Rychlost vývoje vakcíny je triumfem vědy, říkají manažer WHO Datta i biochemik Konvalinka

Nahrávám video
Události, komentáře: Datta z WHO a biochemik Konvalinka o vakcínách
Zdroj: ČT24

Výzkum vakcíny proti covidu-19 nabral naprosto bezprecedentní rozměry a tempo, řekl v Událostech, komentářích programový manažer oddělení pro vakcinaci Světové zdravotnické organizace (WHO) Siddhartha Datta. Souhlasí s ním biochemik Jan Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd, který vakcínu označil za fascinující výkon vědy a techniky a triumf.

Velká Británie ve středu jako první na světě schválila použití vakcíny proti covidu-19 vyvinuté americkou společností Pfizer a německou BioNTech. Dostupná má být od příštího týdne.

Datta si myslí, že další země budou postupovat podobně jako Britové. „Chtěl bych ocenit otevřenost britského regulátora. Informují o veškerých aspektech rozhodování. Úspěch vakcíny totiž bude záležet na tom, jak se zapojí občané,“ zdůraznil. Ocenil přípravu mnoha zemí včetně Británie na možnost okamžitého očkování po schválení očkovacích látek.

Konvalinka odmítl, že by britský postup byl uspěchaný. Je přesvědčen, že Američané i Evropané budou následovat v řádu dní. „My máme jiný problém: musíme připravit logistiku očkování. V Německu se na tom už dávno pracuje, jsou tam přesné plány a jsou připraveni na to naběhnout v nejbližších dnech. Totéž v Británii. U nás se ten program teprve pomalu připravuje, a to považuji za zpoždění, na které bychom mohli doplatit,“ varuje.

Datta dále potvrdil varování WHO, že poptávka bude na začátku převyšovat nabídku. Proto klade důraz na „globální solidaritu“ tak, aby všechny země světa měly k vakcíně přístup nehledě na jejich lidnatost nebo ekonomický výkon. To by měl zajistit systém COVAX, který už možnost získat očkovací látky zajistil více než 180 zemím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 3 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
včera v 10:01

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026
Načítání...