Mezinárodní tým vědců, jehož členem byl i Milan Veselý z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, objevil ve východní části Panamy zatím nepopsaný druh ropuch rodu Atelopus. Zprávu o tom publikoval časopis Zoological Research.
„Nový druh jsme nazvali Atelopus fronterizo. Druhové jméno odráží název, kterým domorodí obyvatelé označují někoho, kdo žije poblíž hranice. Zároveň však používají toto označení i pro příslušníky panamské pohraniční vojenské policie sloužící v Dariénu, kteří zajišťují bezpečnost v této neklidné části Panamy. Bez logistické podpory této organizace by byl náš výzkum v některých částech Dariénu nemožný,“ uvedl Milan Veselý.
- Ropuchy rodu Atelopus patří mezi nejvýraznější a nejpozoruhodnější skupiny neotropických žab. Zároveň je to jedna z nejvíce ohrožených skupin obojživelníků na světě, neboť v posledních 20 letech byl zaznamenán jejich masivní úbytek a u řady populací často také vyhynutí.
Životní prostor rodu Atelopus sahá od Kostariky po Bolívii a aktuálně do něj patří 100 uznávaných druhů. Jenom šest druhů se vyskytuje v Panamě, přičemž poslední z nich byl popsán před více než čtvrtstoletím. Jeden z těchto druhů, zlatě zbarvený Atelopus zeteki, je nejen panamskou národní žábou, ale také mezinárodním symbolem boje za záchranu populací obojživelníků v Latinské Americe.
„Vzhledem k pokračující deforestaci, ničení původních biotopů a všudypřítomné chytridiomykóze se zdálo málo pravděpodobné, že ještě lze nalézt dosud nepopsaný druh těchto pestrých a výrazných ropuch, který dosud zůstal neobjeven herpetology pracujícími v Panamě. Přesto se nám během expedic do nepřístupných oblastí Dariénu podařilo objevit několik populací, které se už na pohled poněkud lišily od všech dosud popsaných druhů,“ popsal Milan Veselý.
Objev ležel sto let v muzeu
Molekulární analýza odebraných vzorků tkáně ropuchy ukázala, že se opravdu jedná o samostatný rod. Vědci pak zjistili, že tato výrazná a barevná žába ležela bez povšimnutí odborníků více než sto let v depozitářích významných muzeí.
„Tento druh byl totiž poprvé nalezen už v roce 1911 poblíž osady Puerto Obaldía na panamsko-kolumbijské hranici přírodovědcem Henrym Pitierem. Tento nejstarší známý exemplář uložený v United States National Museum byl v roce 1931 herpetologem Dunnem zvolen jako paratypus druhu Atelopus glyphus,“ podotkl Milan Veselý.
Podobně dopadly i pozdější nálezy těchto ropuch, které zoologové bez většího zájmu uložili do sklenic s označením „Atelopus sp.“ Podle Milana Veselého není velkým překvapením, že nalezené ropuchy dlouhé desítky let nebyly přesně popsány.
„Vzhledem k velké variabilitě barevných vzorů a morfometrických znaků je velmi obtížné charakterizovat druhy některých druhových komplexů v rodu Atelopus pouze na základě morfometrie či zbarvení. Zřejmě proto zůstal tento taxon tak dlouho nepopsán, ač se jím zabývali přední světoví herpetologové. Moderní technologie, které jsou nyní využívány v integrativní taxonomii, nám umožňují vyřešit i takto obtížné taxonomické záhady. Díky tomu se nám podařilo druh přesvědčivě definovat nejen molekulárně, ale také bioakusticky a morfologicky,“ řekl.
V současné době je 97 procent známých druhů ropuch rodu Atelopus řazeno podle Červeného seznamu IUCN do kategorie „ohrožený“ (EN), „kriticky ohrožený“ (CR) nebo „vyhynulý“ (EX). „Toto plošné vymírání bylo ve velké většině zjištěných případů způsobeno chytridiomykózou, což je nemoc způsobená parazitickou houbou Batrachochytrium dendrobatidis, která byla objevena právě ve Střední Americe a v současnosti je jednou z příčin globální krize obojživelníků,“ upozorňuje Veselý.
