Vědci popsali, že existují čtyři druhy žiraf. Ty to věděly vždy

Najít rozdíl mezi druhy zvířat může být běh na dlouhou trať. Genomický výzkum však prokázal, že ačkoliv jsou si vzájemně velmi podobné, existují čtyři různé druhy žiraf, které se od sebe liší stejně jako třeba medvěd hnědý od toho ledního. Napsal o tom list The Times.

Na čtyři rozdílné druhy se tento nejvyšší žijící živočich rozdělil poměrně nedávno, zřejmě teprve před několika tisíci lety. Ochránci přírody však žirafu nyní klasifikují jen jako jeden druh (s devíti poddruhy), který vedou jako ohrožený.

Studie publikovaná v odborném časopise Current Biology ale potvrzuje, že mezi žirafami jsou zásadní rozdíly. Žirafy žijící ve volné přírodě to přitom podle všeho dávno věděly –⁠ odborníci totiž nepozorovali, že by mezi druhy docházelo k páření. Studium genů žiraf žijících v různých částech Afriky je dosud nejpřesvědčivějším důkazem, že je potřeba tyto velké savce nově klasifikovat.

Axel Janke, genetik z německého Senckenbergova centra pro výzkum biodiverzity a klimatu a Univerzity Johanna Wolfganga Goetheho, říká, že mezinárodní tým objev zásadních genetických rozdílů překvapil vzhledem k tomu, že populace žiraf vypadají tak podobně –⁠ kromě rozdílů v kresbě na jejich srsti.

„Abychom výsledky uvedli do perspektivy, genetické rozdíly mezi různými druhy žiraf jsou podobné těm mezi medvědy ledními a hnědými,“ uvádí Janke.

Změna pro ochranu žiraf

Žirafa je na seznamu ohrožených druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) vedena jako zranitelná. Pokud by však každý ze čtyř druhů měl vlastní hodnocení, tři z nich by byly v kategoriích ohrožených či kriticky ohrožených. Na sedmistupňové stupnici pak následuje kategorie druhů vyhynulých v přírodě.

K poklesu počtu žiraf v Africe za poslední tři desetiletí z někdejších 150 tisíc na dnešních 100 tisíc přispěly mimo jiné ztráta přirozeného životního prostředí kvůli zemědělství, klimatická změna, pytláctví a konflikty. Ochránci zvířat varují před jejich „tichým vyhynutím“.

Výzkumníci identifikovali čtyři druhy: žirafu severní, jižní, masajskou a síťovanou. Nejhůř je na tom žirafa severní, u které se odhaduje, že se její populace za posledních 35 let snížila o 90 procent.

Tým, ve kterém mimo jiné pracovali odborníci z amerického Smithsonova institutu pro zachování druhů (SCBI), Čínské akademie věd a Petrohradské výzkumné univerzity informačních technologií, mechaniky a optiky (ITMO), prozkoumal genomické důkazy z kožních vzorků zhruba tisíce žiraf, které za poslední dvě desetiletí shromáždila Nadace pro ochranu žiraf (GCF). Rozsáhlý materiál obsahuje vzorky z populací všech devíti poddruhů, včetně těch žijících v izolovaných místech nebo v oblastech s nepokoji.

Vědci doufají, že nový výzkum pomůže IUCN přehodnotit klasifikaci žiraf a zavést novou, podobně jako tomu bylo nedávno u slonů žijících v Africe. Ti jsou nyní vedeni jako dva různé druhy.

  • Žirafa severní (tři poddruhy)
  • Znaky: Bílé nohy, skvrny na těle jsou buď hnědé a pravidelné, nebo světlé a nepravidelné. Je známá také jako „trojrohá žirafa“ díky zvláštnímu výrostku nad očima.
  • Žirafa masajská (žádný poddruh)
  • Znaky: Větší a tmavší než ostatní druhy, skvrny jsou tmavě hnědé, jejich tvar se podobá vinným listům.
  • Žirafa jižní (dva poddruhy)
  • Znaky: Skvrny jsou ve tvaru hvězd nebo nepravidelné v různých odstínech hnědé.
  • Žirafa síťovaná (žádný poddruh)
  • Znaky: Oranžovo-hnědé skvrny s bílými liniemi; tento druh je často k vidění v zoologických zahradách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Život osídlí lávu jen pár hodin poté, co vychladne

„Život si vždycky najde cestu,“ zní slavná věta z filmu Jurský park. Nový výzkum života na sopkách ukazuje, jak pravdivý výrok z pera spisovatele Michaela Crichtona je. Tým ekologů popsal v odborném časopise Communications Biology, jak bleskurychle se vrhají mikrobi na čerstvou lávu, prakticky okamžitě po jejím vyhřeznutí na povrch. Sotva láva ztuhne a začne chladnout, hned se na ní objevují první kolonie.
30. 12. 2025

Mlhoviny, galaxie, hvězdy. To nejlepší z kosmického teleskopu Jamese Webba

Před čtyřmi roky, na Vánoce roku 2021, vypustila evropská raketa Ariane 5 do kosmu Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Evropská vesmírná agentura k tomuto výročí zveřejnila video, které ukazuje ty nejkrásnější pohledy tohoto přístroje na vzdálené hvězdy, rozlehlé mlhoviny, podivné „porodnice hvězd“, ale také na ta nejvzdálenější místa, kam kdy lidské oko dohlédlo.
30. 12. 2025

Šíření spalniček v USA kvůli poklesu proočkovanosti pokračuje

Spojené státy ani na konci roku nedokázaly zastavit šíření nakažlivých spalniček. Naopak, počet nakažených překonal dva tisíce a stále se tvoří další ohniska, což naznačuje, že Světová zdravotnická organizace (WHO) příští rok odejme Spojeným státům status země bez spalniček.
30. 12. 2025

Můry srkají losům slzy přímo z očí. Láká je „minerálka“

Když američtí přírodovědci studovali, jak žijí ve vermontských lesích losi, narazili na videopastech na něco pozoruhodného – na můry, které se těmto sudokopytníkům pohybují kolem očí.
29. 12. 2025
Načítání...