Ekologové popsali, kam se mohou šířit obří sršně mandarínské. Vyhovuje jim teplo a mírné zimy

Biologové z Washingtonské státní univerzity přišli s předpovědí, jak a kam se bude po světě šířit sršeň mandarínská. Jejich model ukazuje, že jí vyhovuje velký rozsah prostředí – a má tedy potenciál rozšířit se po velké části Spojených států amerických i Evropy.

Podle studie v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences to vypadá, že jakmile se podaří tomuto hmyzu uchytit v nějaké části světa, nemá problém z ní expandovat dál.

V současné době se to děje ve státě Washington. Vědci předpokládají, že jestli tam najde sršeň domov, nestojí jí nic v cestě, aby se rozšířila podél většiny západního pobřeží USA.

Stejný potenciál šíření má také podél východního pobřeží USA a v mnoha částech Afriky, Austrálie, Evropy nebo Jižní Ameriky, pokud se tam s lidmi omylem dostane.

Čím červenější místo, tím vhodnější pro sršeň:

Potenciál šíření sršně mandarínské po světě
Zdroj: PNAS

„Zjistili jsme, že jí vyhovuje mnoho podnebných podmínek v USA i jinde na světě,“ uvedl hlavní autor studie, entomolog Keng-pching Ču. Ve spolupráci s dalšími experty prostudoval asi dvě stovky záznamů o přirozeném životním prostředí těchto tvorů v Japonsku, Jižní Koreji a na Tchajwanu. Pak takto získaná data vložil do ekologických modelů, které zahrnují i klimatická data. Výsledkem je globální mapa potenciálu šíření těchto velkých sršní po šesti kontinentech Země.

Sršeň mandarínská pochází z lesnatých částí Asie. Její dělnice dosahují délky minimálně 3 centimetrů a královny mohou měřit až okolo 5,5 centimetru a mít rozpětí křídel i více než 7,6 centimetru. Nejsou tedy zase o tolik větší než u nás žijící sršně evropské, které mohou měřit až 3,5 centimetru. Jsou ale agresivnější – ohrožují totiž včelstva, která se proti nim neumí bránit. Stává se to zejména na konci léta a na podzim, kdy kolonie těchto sršní ničí celé včelí kolonie. Získají tak dost zdrojů, aby jejich roj mohl stvořit nové královny.

Podle ekologů jsou tito tvorové nejlépe přizpůsobení místům s teplými léty, nepříliš chladnými zimami a dostatkem srážek. Smrtící je pro ně extrémní vedro, takže nejvhodnější jsou pro ně oblasti s maximální teplotou do 38,9 stupně Celsia.

Na základě těchto faktorů existují vhodná místa pro život těchto velkých sršní podél většiny amerického pobřeží, ve většině Evropy, v severní části Jižní Ameriky, střední Africe, východní Austrálii i na většině Nového Zélandu. V bezpečí jsou naopak místa uprostřed amerického kontinentu, kde je příliš horko a málo srážek.

Invazi ovlivňuje celé spektrum faktorů

Na základě šíření jiné invazivní sršně (sršně asijské) i sledování rychlosti migrace sršně mandarínské autoři předpokládají, že se hmyz může do nových míst dostávat značně rychle. Za rok může urazit přes sto kilometrů, takže osídlit celý stát Washington by jim mohlo trvat jen asi dvacet let.

Tyto modely jsou podle autorů nejhůře doloženou částí studie – na reálném šíření sršní se totiž může podepsat celá řada různých faktorů. Šíření je navíc značně náhodné, má v něm velkou roli člověk a jeho aktivita a nedá se tedy příliš předpovídat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...