Vědci vytvořili nejbělejší bílou. Mohla by pomoci ochlazovat přehřátá města

Vloni v říjnu vědci oznámili vytvoření superbílé barvy - měla tak vysokou odrazivost, že by se dala využít pro ochlazování povrchů, například staveb. Teď ale svůj objev ještě vylepšili a vyrobili ještě bělejší bílou.

Ultra bílá barva leží na opačném konci spektra než její opak – extrémně černá barva označovaná jako vantablack. Ta byla před několika lety vylepšena tak, že dokáže pohlcovat až 99,9 procent světla. To znamená, že je pro lidské oko prakticky neviditelná.

Naopak extrémní bílá světlo odráží, a proto je povrch takto bílých předmětů chladnější než jeho okolí. V říjnu roku 2020 vědci oznámili, že takto bílou barvu vyrobili: měla odrazivost 95,5 procenta – absorbuje tedy jen necelých pět procent slunečního záření a jí pokrytý předmět se tedy tak neohřívá.

Byla vyrobena s využitím speciálně upraveného uhličitanu vápenatého, tedy minerálu, z něhož se běžně vyrábí křída. Teď stejný tým bílou ještě více vybělil – autoři to popsali v odborném žurnálu ACS Applied Materials & Interfaces. Místo původní látky využili síran barnatý, tedy látku běžně využívanou například v kosmetice nebo jako bílý pigment do nátěrových hmot. Tým odhaduje, že nová barva odráží 98,1 procenta slunečního světla, což znamená, že absorbuje pouze 1,9 procenta tepla.

„V našem experimentu nová barva zdvojnásobila chladicí výkon předchozí verze,“ uvedl profesor Xiulin Ruan z Purdueovy univerzity.

Nový trik proti klimatické změně

Testy ukázaly, že při silném slunečním svitu byl materiál pokrytý novou barvou o 4,4 °C chladnější než okolní teplota. V noci materiál udržoval teplotu o 10,5 °C nižší než jeho okolí.

Tato mimořádná schopnost chladit by mohla být důležitým faktorem v boji proti globálnímu oteplování. Barva, která by využívala tuto sloučeninu, by totiž mohla být použita k chlazení budov namísto energeticky náročných klimatizací využívaných v současnosti.

„Konvenční klimatizace spotřebovávají energii, která často pochází ze spalování fosilních paliv. Jak přemisťují teplo z vnitřku domu ven, mění současně elektřinu na teplo a zanechávají po sobě ještě více tepla, čímž dále způsobují efekt tepelného ostrova a zahřívají planetu,“ vysvětlil profesor Ruan pro web IFLScience.

„Naproti tomu naše barva nespotřebovává žádnou energii a přímo odvádí veškeré teplo do vesmíru, čímž pomáhá ochlazovat Zemi,“ uvedl vědec. Autoři studie dokonce spočítali, že pokud by se jí pokrylo jen 0,5 – 1 procento povrchu Země, mělo by to zastavit trend globálního oteplování.


To je sice nepředstavitelné a zřejmě i nemožné, ale pomoci by mohlo i mnohem menší pokrytí – například ve velkých městech. Právě tam totiž kvůli efektu tepelného ostrova bývají horka největší a nejvíce brání v létě lidem v normálním životě.

Vědci prokázali, že by tato barva, která už byla patentovaná, měla snášet bez problémů městské podmínky i venkovní prostředí – a dá se používat i běžnými postupy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 5 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 8 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 10 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 10 hhodinami
Načítání...