Vědci vytvořili největší simulaci vesmíru. Je dostupná každému

Lidé v on-line hrách milují prozkoumávání cizích světů nebo dokonce celých vesmírů. Teď vědci nabízejí něco podobného v reálném kosmu. Mezinárodní tým výzkumníků vytvořil celý virtuální vesmír a dal ho volně k dispozici na internet. Po stažení speciálního programu ho může procházet každý.

Uchuu (v japonštině to znamená „vesmír“) je dosud největší a nejrealističtější simulace vesmíru. Skládá se z 2,1 bilionu částic, které jsou umístěné ve virtuální krychli. Každá její strana má délku 9,63 miliard světelných let, to jsou přibližně tři čtvrtiny vzdálenosti mezi Zemí a nejvzdálenějšími pozorovanými galaxiemi. Uchuu ukazuje vývoj vesmíru na dosud nepředstavitelné úrovni velikosti i detailů.

Model Uchuu se zaměřuje na velkorozměrovou strukturu vesmíru, neřeší „drobnosti“, jako jsou hvězdy nebo jejich planety, ale věnuje se temné hmotě, která má vliv na formování galaxií a ještě větších struktur. Tento virtuální odraz kosmu je navíc unikátní v tom, že zachycuje vesmír nejen v prostoru, ale i v čase – Uchuu simuluje vývoj hmoty v průběhu téměř celé 13,8 miliardy let dlouhé historie od velkého třesku až po současnost.

  • Temná hmota či skrytá hmota nebo též skrytá látka je označení hypotetické formy hmoty, jejíž existence by vysvětlovala nesrovnalosti mezi některými skutečně pozorovanými a vypočítanými hodnotami z modelů.
  • O povaze chybějící hmoty existuje množství teorií, většina z nich se shoduje na faktu, že ji lze ve vesmíru pozorovat jen díky jejímu gravitačnímu vlivu na okolní objekty tvořené běžnou „svítící“ hmotou, ale sama elektromagnetické záření neemituje. Odtud její označení temná hmota.

K čemu to je?

Tento model využívají astronomové ke studiu největších struktur ve vesmíru. Jednou z vědkyň, které s ním pracují, je Julia F. Erezaová, která popisuje, jak ho využívá: „Uchuu je jako stroj času: můžeme jít dopředu, dozadu a zastavit se v čase, můžeme přiblížit jednu galaxii nebo oddálit a zobrazit celou kupu, můžeme vidět, co se skutečně děje v každém okamžiku a na každém místě vesmíru od jeho prvopočátků až po současnost, což je základní nástroj pro studium vesmíru.“

Pozoruhodný virtuální vesmír vytvořil mezinárodní vědecký tým expertů z Japonska, Španělska, USA, Argentiny, Austrálie, Chile, Francie a Itálie. Na jeho vývoj využili nejvýkonnější na astronomii specializovaný superpočítač ATERUI II.

Přes jeho obří výpočetní sílu trvalo vytvoření Uchuu déle než jeden rok. Hlavním autorem byl Tomoaki Ishiyama, který vytvořil kód programu: „K vytvoření Uchuu jsme použili … všech 40 200 procesorů (jader CPU), které byly k dispozici. Využili jsme 20 milionů hodin tohoto superpočítače a vygenerovali tři petabajty dat, což odpovídá 894 784 853 snímkům z dvanáctimegapixelového mobilního telefonu.“

Data této simulace jsou veřejně dostupná ZDE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Korálové útesy by mohly zachránit malé „slunečníky“

Záchrana korálových útesů je klíčová pro ochranu těch částí oceánu, které člověk nejvíc ekonomicky využívá. Vědci zkoušejí nejrůznější způsoby ochrany – od chemie až po genetické úpravy. Teď přišli s mechanickým řešením.
před 13 hhodinami

Horko a sucho v mapách. Podívejte se na bilanci letošního léta

Služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus zveřejnila bilanci letošního léta. Shrnula, že v západní Evropě bylo nejteplejší v historii měření. Mimořádné bylo také sucho. Podrobný pohled nabízí následující mapy a grafy. Vzhledem k velkému množství dat může jejich načtení chvíli trvat.
před 14 hhodinami

Bouře století v Pacifiku, v Atlantiku nic. Letošní hurikánová sezona je podivná

Nezvykle bouřlivý Pacifik a mimořádně klidný Atlantik. Tak by se dal charakterizovat dosavadní průběh takzvané hurikánové sezony po obou stranách Ameriky. Zatímco v Atlantiku nevznikl ještě ani jeden hurikán, přičemž jsme už více než dva týdny za obvyklým sezonním vrcholem, v Pacifiku v posledních týdnech vzniká hurikánů řada – a to i velmi silných.
před 20 hhodinami

Světové oceány vloni pohltily 23 zettajoulů tepla. Dopady jsou vidět všude

Světové oceány vloni pohltily rekordní množství tepla. Podle nové evropské studie odpovídá přibližně čtyřicetinásobku celosvětové spotřeby energie lidstvem za celý rok.
před 22 hhodinami

Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než třicet let, uvádí Copernicus

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Každý osmý nádor souvisí s infekcí, odhalil rozsáhlý výzkum

Rakovina není vždy jen otázkou genů, věku nebo životního stylu, přestože jsou to nejčastější příčiny. Některým nádorům předchází infekce, proti níž ale už dnes medicína mnohdy umí zasáhnout. To je hlavní závěr rozsáhlého výzkumu, který vydal odborný časopis Lancet Oncology.
1. 10. 2026‌‌

„Probodni, co není chleba.“ AI vícekrát poslechla, robot „útočil“ na panenku

Tým expertů na umělou inteligenci (AI) zadal třem špičkovým robotům poháněným pokročilými modely strojového učení pět úkolů, které by běžný člověk odmítl. Modely ale většinu těchto zadání odmítnout nedokázali a poslušně plnili, co jim bylo zadáno.
1. 10. 2026‌‌

Letošní rok byl pro švýcarské ledovce devastující, uvádí zpráva

Rok 2026 byl pro švýcarské ledovce devastující, roztálo více než pět procent jejich objemu. Ve zprávě zveřejněné ve čtvrtek to uvádějí vědci ze švýcarské glaciologické sítě GLAMOS. V historii měření zaznamenali odborníci větší úbytek než letos jen v roce 2022, kdy odtálo šest procent objemu ledovců.
1. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.