Archeologové popsali nejstarší tetovací „jehly“. Indiáni si těla zdobili pomocí krocaních kostí

Vědci objevili zřejmě nejstarší známé tetovací nástroje. Jedná se o sadu nařezaných a naostřených krůtích kostí, kterými si před několika tisíci lety zdobili těla severoameričtí indiáni. Předměty našli archeologové na starověkém pohřebišti už v osmdesátých letech minulého století, ale až doposud nevěděli, k čemu domorodcům sloužily. Nový výzkum zveřejnil Journal of Archaeological Science: Reports .

Tetování má dlouhou tradici. Zřejmě se jedná o jednu z nejstarších uměleckých metod na světě. Vědci mají důkazy, že se lidé takto zdobili například ve starověkém Egyptě. Tetování měl na těle i „ledový muž“ Ötzi, který žil asi před sedmi tisíci lety.

Velkou neznámou ale zůstávají mimo jiné nástroje, které starověcí lidé k tetování používali. Vědcům se je podařilo určit pouze v několika případech. Jedním z důvodů může být například skutečnost, že naostřené předměty mají archeologové často tendenci automaticky řadit do široké kategorie šídel. 

Nová studie, kterou vedl Aaron Deter-Wolf z Tennessee Department of Environment and Conservation, se zaměřila na analýzu několika nabroušených předmětů vyrobených z kostí. Ty archeologové našli v roce 1985 v Tennessee, a to konkrétně v oblasti Fernvale, která byla v minulosti domovem původních amerických kmenů. 

Zbytky barviv

Celkem vědci studovali čtyři takové kusy kostí, z nichž dva měly ostrou špičku. Kromě mikroskopických metod k výzkumu využili například rentgenovovou fluorescenční spektroskopii. 

„Naše analýza odhalila, že v období přibližně před 3500 až 1600 lety před naším letopočtem používali obyvatelé místa Fernvale k tetování nabroušené nástroje vyrobené z kostí krocana divokého,“ napsali autoři ve studii.

U těch předmětů, u nichž se zachoval hrot, pak vědci našli zbytky červeného a černého pigmentu. Pravděpodobně se jednalo o okr a uhlík, které se podle archeologů ke zdobení těl ve starověku tradičně používaly. Kromě toho tyto starověké „tetovací jehly“ měly stejné známky opotřebení, jako jiná studie dříve zjistila u experimentálních tetovacích pomůcek, které byly vyrobené z jeleních kostí. 

U tetovacích nástrojů se navíc našly mušle, které také obsahovaly zbytky těchto barviv, a mohly tak starověkým tatérům sloužit jako palety.

Podle autorů studie se jedná o dosud nejstarší dochované takové předměty. To velmi pravděpodobně znamená, že tradice tetování v Severní Americe může být ještě starší, než vědci předpokládali. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 1 hhodinou

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 1 hhodinou

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 5 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 7 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13
Načítání...