Mekka leží ve vnitrozemí, od Rudého moře je vzdálena asi sedmdesát kilometrů. Ale právě Rudé moře je zdrojem vlhkého vzduchu, který často proniká do nitra Arabského poloostrova, a to až do oblasti Mekky. Tento vlhký vzduch bývá často doprovázen velmi vysokými teplotami. A kombinace vysoké teploty a vlhkosti ve výsledku znamená značnou tepelnou zátěž pro lidi pobývající v takovém prostředí.
Pro vyjádření této zátěže lze využít různých charakteristik, jako je například pocitová teplota. V poslední době se ale často využívá i takzvané vlhké teploty, tedy té měřené pomocí teploměru, jehož čidlo je obaleno tkaninou napuštěnou destilovanou vodou, detaily lze nalézt v tomto článku. Tato teplota stoupá s rostoucí teplotou vzduchu i rostoucí relativní vlhkostí.
Během letošní poutě hadždž je počasí relativně snesitelné, maxima šplhají na 36 až 40 stupňů a vlhká teplota zůstává pod úrovní 24,6 °C. Což je hranice, kterou americká povětrnostní služba označuje jako nebezpečnou. Pozorování ale ukazují, že za posledních 35 let došlo v Mekce během hadždže k nárůstu vlhké teploty o víc než dva stupně, což je výrazně nad celosvětovým růstem a může za to právě změna klimatu a vliv člověka. V minulých letech už – na rozdíl od letošního roku – občas došlo k překročení výše zmíněné nebezpečné úrovně vlhké teploty.
Poutníci přitom během pětidenní cesty musejí strávit několik desítek hodin ve venkovním prostředí, kde není k dispozici klimatizace a často je jen omezená možnost stínu. A to znamená především pro starší účastníky značnou a potenciálně nebezpečnou zátěž, která může vést až ke kolapsu organismu. A nejen to, extrémní tepelná zátěž zvyšuje také agresivitu lidí. A to může přispět i k davové panice. Mimochodem 24. září 2015 při takové události zahynulo přes dva tisíce poutníků. A vlhká teplota tehdy vyšplhala na 27,3 °C, tedy bohatě přesáhla onu nebezpečnou úroveň.
Nebezpečná kombinace faktorů
Hadždž je pohyblivým svátkem, většinou připadá na měsíce květen až červenec. Ale v období 2045 až 2053 a 2079 až 2086 to bude srpen až říjen. Což ale jsou měsíce, kdy v Mekce panují nejméně příznivé podmínky – vysoké teploty vzduchu a západní vítr, který přináší vlhký vzduch z Rudého moře. Během následujících dekád přitom vzhledem k pokračujícímu oteplování hrozí častější epizody s výskytem vysokých vlhkých teplot – ty by už kolem poloviny století mohly během hlavní muslimské pouti přesáhnout dokonce hranici 29,1 °C – označovanou jako extrémní nebezpečí.
A velmi pravděpodobné jsou přitom i teploty vzduchu přesahující padesát stupňů. Vše samozřejmě záleží na dalším vývoji emisí, respektive koncentraci skleníkových plynů. I v případě optimistického scénáře je však během poutí v polovině století víc než devadesátiprocentní pravděpodobnost překročení úrovně nebezpečí (tedy 24,6 °C).
Existuje řešení?
Nabízí se otázka, jak se tyto očekávané změny klimatu a podmínek počasí promítnou do konkrétní podoby pouti. Zde je namístě podotknout, že lze očekávat rostoucí zájem o návštěvu Mekky s ohledem na zvyšující se počet muslimů na světě. Možných strategií je víc, například odložit návštěvu na klimaticky příznivější měsíce.
Na straně organizátorů pak stojí výzva v podobě snahy co nejlépe ochránit návštěvníky před dopady nepříznivého počasí (zchlazování, stínění a podobně). A samozřejmě se nabízí i varianta pro nejméně příznivé období vyhradit Mekku pouze pro návštěvu věřících v dobrém zdravotním stavu, kterým v horkém a vlhkém prostředí nehrozí kolaps.
