V Namibii masově hynou lachtani. Ochránci přírody našli už tisíce mrtvých těl

Země na západním pobřeží jižní Afriky čelí masivnímu umírání lachtanů. Přírodovědci nacházejí na plážích Namibie zejména mrtvá těla hubených samic, ale také tisícovky potracených plodů.

Ekolog Naude Dreyer z charitativní organizace Ocean Conservation Namibia (OCN) si začal v září u města Walvis Bay všímat mrtvých lachtanů. Jejich těla ležela na písčitých plážích kolonie Pelican Point – oblíbené turistické destinace známé koloniemi těchto savců a skupinami delfínů.

V říjnu se situace ještě zhoršila: během prvních dvou říjnových týdnů totiž vědec našel v této kolonii také velké množství mrtvých lachtaních plodů.

Tess Gridleyová z projektu Namibijský delfín odhadla, že mláďata potratilo pět tisíc až sedm tisíc samic a další o potomky v budoucnosti ještě přijdou. A ke konci října začalo podle Dreyera přibývat i uhynulých dospělých samic.

„Pozorujeme teď méně nově uhynulých mláďat lachtanů, ale spousty mrtvých dospělých samic,“ upozornil Dreyer. Právě nyní se blíží doba, kdy samice normálně rodí. Toto období příchází na přelomu listopadu a prosince.

Příčin může být několik

Příčinu hromadného umírání se zatím nepodařilo zjistit, ale vědci mají podezření na množství faktorů – od výskytu škodlivin přes bakteriální infekce až po podvýživu.

Některé z nalezených mrtvých samic byly „hubené, vyzáblé, s velmi malými tukovými rezervami“, popsala Gridleyová.

Podobná událost se v této oblasti už v minulosti odehrála. Roku 1994 uhynulo asi 10 tisíc lachtanů a samice potratily přibližně 15 tisíc plodů. Příčinou tehdy bylo hladovění způsobené nedostatkem ryb a také bakteriální infekce v jiné kolonii, Cape Cross.

Annely Haipheneová, výkonná ředitelka ministerstva rybolovu a mořských zdrojů, sdělila agentuře AFP, že má podezření, že zvířata zemřela na „nedostatek potravy“, ale počká na výsledek testů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 13 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 17 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 20 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...