Běžně rozšířené květiny a opylovači slouží v ekosystémech jako kotvy, tvrdí vědci

Běžně rozšířené druhy rostlin a hmyzu hrají klíčovou roli při udržování biologické rozmanitosti.  Poukázal na to výzkum, který publikoval časopis Ecology. Podle vědců mohou ekosystémům například pomoct reagovat na klimatickou změnu, jejich ochrana je proto nezbytná.

V uplynulých šesti letech Julian Resasco z Coloradské univerzity v Bouldertu se svými kolegy pozoroval jednu z coloradských luk. Za tu dobu napočítal celkem 267 různých druhů opylovačů a 41 druhů rostlin. Mezi nimi byl „zdravý“ počet takzvaných generalistů.

Generalisté podle autorů výzkumu představují takové druhy, které interagují s mnoha dalšími. Jde například o hmyz, jenž navštěvuje mnoho různých druhů květin, nebo naopak právě o květinu, za níž létá mnoho opylovačů.

V Coloradu, kde studie proběhla, vědci v této souvislosti zmínili například čmeláky, některé druhy much. Z rostlin se pak jedná například o velmi rozšířený řebříček obecný.

Kotvy

Studie došla k závěru, že tyto zdánlivě obyčejné a všední druhy jsou pro stabilitu luk, kde se vyskytují také vzácné rostliny, velmi důležité.     

Podle vědců tyto běžně rozšířené druhy, na které lze natrefit napříč různými krajinami, jsou schopny v přírodě fungovat jako kotvy. Spoléhají se na ně totiž mnohé rostliny i opylovači. Generalisté mohou ekosystémům pomáhat vyrovnat se s důsledky změny klimatu. 

Autoři studie proto zdůrazňují, že by se i tyto zdánlivě všudypřítomné druhy měly cíleně chránit. „Snahy ochránců jsou často zaměřené na vzácné druhy. I rostliny a hmyz, které v přírodě vidíme běžně, ale v současnosti mnohdy ustupují a mohly by zaniknout,“ poznamenal podle serveru EurekAlert! Resasco. „To by mohlo mít pro biologickou rozmanitost opravdu veliké důsledky,“ dodal. „Nepřehlížejme obyčejné generalisty,“ prohlásil dále Resasco.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 11 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 13 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 15 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...