Průměrný člověk má v těle větší podíl tuku než slon, naznačila studie

Jsou sloni v zoologických zahradách obézní? Některé odhady to naznačovaly, proto se skupina vědců pokusila zjistit, zda je to pravda. Obezita totiž může u savců vést k řadě zdravotních problémů, včetně těch s rozmnožováním. Biologové popsali výsledky v odborném časopise Journal of Experimental Biology.

Sloni žijící „v zajetí“ – tedy v zoologických zahradách a podobných zařízeních – nejsou tak zdraví jako jejich protějšky, které žijí v divočině. V zoologických zahradách tito velcí suchozemští savci žijí kratší dobu a mají také nižší porodnost. Jednou z možných příčin je podle vědců obezita.

Na tu se v nové studii zaměřila Daniella Chusydová z Indiana University Bloomington. Konkrétně se rozhodla změřit množství tělesného tuku u slonů indických a zjistit, co to vypovídá o jejich zdraví.

„Zajímalo mě, jestli metody, které se převážně používají pro výzkum lidského zdraví, nám můžou pomoct zjistit více také o slonech,“ poznamenala podle serveru Science Alert Chusydová.

Obří fitness trackery

S kolegy tak Chusydová dala celkem 35 slonicím obří fitness trackery – v podstatě obdobu chytrých hodinek, které se používají při cvičení nebo běhání u lidí. Vědci pak zvířata krmili chlebem namočeným ve vodě, která obsahovala izotopy, které usnadnily měřit hmotnost. Během experimentu slonům pravidelně odebírali krev a díky tomu vypočítali, jaký podíl jejich celkové tělesné hmotnosti tvoří tuky. 

V posledních letech se někteří vědci začali obávat, že sloni chovaní v zajetí příliš žerou a málo cvičí, což by je mohlo vystavit riziku kardiovaskulárních chorob, kloubních problémů a možná by to dokonce mohlé vést k i reprodukčním problémům – což by ohrozilo budoucnost celého druhu.

Minimálně část těchto obav ale podle nové studie není oprávěná. I když sloni chovaní v zajetí zjevně nejsou tak zdraví, jako by byli ve volné přírodě, jejich problémy s plodností nemusí vyplývat z nedostatku pohybu nebo nadměrného tuku. Ukázalo se totiž, že zkoumaní samci mají průměrně 8,5 procenta tělesného tuku a samice zhruba 10 procent. Zdravý dospělý člověk má přitom mezi šesti a 31 procenty tělesného tuku.

Když autoři porovnali toto množství s jinými zdravotními problémy u asijských slonů, zjistili přesný opak toho, co očekávali. Po stránce tělesné se totiž sloni v zajetí pohybovali stejně, jako kdyby měli volný pohyb v přírodě – nachodili zhruba 0,03 až 2,8 kilometru za hodinu.

Pokud jde o plodnost, zdá se, že nejvíce s ní mají problém sloni s podváhou – nikoliv ti s nadváhou. Neplodné samice měly nejméně tuku z celého zkoumaného vzorku; autoři studie se domnívají, že tento úbytek hmotnosti mohl být příčinou jejich zhoršené plodnosti – také u lidí to funguje podobně.

Stále tedy není jasné, jestli sloni v zoologických zahradách trpí obezitou ve větší míře než ve volné přírodě. Navíc obezitu je nesmírně těžké definovat, a to i u lidí. Podle autorů studie je tedy zapotřebí provést další výzkum, aby se zjistilo, jaké množství tuku je u asijských slonů nezdravé a také na jakých místech je pro ně největší hrozbou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 1 hhodinou

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 20 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026
Načítání...