V Alpách za posledních padesát let ubyl sníh, naměřili vědci

Celé Alpy za posledních padesát let zaznamenaly úbytek sněhové pokrývky. Ta v posledních letech napadá později a zároveň dříve taje. Poukázala na to nová studie, kterou zveřejnil žurnál The Cryosphere. Nové poznatky mohou podle jejích autorů  v budoucnu posloužit klimatologům.

Nová studie vznikla za spolupráce více než třiceti vědců ze všech alpských států. Ti dali dohromady až padesát let stará data z měřicích stanic, které se nacházely maximálně ve výšce dva tisíce metrů nad mořem. 

„Náš výzkum analyzuje alpskou sněhovou pokrývku kvantitativně,“ poznamenal podle serveru EurekAlert! Michael Matiu z Eurac Research's Institute for Earth Observation. Podle něj se jedná o první takovou práci, která se zaměřila na celé pohoří.

Odborníci došli k závěru, že sníh v Alpách není rozložen rovnoměrně a ubývá v různých oblastech odlišně. Například v jižních Alpách, které už tak mají méně sněhu, byl úbytek markantnější než na severu.

I když se regionální situace značně liší, trendy během dekád byly v celých Alpách podobné. Zatímco sedmdesátá a osmdesátá léta byla obecně na sníh velmi bohatá, na přelomu osmdesátých a devadesátých let bylo v zimě sněhu méně. Od té doby se sice sněhová pokrývka zvětšila, úrovně z let sedmdesátých však nedosáhla.

Důsledek změny klimatu

Obecně méně sněhu je pak v současnosti v Alpách na jaře. „Zatímco v zimě je zde v závislosti na poloze a na nadmořské výšce široká škála různých trendů (…) na jaře všechny sledované stanice zaznamenávají pokles,“ poznamenala další z autorek studie Alice Crespiová, která rovněž působí na Eurac Research's Institute for Earth Observation.

V oblastech ležících níže než dva tisíce metrů nad mořem se sněhová sezona za posledních padesát let  v průměru zkrátila o 22 až 34 dní. Sníh se obvykle objevuje později a dříve taje.

Experti se domnívají, že se jedná o přímý důsledek změny klimatu. „Je jasné, že sníh roztává dříve a rychleji kvůli vyšším teplotám a že srážky se objevují spíše v podobě deště než sněhu,“ vysvětlil Matiu. Právě pro další výzkum této problematiky může studie poskytnout důležitá data.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 1 hhodinou

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 6 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 9 hhodinami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 10 hhodinami
Načítání...