Astronomové popsali zcela výjimečnou hvězdu: vznikla procesem, kterým hvězdy zanikají

Německá astronomka Lidia Oskinová z Postupimi popsala pozoruhodný kosmický objekt, který může být dokonce zcela novým druhem hvězdy, jaký věda doposud vůbec neznala.

Roku 2019 vzbudila velkou pozornost mezi astronomy soustava jménem IRAS 00500+6713. Lidia Oskinová se domnívá, že tato hvězda se zrodila spojením dvou bílých trpaslíků, což je proces, který byl až doposud spojovaný s ničením, a ne tvořením. Popsala to v článku, který vyšel v odborném žurnálu Astronomy & Astrophysics.

Tento neobvyklý kosmický objekt znovu ukázal, že ve vesmíru se odehrávají scénáře, které věda nezná. Co se tedy vlastně stalo? Tato hvězda vznikla ze supernovy; běžně při supernově přitom explodující objekt zcela zaniká. Tady se stal pravý opak –⁠ došlo ke vzniku nového objektu.

Setkání trpaslíků

K explozi došlo poté, co se srazili dva bílí trpaslíci, malé zbytky mrtvých hvězd, které byly původně podobné našemu Slunci. K podobným srážkám dochází relativně často, jejich důsledkem je exploze, která se označuje jako supernova typu 1a.

A přesně to se přihodilo i v soustavě IRAS 00500+6713, jenže něco bylo tentokrát jinak. Normálně je srážka a exploze tak silná, že dojde k zániku obou hvězd, v tomto případě se to nestalo. Namísto ničení došlo ke vzniku zatím neznámého typu vesmírného tělesa.

Tento systém byl nápadný hned od začátku, když ho vědci poprvé zpozorovali. Tvoří ho hvězda obklopená mračnem žhavého plynu a prachu. Obsahuje velké množství kyslíku a uhlíku, pozoruhodná je ale rychlost jejích „hvězdných větrů“. Tímto romantickým termínem se označuje proud částic směřující z povrchu hvězdy do mezihvězdného prostředí –⁠ u této hvězdy je extrémě rychlý, dosahuje rychlosti asi 16 tisíc kilometrů za sekundu.

Při detailnějším pozorování se ukázalo, že je objekt mnohem jasnější, než by měl být. Když na něj vědci namířili vesmírný dalekohled patřící Evropské kosmické agentuře, zjistili, že mlhovina kolem hvězdy obsahuje množství neonu, křemíku a síry. Plyn v ní má teplotu několika milionů stupňů Celsia a hvězda uprostřed mlhoviny je silným zdrojem rentgenových emisí.

Když vědci vložili data o pozoruhodném objektu do modelů, nabídlo se jim jediné možné vysvětlení: objekt je výsledkem spojení dvou bílých trpaslíků. Stalo se při něm zřejmě tohle: těžší bílý trpaslík sebral hvězdnou hmotu tomu lehčímu a nakonec spustil explozi supernovy. Ta sice byla natolik silná, aby do okolí vyvrhla množství materiálu, nestačilo to ale k zániku celého systému. Vyvrženým materiálem je právě okolní mlhovina.

Neznámý, ale běžný?

„IRAS 00500+6713 je nově objevený typ nebeského objektu. Jiné objekty s podobnými vlastnostmi neznáme,“ uvedla Oskinová. „Můžeme to nazvat velmi neobvyklou hvězdou.“

Vědkyně přitom podle svého vyjádření pro web Gizmodo očekává, že další průzkum o objektu odhalí spoustu dalších informací. Je dokonce možné, že exploze supernovy byla tak nezvyklá, že pro ni vznikne zcela nová kategorie.

Oskinová současně očekává, že tento typ hvězd je vlastně v kosmu poměrně častý –⁠ jen je nepozorujeme, protože jsou značně nestabilní. Platí to i o IRAS 00500+6713 –⁠ je pravděpodobné, že se už během příštího tisíce let zhroutí do neutronové hvězdy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 9 hhodinami

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
včera v 14:42

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
včera v 11:42

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
včera v 10:37

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
včera v 08:20

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.