Příliš mnoho oxidu uhličitého zkracuje délku života stromů, naznačila studie

Lesní porosty nyní dorůstají rychleji. Podle studie publikované v žurnálu Nature Communications jsou ale takové stromy zranitelnější a dříve umírají. To by přitom mohlo ohrozit jejich klíčovou roli při pohlcování emisí oxidu uhličitého (CO2).

Stromové porosty jsou jedním ze zásadních faktorů v boji proti změně klimatu. Do dřevní hmoty mimo jiné ukládají oxid uhličitý, jehož emise se do vzduchu dostávají především kvůli spalování fosilních paliv.

Nynější klimatické modely přitom počítají s tím, že lesy by v tomto směru mohly hrát důležitou roli i v příštích dekádách. Vysoké teploty a koncetrace CO2 totiž podle nich růst dřevin urychlí, což jim umožní pohlcovat ještě větší množství uhlíku.

Nová studie, během níž vědci z britské Univerzity v Leedsu analyzovali více než 200 tisíc letokruhů různých druhů stromů, nicméně upozornila, že rychlejší růst zároveň vede k dřívějšímu úhynu. Role lesů tak v tomto ohledu může být pouze krátkodobá, varují. 

Rychlejší růst, ale větší zranitelnost

„Společnost v posledních desetiletích profituje z rostoucí schopnosti lesů pohlcovat uhlík,“ poznamenal jeden z autorů výzkumu Steve Voelker. „Tyto míry absorpce CO2 jsou však pravděpodobně na ústupu, protože pomalu rostoucí a odolné stromy jsou nahrazeny rychle dospívajícími, ale zranitelnějšími porosty,“ dodal.

Vědci dále uvedli, že jejich zjištění naznačují, že šance na úhyn dramaticky rostou v momentě, kdy stromy dosáhnou své maximální možné velikosti. Za kratší životností by podle nich mohlo stát také to, že rychleji rostoucí stromy mají méně obranných látek vůči různým chorobám a útokům hmyzu nebo hůře odolávají suchu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
před 13 hhodinami

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
včera v 17:19

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
včera v 11:57

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
včera v 11:16

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
včera v 11:02

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026
Načítání...