Ekologové popsali, kam se mohou šířit obří sršně mandarínské. Vyhovuje jim teplo a mírné zimy

Biologové z Washingtonské státní univerzity přišli s předpovědí, jak a kam se bude po světě šířit sršeň mandarínská. Jejich model ukazuje, že jí vyhovuje velký rozsah prostředí – a má tedy potenciál rozšířit se po velké části Spojených států amerických i Evropy.

Podle studie v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences to vypadá, že jakmile se podaří tomuto hmyzu uchytit v nějaké části světa, nemá problém z ní expandovat dál.

V současné době se to děje ve státě Washington. Vědci předpokládají, že jestli tam najde sršeň domov, nestojí jí nic v cestě, aby se rozšířila podél většiny západního pobřeží USA.

Stejný potenciál šíření má také podél východního pobřeží USA a v mnoha částech Afriky, Austrálie, Evropy nebo Jižní Ameriky, pokud se tam s lidmi omylem dostane.

Čím červenější místo, tím vhodnější pro sršeň:

Potenciál šíření sršně mandarínské po světě
Zdroj: PNAS

„Zjistili jsme, že jí vyhovuje mnoho podnebných podmínek v USA i jinde na světě,“ uvedl hlavní autor studie, entomolog Keng-pching Ču. Ve spolupráci s dalšími experty prostudoval asi dvě stovky záznamů o přirozeném životním prostředí těchto tvorů v Japonsku, Jižní Koreji a na Tchajwanu. Pak takto získaná data vložil do ekologických modelů, které zahrnují i klimatická data. Výsledkem je globální mapa potenciálu šíření těchto velkých sršní po šesti kontinentech Země.

Sršeň mandarínská pochází z lesnatých částí Asie. Její dělnice dosahují délky minimálně 3 centimetrů a královny mohou měřit až okolo 5,5 centimetru a mít rozpětí křídel i více než 7,6 centimetru. Nejsou tedy zase o tolik větší než u nás žijící sršně evropské, které mohou měřit až 3,5 centimetru. Jsou ale agresivnější – ohrožují totiž včelstva, která se proti nim neumí bránit. Stává se to zejména na konci léta a na podzim, kdy kolonie těchto sršní ničí celé včelí kolonie. Získají tak dost zdrojů, aby jejich roj mohl stvořit nové královny.

Podle ekologů jsou tito tvorové nejlépe přizpůsobení místům s teplými léty, nepříliš chladnými zimami a dostatkem srážek. Smrtící je pro ně extrémní vedro, takže nejvhodnější jsou pro ně oblasti s maximální teplotou do 38,9 stupně Celsia.

Na základě těchto faktorů existují vhodná místa pro život těchto velkých sršní podél většiny amerického pobřeží, ve většině Evropy, v severní části Jižní Ameriky, střední Africe, východní Austrálii i na většině Nového Zélandu. V bezpečí jsou naopak místa uprostřed amerického kontinentu, kde je příliš horko a málo srážek.

Invazi ovlivňuje celé spektrum faktorů

Na základě šíření jiné invazivní sršně (sršně asijské) i sledování rychlosti migrace sršně mandarínské autoři předpokládají, že se hmyz může do nových míst dostávat značně rychle. Za rok může urazit přes sto kilometrů, takže osídlit celý stát Washington by jim mohlo trvat jen asi dvacet let.

Tyto modely jsou podle autorů nejhůře doloženou částí studie – na reálném šíření sršní se totiž může podepsat celá řada různých faktorů. Šíření je navíc značně náhodné, má v něm velkou roli člověk a jeho aktivita a nedá se tedy příliš předpovídat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 2 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...