Třicet až čtyřicet minut tělesné aktivity, jako je třeba jízda na kole, rychlá chůze či třeba práce na zahradě, vykompenzuje negativní následky mnohahodinového sezení. Vypočítali to vědci, jejichž výzkum publikoval British Journal of Sports Medicine. Právě v době koronavirových opatření, kdy lidé tráví více času doma, je sportovní činnost podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zvláště důležitá.
Již dlouho je známé, že sedavý životní styl neprospívá lidskému zdraví. Nová metaanalýza se snažila zjistit, jak dlouho by se měl člověk hýbat, aby negativní vliv posedávání „smazal“.
Celkem měli vědci k dispozici data z přenosných zařízení na sledování pohybu od více než 44 tisíc lidí, kteří pocházeli ze čtyř různých zemí. Dané údaje byly sesbírané v rámci jiných studií.
Došli přitom k závěru, že desetihodinové sezení lze vykompenzovat třiceti až čtyřiceti minutami fyzické aktivity. Do určité míry přitom podle odborníků pomáhá jakýkoliv pohyb – včetně pouhého postávání.
Snížení rizika předčasného úmrtí
„U lidí, kteří sedavý životní styl doplňují středně až vysoce intenzivní fyzickou aktivitou, se riziko předčasného úmrtí příliš nelišilo od skupiny, která v sedě trávila pouze minimum času,“ uvádí vědci.
To znamená, že pravidelná jízda na kole, rychlá chůze či třeba práce na zahradě může snížit riziko předčasného skonu až do té míry, jako kdyby člověk neposedával vůbec.
Nedostatek pohybu se týká čtvrtiny dospělých
Zmíněná studie přitom vyšla ve stejném období jako nové pokyny Světové zdravotnické organizace (WHO). Tento dokument, který vypracovalo 40 vědců, doporučuje, aby lidé sedavý životní styl kompenzovali 150 až 300 minutami mírného, nebo 75 až 150 minutami intenzivního pohybu.
Podle organizace má přitom nedostatek pohybu více než čtvrtina všech dospělých a 80 procent mládeže. „Každý pohyb se počítá,“ podtrhl šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. „Všichni se musíme každý den hýbat, bezpečně a tvůrčím způsobem,“ cituje Tedrose agentura DPA.
Podle odhadů WHO by se dalo každý rok na světě zabránit pěti milionům předčasných úmrtí, pokud by lidé byli pohybově aktivnější. Pravidelný pohyb přispívá k prevenci srdečních onemocnění, cukrovky druhého typu a rakoviny. Dokáže také mírnit příznaky deprese a úzkostlivosti, zpomalit úbytek duševních schopností a zlepšovat paměť, zdůraznila dále WHO.
