V Alpách za posledních padesát let ubyl sníh, naměřili vědci

Celé Alpy za posledních padesát let zaznamenaly úbytek sněhové pokrývky. Ta v posledních letech napadá později a zároveň dříve taje. Poukázala na to nová studie, kterou zveřejnil žurnál The Cryosphere. Nové poznatky mohou podle jejích autorů  v budoucnu posloužit klimatologům.

Nová studie vznikla za spolupráce více než třiceti vědců ze všech alpských států. Ti dali dohromady až padesát let stará data z měřicích stanic, které se nacházely maximálně ve výšce dva tisíce metrů nad mořem. 

„Náš výzkum analyzuje alpskou sněhovou pokrývku kvantitativně,“ poznamenal podle serveru EurekAlert! Michael Matiu z Eurac Research's Institute for Earth Observation. Podle něj se jedná o první takovou práci, která se zaměřila na celé pohoří.

Odborníci došli k závěru, že sníh v Alpách není rozložen rovnoměrně a ubývá v různých oblastech odlišně. Například v jižních Alpách, které už tak mají méně sněhu, byl úbytek markantnější než na severu.

I když se regionální situace značně liší, trendy během dekád byly v celých Alpách podobné. Zatímco sedmdesátá a osmdesátá léta byla obecně na sníh velmi bohatá, na přelomu osmdesátých a devadesátých let bylo v zimě sněhu méně. Od té doby se sice sněhová pokrývka zvětšila, úrovně z let sedmdesátých však nedosáhla.

Důsledek změny klimatu

Obecně méně sněhu je pak v současnosti v Alpách na jaře. „Zatímco v zimě je zde v závislosti na poloze a na nadmořské výšce široká škála různých trendů (…) na jaře všechny sledované stanice zaznamenávají pokles,“ poznamenala další z autorek studie Alice Crespiová, která rovněž působí na Eurac Research's Institute for Earth Observation.

V oblastech ležících níže než dva tisíce metrů nad mořem se sněhová sezona za posledních padesát let  v průměru zkrátila o 22 až 34 dní. Sníh se obvykle objevuje později a dříve taje.

Experti se domnívají, že se jedná o přímý důsledek změny klimatu. „Je jasné, že sníh roztává dříve a rychleji kvůli vyšším teplotám a že srážky se objevují spíše v podobě deště než sněhu,“ vysvětlil Matiu. Právě pro další výzkum této problematiky může studie poskytnout důležitá data.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025
Načítání...