Sépie jsou velmi inteligentní, v testu prokázaly schopnost sebeovládání

Vědci poprvé experimentálně prokázali, že sépie mají výjimečnou schopnost sebekontroly. Podobnou znají biologové pouze u primátů a některých druhů ptáků. Inteligence hlavonožců je mnohem méně prozkoumaná než schopnosti ptáků nebo savců. Mezinárodní výzkumný projekt se to nyní snaží napravit. Své první výsledky vydal v odborném žurnálu Proceedings of the Royal Society B.

O hlavonožcích se už léta ví, že mají pozoruhodně vysokou inteligenci, motorické schopnosti a umí se nečekaně dobře adaptovat na nové situace. Vědci zatím nejvíc zkoumali chobotnice, teď se výzkum zaměřil na sépie. Ty v jednom z testů uspěly podobně dobře jako lidské děti.

Vědci se v něm soustředili na sebekontrolu sépií. Tato schopnost je pro poznání inteligence klíčová –⁠ podle některých definicí inteligence je s ní dokonce přímo spojená. Základní myšlenka výzkumu spočívá v tom, že člověk (nebo jiný tvor) by měl být schopný odložit okamžitou potřebu, aby se v budoucnu dostal k většímu zisku. Tento princip chápou už relativně malé děti, zvládá ho ale i spousta zvířat.

Experiment proběhl na šesti dospívajících sépiích. Dostaly jména Mica, Pinto, Demi, Franklin, Jebidiah a Rogelio. Jejich úkol spočíval ve volbě mezi okamžitě dostupným kouskem syrové krevety nebo čekáním na možnost, že jim bude později nabídnuta celá živá kreveta.

Biologové zjistili, že po tréninku jsou některé sépie schopny čekat až dvě minuty na lepší odměnu –⁠ to dokazuje, že chápou důsledky toho, když chvíli vydrží, než začnou jednat. Ty sépie, které byly obzvlášť trpělivé, byly také schopny své chování nejrychleji adaptovat, když se podmínky testu změnily.

Sépiím pomáhá evoluce

Sépie nejsou příliš sociální zvířata –⁠ tedy alespoň v tom smyslu, jak se tento pojem chápe například u lidí nebo primátů. Pro člověka je výhodné udržovat sebekontrolu, protože je to výhodné i pro celou skupinu, v jejímž rámci funguje. Sépie nic takového neznají, proto nebylo jisté, zda budou zvířata tváří v tvář potravě tak zdrženlivá.

„Naše zjištění je extrémním příkladem konvergentní evoluce,“ uvádějí autoři. „Sépie mají sice podstatně odlišnou evoluční historii od častěji studovaných opic, vran nebo papoušků, ale přesto se chovají v ohledu na odloženou spotřebu podobně.“

Biologové se domnívají, že u těchto hlavonožců jde o důsledek jejich evolučně získané „trpělivosti“ –⁠ sépie jsou totiž natolik zranitelné, že musí dlouhý čas zůstávat v klidu, aby zůstaly zamaskované. „To nám nedává celý obraz a každá studie nabízí jen jeden dílek skládačky,“ přiznávají vědci s tím, že je potřeba ještě mnoho dalších studií, než bude možné provést smysluplná srovnání mezi celkovou inteligencí sépií a obratlovců s velkými mozky.