Nadměrné pojídání sladkostí přispívá k rozvoji střevních zánětů, naznačil výzkum

Častá konzumace jednoduchých cukrů by mohla vést ke vzniku či horšímu průběhu některých onemocnění zažívacího ústrojí. Poukázala na to studie uskutečněná na myších, kterou publikoval časopis Science Translational Medicine. Ve střevech hlodavců totiž vědci po pravidelném podávání sladkých roztoků našli větší množství „škodlivých“ bakterií.

Střevní záněty představují především v západních zemích v posledních letech výrazný problém. Počet lidí, kteří těmito chronickými obtížemi trpí, stále roste. 

Výjimkou není ani Česko, kde výskyt nemocí, jako je například ulcerózní kolitida nebo Crohnova choroba, každoročně stoupá. Jenom s kolitidou se zde v roce 2017 podle dostupných statistik potýkalo více než 28 tisíc lidí. O pouhých sedm let dříve jich přitom bylo zhruba o deset tisíc méně. Jedná se přitom o onemocnění, které není zcela léčitelné.

  • Jedná se o chronické onemocnění střevní sliznice. Nemoc začíná obvykle postižením konečníku a omezuje se na tlusté střevo, zřídkakdy může být zánětem poškozena i konečná část tenkého střeva (terminální ileum). Ulcerózní kolitida poškozuje sliznici a působí zánětlivé změny a vředy na jejím povrchu. Onemocnění probíhá chronicky, často se střídají klidná bezpříznaková období s fázemi aktivace nemoci.
  •  Zdroj: Wikipedie

Nová studie, kterou vedl Hasan Zaki z UT Southwestern Medical Center, se zaměřila na možný vliv konzumace jednoduchých cukrů na rozvoj tohoto onemocnění. Konkrétně směs glukózy a fruktózy je totiž obsažená v kukuřičném sirupu, který se v potravinářském průmyslu začal hojně využívat v šedesátých letech 20. století.

„Výskyt idiopatických střevních zánětů se za tu dobu v západních zemích zvýšil, a to zejména mezi dětmi,“ uvádí vědci. Idiopatická choroba vzniká „sama o sobě“, její příčina není známa.

Glukóza, fruktóza a sacharóza

Samotný výzkum probíhal tak, že vědci po dobu sedmi dní podávali myším roztok s desetiprocentní koncentrací sacharózy, fruktózy či glukózy. Došli přitom k závěru, že u hlodavců, kteří měli genetickou predispozici ke vzniku kolitidy nebo jim byla podána chemická látka, která danou nemoc vyvolávala, se po konzumaci sladkého roztoku rozvinuly závažnější příznaky.

Následná analýza pak ukázala, že myši krmené sladkými roztoky vykazovaly významné změny v mikrobiální populaci ve střevě. Zatímco „dobrých“ bakterií ubylo, ve větším množství se objevily bakterie, které způsobují ztenčení ochranné vrstvy tvořené střevním hlenem. Právě její porušení je jedním z faktorů vedoucích ke vzniku střevních zánětů.

Nejhorší dopady v tomto ohledu zaznamenali vědci u těch jedinců, které krmili glukózou. Prostředí ve střevě nicméně podle vědců výrazně narušily všechny tři jednoduché cukry. „Naše studie jasně ukazuje, že si lidé opravdu musí dávat pozor na složení svého jídelníčku,“ podotkl Zaki. 

Jeho tým se v dalším výzkumu plánuje zaměřit na to, zda konzumace cukru napomáhá rozvoji některých dalších onemocnění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
12. 12. 2025

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
12. 12. 2025

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...