Česká pacientka využívala před transplantací 143 dní umělou plíci, podle lékařů jde o světový rekord

Pacientka potřebovala před transplantací plic 143 dní přístroj nahrazující jejich funkci. Podle lékařů z Fakultní nemocnice v Motole jde o světový rekord, dosavadní byl 79 dní. Šestatřicetiletá žena musela šest měsíců čekat na vhodný orgán, protože je drobná a má vzácnou krevní skupinu. Pacienti po transplantacích jsou velmi ohrožení infekcemi včetně nákazy koronavirem. Podle odborníků by se proto měli přednostně očkovat, pomoci jim mohou i monoklonální protilátky.

Do Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) byla žena přijatá v kritickém stavu s chrlením krve z plic a srdečním selháváním před koncem roku 2019, zřejmě po porodu se jí objevila plicní hypertenze. Byla připojena na umělou plicní ventilaci a přístroj ECMO. Do transplantačního programu ale nemohla být kvůli vážnému stavu zařazena. Plíce měla natolik poškozené, že se jimi krev neprotlačila.

„Snažili jsme se několikrát ECMO podporu ukončit a připravit pacientku na transplantaci plic. Její stav byl tak závažný, že byla transplantace neuskutečnitelná bez určitého přemostění kritické fáze něčím, co by umožnilo rehabilitaci. Pacientce jsme proto implantovali unikátní bypass, který obcházel její plíce,“ popsal ve čtvrtek vedoucí lékař intenzivní péče Kliniky anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN Martin Balík.

Na podpoře srdce a plic pacientka přežila 143 dní a 18. června loňského roku dostala ve FN Motol nové plíce.

„Srdeční selhání v důsledku poškození srdce, které bylo několik měsíců napojené na umělou plíci, a opakované pooperační krvácení si v následujících dnech po transplantaci vyžádalo několik reoperací. Ten první týden byl opravdu nesmírně kritický,“ uvedl vedoucí transplantačního programu plic přednosta III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol Robert Lischke.

Ohrožení covidem-19 

Motol je jediné pracoviště v Česku, kde se plíce transplantují. Ročně nové dostane podle Lischkeho zhruba 40 pacientů. Loni jich bylo 35, letos osm. Žijících po této operaci je zhruba 300. Prvních 48 z nich bylo už před koncem loňského roku očkováno proti covidu-19, který je kvůli lékům potlačujícím imunitu významně ohrožuje. Úmrtnost je při nákaze podle Lischkeho 20 až 30 procent.

Očkovací strategie ale v současné době umožňuje očkovat pouze pacienty nad 80 let, zdravotníky nebo seniory v lůžkových zařízeních sociální péče. Podle odborníků se o možnosti upřednostnění této skupiny pacientů jedná.

Podle Balíka jsou také přesně tou cílovou skupinou, která může velmi profitovat z podání monoklonálních protilátek, pokud už se nakazí. Léky od amerických firem Regeneron a Eli Lilly má Česká republika objednané, první dávky by měly dorazit tento nebo příští týden.