Průměrný člověk má v těle větší podíl tuku než slon, naznačila studie

Jsou sloni v zoologických zahradách obézní? Některé odhady to naznačovaly, proto se skupina vědců pokusila zjistit, zda je to pravda. Obezita totiž může u savců vést k řadě zdravotních problémů, včetně těch s rozmnožováním. Biologové popsali výsledky v odborném časopise Journal of Experimental Biology.

Sloni žijící „v zajetí“ – tedy v zoologických zahradách a podobných zařízeních – nejsou tak zdraví jako jejich protějšky, které žijí v divočině. V zoologických zahradách tito velcí suchozemští savci žijí kratší dobu a mají také nižší porodnost. Jednou z možných příčin je podle vědců obezita.

Na tu se v nové studii zaměřila Daniella Chusydová z Indiana University Bloomington. Konkrétně se rozhodla změřit množství tělesného tuku u slonů indických a zjistit, co to vypovídá o jejich zdraví.

„Zajímalo mě, jestli metody, které se převážně používají pro výzkum lidského zdraví, nám můžou pomoct zjistit více také o slonech,“ poznamenala podle serveru Science Alert Chusydová.

Obří fitness trackery

S kolegy tak Chusydová dala celkem 35 slonicím obří fitness trackery – v podstatě obdobu chytrých hodinek, které se používají při cvičení nebo běhání u lidí. Vědci pak zvířata krmili chlebem namočeným ve vodě, která obsahovala izotopy, které usnadnily měřit hmotnost. Během experimentu slonům pravidelně odebírali krev a díky tomu vypočítali, jaký podíl jejich celkové tělesné hmotnosti tvoří tuky. 

V posledních letech se někteří vědci začali obávat, že sloni chovaní v zajetí příliš žerou a málo cvičí, což by je mohlo vystavit riziku kardiovaskulárních chorob, kloubních problémů a možná by to dokonce mohlé vést k i reprodukčním problémům – což by ohrozilo budoucnost celého druhu.

Minimálně část těchto obav ale podle nové studie není oprávěná. I když sloni chovaní v zajetí zjevně nejsou tak zdraví, jako by byli ve volné přírodě, jejich problémy s plodností nemusí vyplývat z nedostatku pohybu nebo nadměrného tuku. Ukázalo se totiž, že zkoumaní samci mají průměrně 8,5 procenta tělesného tuku a samice zhruba 10 procent. Zdravý dospělý člověk má přitom mezi šesti a 31 procenty tělesného tuku.

Když autoři porovnali toto množství s jinými zdravotními problémy u asijských slonů, zjistili přesný opak toho, co očekávali. Po stránce tělesné se totiž sloni v zajetí pohybovali stejně, jako kdyby měli volný pohyb v přírodě – nachodili zhruba 0,03 až 2,8 kilometru za hodinu.

Pokud jde o plodnost, zdá se, že nejvíce s ní mají problém sloni s podváhou – nikoliv ti s nadváhou. Neplodné samice měly nejméně tuku z celého zkoumaného vzorku; autoři studie se domnívají, že tento úbytek hmotnosti mohl být příčinou jejich zhoršené plodnosti – také u lidí to funguje podobně.

Stále tedy není jasné, jestli sloni v zoologických zahradách trpí obezitou ve větší míře než ve volné přírodě. Navíc obezitu je nesmírně těžké definovat, a to i u lidí. Podle autorů studie je tedy zapotřebí provést další výzkum, aby se zjistilo, jaké množství tuku je u asijských slonů nezdravé a také na jakých místech je pro ně největší hrozbou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 17 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 18 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 21 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...