Vědci popsali, že existují čtyři druhy žiraf. Ty to věděly vždy

Najít rozdíl mezi druhy zvířat může být běh na dlouhou trať. Genomický výzkum však prokázal, že ačkoliv jsou si vzájemně velmi podobné, existují čtyři různé druhy žiraf, které se od sebe liší stejně jako třeba medvěd hnědý od toho ledního. Napsal o tom list The Times.

Na čtyři rozdílné druhy se tento nejvyšší žijící živočich rozdělil poměrně nedávno, zřejmě teprve před několika tisíci lety. Ochránci přírody však žirafu nyní klasifikují jen jako jeden druh (s devíti poddruhy), který vedou jako ohrožený.

Studie publikovaná v odborném časopise Current Biology ale potvrzuje, že mezi žirafami jsou zásadní rozdíly. Žirafy žijící ve volné přírodě to přitom podle všeho dávno věděly –⁠ odborníci totiž nepozorovali, že by mezi druhy docházelo k páření. Studium genů žiraf žijících v různých částech Afriky je dosud nejpřesvědčivějším důkazem, že je potřeba tyto velké savce nově klasifikovat.

Axel Janke, genetik z německého Senckenbergova centra pro výzkum biodiverzity a klimatu a Univerzity Johanna Wolfganga Goetheho, říká, že mezinárodní tým objev zásadních genetických rozdílů překvapil vzhledem k tomu, že populace žiraf vypadají tak podobně –⁠ kromě rozdílů v kresbě na jejich srsti.

„Abychom výsledky uvedli do perspektivy, genetické rozdíly mezi různými druhy žiraf jsou podobné těm mezi medvědy ledními a hnědými,“ uvádí Janke.

Změna pro ochranu žiraf

Žirafa je na seznamu ohrožených druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) vedena jako zranitelná. Pokud by však každý ze čtyř druhů měl vlastní hodnocení, tři z nich by byly v kategoriích ohrožených či kriticky ohrožených. Na sedmistupňové stupnici pak následuje kategorie druhů vyhynulých v přírodě.

K poklesu počtu žiraf v Africe za poslední tři desetiletí z někdejších 150 tisíc na dnešních 100 tisíc přispěly mimo jiné ztráta přirozeného životního prostředí kvůli zemědělství, klimatická změna, pytláctví a konflikty. Ochránci zvířat varují před jejich „tichým vyhynutím“.

Výzkumníci identifikovali čtyři druhy: žirafu severní, jižní, masajskou a síťovanou. Nejhůř je na tom žirafa severní, u které se odhaduje, že se její populace za posledních 35 let snížila o 90 procent.

Tým, ve kterém mimo jiné pracovali odborníci z amerického Smithsonova institutu pro zachování druhů (SCBI), Čínské akademie věd a Petrohradské výzkumné univerzity informačních technologií, mechaniky a optiky (ITMO), prozkoumal genomické důkazy z kožních vzorků zhruba tisíce žiraf, které za poslední dvě desetiletí shromáždila Nadace pro ochranu žiraf (GCF). Rozsáhlý materiál obsahuje vzorky z populací všech devíti poddruhů, včetně těch žijících v izolovaných místech nebo v oblastech s nepokoji.

Vědci doufají, že nový výzkum pomůže IUCN přehodnotit klasifikaci žiraf a zavést novou, podobně jako tomu bylo nedávno u slonů žijících v Africe. Ti jsou nyní vedeni jako dva různé druhy.

  • Žirafa severní (tři poddruhy)
  • Znaky: Bílé nohy, skvrny na těle jsou buď hnědé a pravidelné, nebo světlé a nepravidelné. Je známá také jako „trojrohá žirafa“ díky zvláštnímu výrostku nad očima.
  • Žirafa masajská (žádný poddruh)
  • Znaky: Větší a tmavší než ostatní druhy, skvrny jsou tmavě hnědé, jejich tvar se podobá vinným listům.
  • Žirafa jižní (dva poddruhy)
  • Znaky: Skvrny jsou ve tvaru hvězd nebo nepravidelné v různých odstínech hnědé.
  • Žirafa síťovaná (žádný poddruh)
  • Znaky: Oranžovo-hnědé skvrny s bílými liniemi; tento druh je často k vidění v zoologických zahradách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 3 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 6 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 7 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 7 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 10 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...