovětského svazu. Vyplývá to ze studie zveřejněné ve vědeckém časopise International Journal of Epidemiology.
Naděje dožití čili střední délka života vyjadřuje průměrný počet let, kterých se může dožít osoba daného věku. Výzkum se zaměřil na sedmadvacet evropských zemí, USA a jihoamerické Chile.
Střední délka života klesla u lidí narozených v roce 2020 oproti narozeným v roce 2019 ve 27 z 29 zkoumaných zemí. Autoři studie zaznamenali největší pokles u amerických mužů narozených v roce 2020, naděje dožití se u nich v průměru snížila o 2,2 roku na 74,5 roku.
Následovali je litevští (pokles o 1,7 roku), bulharští (o 1,6 roku) a polští (o 1,5 roku) muži. Vědci registrovali pokles pravděpodobného věku dožití o více než rok u mužů v jedenácti zemích a u žen v osmi. Přičítají ho vysoké úmrtnosti na nemoc covid-19 u osob starších šedesáti let.
O rok kratší život
Čeští muži narození v roce 2020 by se mohli dožít v průměru 75,4 roku, naděje dožití se u nich snížila v průměru o 1,1 roku. České ženy narozené v roce 2020 by se mohly dožít 81,2 roku, střední délka života se u nich oproti roku 2019 snížila o necelý rok.
Vědci zaznamenali největší pokles střední délky života v případě žen u Američanek narozených v roce 2020, naděje dožití se u nich snížila v průměru o 1,7 roku na 80 let. Následovaly Španělky (o 1,5 roku) a Bulharky s Litevkami, u obou se naděje dožití snížila o 1,3 roku.
Střední délka života se nepatrně zvýšila pouze ve třech sledovaných zemích – u obou pohlaví v Dánsku a Norsku a u finských žen. Vědci rovněž porovnali střední délku života s nedávnými trendy a zjistili, že v porovnání s rokem 2015 se snížila u žen v patnácti zemích a u mužů v deseti. Naději dožití v roce 2015 poznamenala chřipková sezona.
Pokles střední délky života je ve střední a východní Evropě vyšší než po rozpadu Sovětského svazu, s výjimkou Maďarska a Litvy. V západní Evropě byly podobné ztráty zaznamenány naposledy během druhé světové války, uvedli autoři studie.
Největší zhoršení od války
„Západoevropské země, jako jsou mimo jiné Španělsko, Anglie, Wales, Itálie a Belgie, zaznamenaly tak velký pokles střední délky života během jednoho roku naposledy během druhé světové války,“ řekl listu The Guardian hlavní autor studie José Manuel Aburto z Oxfordské univerzity. „Ženy v osmi zemích a muži v jedenácti zemích zaznamenali ztráty větší než rok. Abychom to uvedli do kontextu, těmto zemím trvalo v průměru 5,6 roku, než prodloužily střední délku života o jeden rok,“ uvedl Aburto.
Výzkumníci ve studii zohlednili problémy související s počty obětí nemoci covid-19, jako je nedostatečné testování nebo špatná klasifikace příčiny úmrtí, řekl spoluautor studie Ridhi Kashyap. I tak se ale podle nich ukazuje, jak velký dopad měla pandemie covidu-19.
