V Alpách za posledních padesát let ubyl sníh, naměřili vědci

Celé Alpy za posledních padesát let zaznamenaly úbytek sněhové pokrývky. Ta v posledních letech napadá později a zároveň dříve taje. Poukázala na to nová studie, kterou zveřejnil žurnál The Cryosphere. Nové poznatky mohou podle jejích autorů  v budoucnu posloužit klimatologům.

Nová studie vznikla za spolupráce více než třiceti vědců ze všech alpských států. Ti dali dohromady až padesát let stará data z měřicích stanic, které se nacházely maximálně ve výšce dva tisíce metrů nad mořem. 

„Náš výzkum analyzuje alpskou sněhovou pokrývku kvantitativně,“ poznamenal podle serveru EurekAlert! Michael Matiu z Eurac Research's Institute for Earth Observation. Podle něj se jedná o první takovou práci, která se zaměřila na celé pohoří.

Odborníci došli k závěru, že sníh v Alpách není rozložen rovnoměrně a ubývá v různých oblastech odlišně. Například v jižních Alpách, které už tak mají méně sněhu, byl úbytek markantnější než na severu.

I když se regionální situace značně liší, trendy během dekád byly v celých Alpách podobné. Zatímco sedmdesátá a osmdesátá léta byla obecně na sníh velmi bohatá, na přelomu osmdesátých a devadesátých let bylo v zimě sněhu méně. Od té doby se sice sněhová pokrývka zvětšila, úrovně z let sedmdesátých však nedosáhla.

Důsledek změny klimatu

Obecně méně sněhu je pak v současnosti v Alpách na jaře. „Zatímco v zimě je zde v závislosti na poloze a na nadmořské výšce široká škála různých trendů (…) na jaře všechny sledované stanice zaznamenávají pokles,“ poznamenala další z autorek studie Alice Crespiová, která rovněž působí na Eurac Research's Institute for Earth Observation.

V oblastech ležících níže než dva tisíce metrů nad mořem se sněhová sezona za posledních padesát let  v průměru zkrátila o 22 až 34 dní. Sníh se obvykle objevuje později a dříve taje.

Experti se domnívají, že se jedná o přímý důsledek změny klimatu. „Je jasné, že sníh roztává dříve a rychleji kvůli vyšším teplotám a že srážky se objevují spíše v podobě deště než sněhu,“ vysvětlil Matiu. Právě pro další výzkum této problematiky může studie poskytnout důležitá data.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Invazní sršeň asijskou zaznamenali na Mělnicku. Hnízdo se zatím nenašlo

V Liběchově na Mělnicku se v červenci a počátkem srpna opakovaně objevil jeden jedinec sršně asijské. Jde o invazní druh, který představuje významné riziko především pro včelstva a volně žijící hmyz. Pátrání po dalších jedincích nebo hnízdě bylo zatím neúspěšné. Není jasné, jestli se v okolí Liběchova vyskytuje hnízdo, anebo jde o dovezeného osamoceného jedince. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR prosí veřejnost o pomoc s hlášením výskytů tohoto druhu.
před 10 hhodinami

„Pluto je mrtvé,“ zaznělo před dvaceti lety v Praze. Osudnou se mu stala Xena

Pluto už není planetou dvacet let. Rozhodli o tom vědci na kongresu, který se konal v Praze a přinesl přesvědčivé argumenty pro jeho vyřazení a současně vytvoření zcela nové kategorie vesmírných těles.
před 10 hhodinami

Obří gigantopithekové byli podobnější lidem, než se myslelo

Moderní věda toho zjistila v posledních letech o pravěkých předcích člověka už tolik, že to bourá konstrukce jejich řazení. Vlivný vědecký časopis navrhuje, že by se měly kategorie přestavět – a mohlo by se to týkat i záhadných obřích gigantopitheků.
před 12 hhodinami

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii, uvedla evropská služba pro sledování klimatu Copernicus. V sobotu naměřila průměrnou denní teplotu na povrchu oceánů a moří 21,1 stupně Celsia, čímž padl rekord 21,09 stupně z března 2024. Napsala to v pondělí agentura DPA, která připomíná, že takovéto měření začalo v roce 1979.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropská energetika by zatím jako zcela bezemisní nefungovala. Chybí záložní zdroje

Evropa zatím nemá dostatek záložních zdrojů, které by nahradily výpadky energie, pokud by došlo k delším epizodám zatažené oblohy a nedostatku větru. Není to varování před reálným stavem, ale výsledek modelu, který pracuje se stavem, že by celý světadíl přešel na udržitelné zdroje. Dotyčné záložní zdroje by podle vědců byly velmi drahé.
před 15 hhodinami

Videohry pomáhají chlapcům překonat osamělost, u dívek to nefunguje, ukázala studie

Moderní počítačové hry mohou podle vědců podpořit sociální interakce mezi dospívajícími. Účinky hraní ale nejsou univerzálně kladné, liší se podle pohlaví. Zatímco chlapci často z interakcí těží, dívky mohou zažívat vyšší míru osamělosti a depresivní nálady, vyplývá ze studie, kterou vedl David Lacko z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Studii publikoval časopis Computers in Human Behavior.
před 16 hhodinami

Obří čínské solární farmy škodí ptákům, prokázala rozsáhlá studie

Čína se snaží nahradit své fosilní zdroje energie ekologičtějšími variantami, ale podle nového výzkumu její fotovoltaické elektrárny narušují hnízdění ptáků, což vede k menší rozmanitosti druhů. Popsali to experti v odborném časopise Science.
před 20 hhodinami

Další český snímek bodoval u NASA

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil v sobotu jako Astronomický snímek dne fotografii českého astronoma Jakuba Koukala z Hvězdárny ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku. Informoval o tom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Snímek nazvaný Většinou Perseidy je už druhým českým snímkem, který NASA tento týden zveřejnila.
23. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.