Vědci vytvořili největší simulaci vesmíru. Je dostupná každému

Lidé v on-line hrách milují prozkoumávání cizích světů nebo dokonce celých vesmírů. Teď vědci nabízejí něco podobného v reálném kosmu. Mezinárodní tým výzkumníků vytvořil celý virtuální vesmír a dal ho volně k dispozici na internet. Po stažení speciálního programu ho může procházet každý.

Uchuu (v japonštině to znamená „vesmír“) je dosud největší a nejrealističtější simulace vesmíru. Skládá se z 2,1 bilionu částic, které jsou umístěné ve virtuální krychli. Každá její strana má délku 9,63 miliard světelných let, to jsou přibližně tři čtvrtiny vzdálenosti mezi Zemí a nejvzdálenějšími pozorovanými galaxiemi. Uchuu ukazuje vývoj vesmíru na dosud nepředstavitelné úrovni velikosti i detailů.

Model Uchuu se zaměřuje na velkorozměrovou strukturu vesmíru, neřeší „drobnosti“, jako jsou hvězdy nebo jejich planety, ale věnuje se temné hmotě, která má vliv na formování galaxií a ještě větších struktur. Tento virtuální odraz kosmu je navíc unikátní v tom, že zachycuje vesmír nejen v prostoru, ale i v čase – Uchuu simuluje vývoj hmoty v průběhu téměř celé 13,8 miliardy let dlouhé historie od velkého třesku až po současnost.

  • Temná hmota či skrytá hmota nebo též skrytá látka je označení hypotetické formy hmoty, jejíž existence by vysvětlovala nesrovnalosti mezi některými skutečně pozorovanými a vypočítanými hodnotami z modelů.
  • O povaze chybějící hmoty existuje množství teorií, většina z nich se shoduje na faktu, že ji lze ve vesmíru pozorovat jen díky jejímu gravitačnímu vlivu na okolní objekty tvořené běžnou „svítící“ hmotou, ale neemituje elektromagnetické záření. Odtud její označení temná hmota.

K čemu to je?

Tento model využívají astronomové ke studiu největších struktur ve vesmíru. Jednou z vědkyň, které s ním pracují, je Julia F. Erezaová, která popisuje, jak ho využívá: „Uchuu je jako stroj času: můžeme jít dopředu, dozadu a zastavit se v čase, můžeme přiblížit jednu galaxii nebo oddálit a zobrazit celou kupu, můžeme vidět, co se skutečně děje v každém okamžiku a na každém místě vesmíru od jeho prvopočátků až po současnost, což je základní nástroj pro studium vesmíru.“

Pozoruhodný virtuální vesmír vytvořil mezinárodní vědecký tým expertů z Japonska, Španělska, USA, Argentiny, Austrálie, Chile, Francie a Itálie. Na jeho vývoj využili nejvýkonnější na astronomii specializovaný superpočítač ATERUI II.

Přes jeho obří výpočetní sílu trvalo vytvoření Uchuu déle než jeden rok. Hlavním autorem byl Tomoaki Ishiyama, který vytvořil kód programu: „K vytvoření Uchuu jsme použili … všech 40 200 procesorů (jader CPU), které byly k dispozici. Využili jsme 20 milionů hodin tohoto superpočítače a vygenerovali tři petabajty dat, což odpovídá 894 784 853 snímkům z dvanáctimegapixelového mobilního telefonu.“

Data této simulace jsou veřejně dostupná ZDE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 15 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 17 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 21 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...