Kvůli lesním požárům byly letos v Arktidě rekordní emise oxidu uhličitého

Vědci ze služby CAMS (Copernicus Atmosphere Monitoring Service) při Evropském centru střednědobých předpovědí počasí odhalili, že letošní letní požáry v oblasti polárního kruhu vedly k rekordním emisím oxidu uhličitého (CO2). Vzniklé kouřové mraky pokrývaly oblast velikosti více než třetiny Kanady.

Pracovníci z CAMS monitorují každodenní požárové aktivity po celém světě na základě satelitního pozorování jejich intenzity a odhadovaných emisí. Tento proces umožňuje CAMS získat dlouhodobější obraz o požární aktivitě.

Na základě svých údajů vědci odhadovali, že letošní emise CO2 z požárů za polárním kruhem budou ve srovnání s rokem 2019 o něco více než o třetinu vyšší. Od 1. ledna do 31. srpna 2020 činí odhadované emise CO2 v daném regionu 244 megatun, za celý rok 2019 se rovnaly 181 megatunám.

„Arktické požáry hořící od poloviny června překonaly vysokou aktivitou rekord roku 2019, pokud jde o rozsah a intenzitu. To se také odráží v odhadovaných emisích CO2,“ prohlásil Mark Parrington, hlavní vědecký pracovník a odborník na požáry služby CAMS.

Rusko a sever Ameriky

Většina lesních požárů postihla největší ruskou republiku Jakutsko, kde oheň zdecimoval miliony hektarů půdy. Oproti 208 megatunám CO2 nad touto oblastí v roce 2019 zaznamenali vědci letos emise o hodnotě 395 megatun. Zdroje vznícení jsou nejisté a je obtížné je určit, předpokládá se ovšem, že některé z požárů na začátku sezony způsobily takzvané „zombie požáry“, které během zimních měsíců mohly doutnat pod zemí.

Zatímco vrchol sezony arktických požárů byl v červenci a začátkem srpna, Jakutská republika a Čukotka v srpnu stále zažívaly nadprůměrnou denní intenzitu požáru. Mezi červnem a srpnem vyprodukovaly požáry v Dálněvýchodním federálním okruhu Ruska přibližně 540 megatun CO2. V datovém souboru tak letošní požáry překonaly předchozí nejvyšší emise za toto období od roku 2003.

V létě zaznamenala problémy s lesními požáry kvůli vlně veder také velká oblast na jihozápadě USA. Velké oblaky kouře se pohybovaly na východ přes Velká jezera směrem k severnímu Atlantiku. Rozsáhlou požárovou aktivitu zažila i Kalifornie, která letos zaznamenala druhý a třetí nejhorší požár v historii státu.

Předpokládá se, že za vznikem těchto obzvlášť intenzivních a rozšířených požárů, které se nacházejí zejména v Kalifornii a Coloradu, stojí blesky. Data ukazují, že v celém Coloradu byla po většinu srpna požárová intenzita vysoko nad průměrem let 2003 až 2019. V Kalifornii dosáhla intenzita maxima ve druhé polovině srpna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 10 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 12 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
6. 10. 2026‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
6. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
6. 10. 2026Aktualizováno6. 10. 2026‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
6. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.