Ekologové popsali, kam se mohou šířit obří sršně mandarínské. Vyhovuje jim teplo a mírné zimy

Biologové z Washingtonské státní univerzity přišli s předpovědí, jak a kam se bude po světě šířit sršeň mandarínská. Jejich model ukazuje, že jí vyhovuje velký rozsah prostředí – a má tedy potenciál rozšířit se po velké části Spojených států amerických i Evropy.

Podle studie v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences to vypadá, že jakmile se podaří tomuto hmyzu uchytit v nějaké části světa, nemá problém z ní expandovat dál.

V současné době se to děje ve státě Washington. Vědci předpokládají, že jestli tam najde sršeň domov, nestojí jí nic v cestě, aby se rozšířila podél většiny západního pobřeží USA.

Stejný potenciál šíření má také podél východního pobřeží USA a v mnoha částech Afriky, Austrálie, Evropy nebo Jižní Ameriky, pokud se tam s lidmi omylem dostane.

Čím červenější místo, tím vhodnější pro sršeň:

Potenciál šíření sršně mandarínské po světě
Zdroj: PNAS

„Zjistili jsme, že jí vyhovuje mnoho podnebných podmínek v USA i jinde na světě,“ uvedl hlavní autor studie, entomolog Keng-pching Ču. Ve spolupráci s dalšími experty prostudoval asi dvě stovky záznamů o přirozeném životním prostředí těchto tvorů v Japonsku, Jižní Koreji a na Tchajwanu. Pak takto získaná data vložil do ekologických modelů, které zahrnují i klimatická data. Výsledkem je globální mapa potenciálu šíření těchto velkých sršní po šesti kontinentech Země.

Sršeň mandarínská pochází z lesnatých částí Asie. Její dělnice dosahují délky minimálně 3 centimetrů a královny mohou měřit až okolo 5,5 centimetru a mít rozpětí křídel i více než 7,6 centimetru. Nejsou tedy zase o tolik větší než u nás žijící sršně evropské, které mohou měřit až 3,5 centimetru. Jsou ale agresivnější – ohrožují totiž včelstva, která se proti nim neumí bránit. Stává se to zejména na konci léta a na podzim, kdy kolonie těchto sršní ničí celé včelí kolonie. Získají tak dost zdrojů, aby jejich roj mohl stvořit nové královny.

Podle ekologů jsou tito tvorové nejlépe přizpůsobení místům s teplými léty, nepříliš chladnými zimami a dostatkem srážek. Smrtící je pro ně extrémní vedro, takže nejvhodnější jsou pro ně oblasti s maximální teplotou do 38,9 stupně Celsia.

Na základě těchto faktorů existují vhodná místa pro život těchto velkých sršní podél většiny amerického pobřeží, ve většině Evropy, v severní části Jižní Ameriky, střední Africe, východní Austrálii i na většině Nového Zélandu. V bezpečí jsou naopak místa uprostřed amerického kontinentu, kde je příliš horko a málo srážek.

Invazi ovlivňuje celé spektrum faktorů

Na základě šíření jiné invazivní sršně (sršně asijské) i sledování rychlosti migrace sršně mandarínské autoři předpokládají, že se hmyz může do nových míst dostávat značně rychle. Za rok může urazit přes sto kilometrů, takže osídlit celý stát Washington by jim mohlo trvat jen asi dvacet let.

Tyto modely jsou podle autorů nejhůře doloženou částí studie – na reálném šíření sršní se totiž může podepsat celá řada různých faktorů. Šíření je navíc značně náhodné, má v něm velkou roli člověk a jeho aktivita a nedá se tedy příliš předpovídat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 13 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 17 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 20 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...