Průměrný člověk má v těle větší podíl tuku než slon, naznačila studie

Jsou sloni v zoologických zahradách obézní? Některé odhady to naznačovaly, proto se skupina vědců pokusila zjistit, zda je to pravda. Obezita totiž může u savců vést k řadě zdravotních problémů, včetně těch s rozmnožováním. Biologové popsali výsledky v odborném časopise Journal of Experimental Biology.

Sloni žijící „v zajetí“ – tedy v zoologických zahradách a podobných zařízeních – nejsou tak zdraví jako jejich protějšky, které žijí v divočině. V zoologických zahradách tito velcí suchozemští savci žijí kratší dobu a mají také nižší porodnost. Jednou z možných příčin je podle vědců obezita.

Na tu se v nové studii zaměřila Daniella Chusydová z Indiana University Bloomington. Konkrétně se rozhodla změřit množství tělesného tuku u slonů indických a zjistit, co to vypovídá o jejich zdraví.

„Zajímalo mě, jestli metody, které se převážně používají pro výzkum lidského zdraví, nám můžou pomoct zjistit více také o slonech,“ poznamenala podle serveru Science Alert Chusydová.

Obří fitness trackery

S kolegy tak Chusydová dala celkem 35 slonicím obří fitness trackery – v podstatě obdobu chytrých hodinek, které se používají při cvičení nebo běhání u lidí. Vědci pak zvířata krmili chlebem namočeným ve vodě, která obsahovala izotopy, které usnadnily měřit hmotnost. Během experimentu slonům pravidelně odebírali krev a díky tomu vypočítali, jaký podíl jejich celkové tělesné hmotnosti tvoří tuky. 

V posledních letech se někteří vědci začali obávat, že sloni chovaní v zajetí příliš žerou a málo cvičí, což by je mohlo vystavit riziku kardiovaskulárních chorob, kloubních problémů a možná by to dokonce mohlé vést k i reprodukčním problémům – což by ohrozilo budoucnost celého druhu.

Minimálně část těchto obav ale podle nové studie není oprávěná. I když sloni chovaní v zajetí zjevně nejsou tak zdraví, jako by byli ve volné přírodě, jejich problémy s plodností nemusí vyplývat z nedostatku pohybu nebo nadměrného tuku. Ukázalo se totiž, že zkoumaní samci mají průměrně 8,5 procenta tělesného tuku a samice zhruba 10 procent. Zdravý dospělý člověk má přitom mezi šesti a 31 procenty tělesného tuku.

Když autoři porovnali toto množství s jinými zdravotními problémy u asijských slonů, zjistili přesný opak toho, co očekávali. Po stránce tělesné se totiž sloni v zajetí pohybovali stejně, jako kdyby měli volný pohyb v přírodě – nachodili zhruba 0,03 až 2,8 kilometru za hodinu.

Pokud jde o plodnost, zdá se, že nejvíce s ní mají problém sloni s podváhou – nikoliv ti s nadváhou. Neplodné samice měly nejméně tuku z celého zkoumaného vzorku; autoři studie se domnívají, že tento úbytek hmotnosti mohl být příčinou jejich zhoršené plodnosti – také u lidí to funguje podobně.

Stále tedy není jasné, jestli sloni v zoologických zahradách trpí obezitou ve větší míře než ve volné přírodě. Navíc obezitu je nesmírně těžké definovat, a to i u lidí. Podle autorů studie je tedy zapotřebí provést další výzkum, aby se zjistilo, jaké množství tuku je u asijských slonů nezdravé a také na jakých místech je pro ně největší hrozbou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 35 mminutami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 15 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 18 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 21 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.