Pravěký hlavonožec s tělem připomínajícím kancelářskou sponku se mohl dožívat stovek let

Dvojice badatelů ze Syrakuské univerzity našla důkazy, že pravěký bezobratlý tvor podobný krakatici se skořápkou ve tvaru sponky mohl žít až stovky let. Paleontologové svůj objev oznámili na letošním setkání Geologické společnosti Ameriky, která proběhla kvůli pandemii on-line.

Diplomoceras - rekonstrukce
Zdroj: James McKay (jamesmckay.info)/ Science X Network

Tvor se jmenoval Diplomoceras maximum a žil v době přibližně před 68 miliony let v mořích kolem dnešní Antarktidy. Byl tedy současníkem slavného Tyrannosaura rexe v období známém jako maastrichtské období svrchní křídy.

Vzhledem nejvíc připomínal dnešní chobotnice nebo krakatice, ale patřil mezi takzvané amonity, hlavonožce vybavené chapadly a zavinutou schránkou z uhličitanu vápenatého. Diploceras patřil mezi ty největší amonity – jen jeho schránka měřila více než 1,5 metru.

Vyhynul ve stejné době jako dinosauři, pravděpodobně ze stejného důvodu: při dopadu známého chicxulubského asteroidu. Od ostatních amonitů se lišil jedinečným tvarem své skořápky. Horní část se ohýbala dopředu a dozadu a připomínala tak kancelářskou sponku. Dvojice paleontologů u něj teď ale odhalila ještě další pozoruhodnou vlastnost:  dlouhověkost.

Metuzalém mezi bezobratlými

Vědci prostudovali schránku exempláře, kterou předtím našli jiní výzkumníci, a analyzovali její chemické složení. Odebrali z ní vzorky po celé její délce a otestovali také izotopy kyslíku a uhlíku podél pláště. Tímto způsobem chtěli zjistit více o jeho stáří obecně a o tom, jak dlouho mohl být naživu.

Našli pravidelně se opakující izotopy. Vědci věří, že tyto značky pocházejí z metanu, který se každoročně uvolňoval do vody z mořského dna. Protože žili amoniti neustále ve vodě, metan zanechával na jejich skořápkách každý rok typický „podpis“. Když paleontologové tyto značky spočítali, ukázalo se, že tento konkrétní exemplář Diplomoceras maximum se dožil přibližně dvou set let.

Podle autorů výzkumu je to nesmírně zajímavé zjištění, protože dnešní velcí měkkýši, jako jsou chobotnice nebo krakatice, žijí obvykle jen několik let – nejčastěji čtyři až pět.