Oceánologové našli u kalifornského pobřeží tisíce barelů, které jsou zřejmě plné jedovatého DDT

Američtí vědci oznámili, že našli v oceánu u jižního kalifornského pobřeží více než 25 tisíc barelů, které pravděpodobně obsahují insekticid DDT. O oblasti experti již delší dobu tvrdili, že by se v ní tento nebezpečný odpad mohl nacházet.

Snímky vědců z Institutu oceánografie Kalifornské univerzity v San Diegu odhalily 27 345 „barelovitých“ objektů. Odborníci v rámci výzkumu zmapovali 145 čtverečních kilometrů mořského dna mezi ostrovem Santa Catalina a pobřežím Los Angeles v oblasti, o níž dříve zjistili, že obsahuje vysoké množství toxické chemické látky v usedlinách i v ekosystému.

Historici přitom již předtím popsali, že lodní deníky dokazují, že průmyslové společnosti v jižní Kalifornii používaly tuto oblast oceánu jako skládku. Dělaly to zcela legálně až do roku 1972, kdy byl přijat zákon o ochraně moří. Do té doby bylo vyhazování průmyslového, vojenského, jaderného a jiného nebezpečného odpadu do oceánů zcela běžnou praxí po celém světě.

Co bílá tečka, to jeden barel
Zdroj: Scripps

Přes řadu náznaků a nepřímých důkazů, že by se v této oblasti mohla podobná skládka nacházet, nebyl až doposud nikdo schopný přesné místo najít.

Velikost území, kde se tisíce barelů nacházejí, je podle Erica Terrilla, který výzkum vedl, ohromující. Našly ho podvodní drony využívající sonarovou technologii – barely leží na dně v hloubce asi 900 metrů pod hladinou.

Výzkum poskytl vědcům rozsáhlou mapu v detailním rozlišení, která ukazuje, kde sudy leží. Další experti by nyní měli pomocí vzorků sedimentů potvrdit, jestli tyto nádoby opravdu obsahují DDT. Odhady přitom říkají, že v celé rozsáhlé oblasti mezi Los Angeles a ostrovem Catalina bylo do oceánu vyhozeno 350 až 700 tun DDT.

Je to nebezpečné?

Jedním z prvních vědců, kteří na DDT u kalifornských břehů upozornili, byla už před šesti lety Lihini Aluwihareová ze Scippsova oceánografického institutu. Té se podařilo odhalit vysoké množství této látky v tuku delfínů skákavých. Zvířata, která zkoumala, ale uhynula přirozenou smrtí, takže není zatím jasné, jaké jsou dlouhodobé účinky insekticidu na mořské ekosystémy. Nedávno se také objevily důkazy, že právě látky jako DDT přispívají ke vzniku rakoviny u lachtanů – a právě ta se u těchto savců v Kalifornii nyní rychle šíří.

„Tyto výsledky také vyvolávají otázky týkající se pokračující expozice a možných dopadů na zdraví mořských savců, zejména s ohledem na to, jak bylo prokázáno, že DDT má vícegenerační dopady na člověka,“ uvedla Aluwihareová.

Experti se budou teď snažit zjistit, jestli DDT ze sudů uniká. Pravděpodobně ano, ale je otázkou jak moc a z kolika. Pokud by k únikům nedocházelo, mohly by být přemístěny na místo, kde je likvidace bezpečnější.

Výzkumníci, kteří se na objevu podíleli, už o něm informovali i úřady a zákonodárce. Demokratická senátorka za Kalifornii Dianne Feinsteinová tlačí na to, aby se společnosti, které kdysi barely plné chemie do oceánu svrhly, z tohoto činu zodpovídaly. Věří také, že nálezy mohou představovat jen zlomek počtu barelů pod vodou.

„Jedná se o jednu z největších ekologických hrozeb na západním pobřeží,“ řekla senátorka. „Je ale také jednou z nejnáročnějších na řešení, protože sudy leží kilometr pod hladinou oceánu a není mnoho záznamů o tom, kdo skládku založil nebo kolik sudů bylo vyhozeno,“ dodala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 10 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 12 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 15 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...